Přeskočit na obsah

Jindřichovice pod Smrkem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřichovice pod Smrkem
Větrný mlýn v Žijícím skanzenu
Větrný mlýn v Žijícím skanzenu
Znak obce Jindřichovice pod SmrkemVlajka obce Jindřichovice pod Smrkem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Město pod Smrkem
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel604 (2024)[1]
Rozloha19,14 km²[2]
Nadmořská výška376 m n. m.
PSČ463 65
Počet domů231 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduJindřichovice pod Smrkem 245
463 65 Nové Město pod Smrkem
starosta@jindrichovice.cz
StarostaMartin Vondráček
Oficiální web: www.jindrichovice.cz
Jindřichovice pod Smrkem
Jindřichovice pod Smrkem
Další údaje
Kód obce564133
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichovice pod Smrkem (německy Heinersdorf an der Tafelfichte) jsou obec ležící na severu Čech, v Libereckém kraji, okrese Liberec. Obec leží zhruba 15 km od Frýdlantu a 35 km od Liberce. Žije tady 604[1] obyvatel. Obcí protéká Jindřichovický potok.

Obec má železniční spojení s Frýdlantem, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce (ČSAD Liberec).

Obec vstoupila ve známost aktivitami bývalého starosty Petra Pávka. Během jeho úřadování (1998–2010) byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum.[4]

Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba Staršího v románském slohu.

Dne 21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.

K roku 1895 existovaly v obci klimatické lázně, letovisko nabízející léčbu klidem pro rekonvalescenty. Dějiny lázní se ovšem nezdařilo zmapovat a tak se pouze odhaduje, že zanikly pravděpodobně během, respektive po skončení druhé světově války.[5]

Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího německého Friedebergu (dnes polský Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol.

Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic.

Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v 60. letech srovnala československá armáda se zemí veškeré nevyužívané stavby.

V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec. Dne 1. července 1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.

Pozemek si zde zakoupil český herec Jaroslav Dušek, jenž na něm instaloval maringotku a zbudoval rumpálovou studnu spolu s přízemním domem postaveným z hlíny na základě systému Superadobe.[6] Domkem se nechal inspirovat i jindřichovický starosta Petr Pávek a rozhodl se vybudovat si stejný objekt.[7] K červnu roku 2022 žil v obci Duškův syn Martin.[8]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. července 1999 získala obec od předsedy parlamentu znak a prapor. Na počest této události se tam pravidelně konají Jindřichovické dny. Na znaku obce se v horní části nacházejí smrkové větvičky symbolizující část názvu obce „pod Smrkem“, pod nimiž je jelení paroh z erbu Biberštejnů. List praporu tvoří zelené karé nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy – žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Od května roku 2018 má v obci svoji základnu uskupení Svoboda učení, jež razí rovnost mezi dětmi a dobrovolnost vzdělávání, tedy tzv. unschooling.[9]

Hospodaření a infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]

V obci je základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum.

Projekt větrných elektráren

[editovat | editovat zdroj]
Jindřichovické větrné elektrárny
Odvedená práce pro farmu VE Jindřichovice, data roku 2005. Graf je v měřítku nominální práce, odpovídající instalovanému výkonu

Dne 20. srpna 2003 byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou větrných elektráren, osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (tj. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné dotace (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP Libor Ambrozek.[10] Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.[11][12]

Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh,[13] což představuje koeficient ročního využití 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována. Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.[14]

Kritikové například porovnávají investičními náklady 62 miliónů korun (tj. 51 650 Kč/kW) s JE Temelín. Obec si od prodeje vyrobené energie slibovala vysoké příjmy do svého rozpočtu, ale dlouhodobě dosahované tržby nedosahují ani 20% tržeb, odpovídajících instalovanému výkonu.[15]

Zajímavosti a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Ruiny kostela sv. Jakuba Staršího
    Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2x600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.
  • Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
  • Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
  • Ruiny kostela sv. Jakuba Staršího
  • Statek Jiřího Zezulky
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Neposlušní [online]. Česká televize, 2021 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  5. BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Kapitola Jindřichovice pod Smrkem, s. 131. 
  6. DAVIDOVÁ, Markéta. Herec Dušek vlastníma rukama postavil hliněný domek. iDNES.cz [online]. 2010-01-15 [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. 
  7. OMORODIONOVÁ, Denisa Ojo. Starosta staví dům podle herce Duška. Deník [online]. 2010-02-01 [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. 
  8. ŠUBRTOVÁ, Diana. Syn má pět dětí se třemi partnerkami, je to takový košatý otec, říká Dušek. iDNES.cz [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  9. ENDRŠTOVÁ, Michaela. Ať se děti v Česku učí, co chtějí. Volnomyšlenkáři otevřeli novou základnu. iDNES.cz [online]. 2018-08-18 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. 
  10. Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2006-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-27. 
  11. Dalibor Skácel, Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, www.tzb-info.cz, 26.8.2003
  12. Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic. www.jindrichovice.cz [online]. [cit. 2007-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-04. 
  13. Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004[nedostupný zdroj]
  14. Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny
  15. Viz Měsíční bilance VE Jindřichovice pod Smrkem 05/2003 – 06/2004 a dále např. [1] Archivováno 16. 2. 2017 na Wayback Machine., [2] Archivováno 16. 2. 2017 na Wayback Machine. (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]