Kryštofovo Údolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kryštofovo Údolí
Břidlicí vykládaný štít domu v Kryštofově Údolí

Břidlicí vykládaný štít domu v Kryštofově Údolí

znak obce Kryštofovo Údolívlajka obce Kryštofovo Údolíznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0513 564176
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (LAU 1): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Liberec
pověřená obec: Chrastava
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,32 km²
počet obyvatel: 356 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 375 m n. m.
PSČ: 460 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Kryštofovo Údolí
č. p. 166
460 01 Liberec 1
starosta / starostka: Tomáš Zelený
Oficiální web: http://www.krystofovoudoli.eu/
E-mail: info@kudoli.cz

Kryštofovo Údolí
Red pog.png
Kryštofovo Údolí
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kryštofovo Údolí (německy Christofsgrund), dříve "Údol svatého Kryštofa" (hovorově Kryštofáč), je vesnice a společně s vesnicí Novina též obec na severu Čech, v okrese LiberecLibereckém kraji. Leží asi 8 km západně od Liberce na silnici z Chrastavy do Osečné v hlubokém údolí Údolského potoka (Rokytky) v Ještědsko-kozákovském hřbetu. Obec má převážně rekreační charakter, Od 1. ledna 2005 je její větší část prohlášena vesnickou památkovou zónou.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kryštofovo Údolí bylo patrně založeno uhlíři někdy v 16. století, patřilo nejprve k lemberskému a později ke grabštejnskému panství. První písemná zmínka je datována roku 1581. Současná obec je tvořena trojicí původních vsí, zakládaných během postupu osadníků podél toku Rokytky. Tak vznikla postupně Rokytnice (Eckersbach), pak Bezové údolí (Holundergrund, pozdější Kryštofovo údolí) a nejvýše Novina (Neuland). Těžba stříbra a olova v okolí byla ukončena v polovině 18. století. Údolím vedla v minulosti pašerácká stezka. Ještě v roce 1969 upomínala na tuto skutečnost v souvislosti se Smetanovou operou Hubička (a pochodem pašeráků v její předehře) patrová hrázděná Pašerácká hospoda Karoliny Světlé v centru obce. Karolina Světlá zde údajně tvořila podklad pro libreto opery (sepsané Eliškou Krásnohorskou), spis "Hubička a jiné Ještědské povídky".

Zajímavosti v obci a okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kryštofově Údolí.
Nejstarší mostek v obci se sochou Jana Nepomuckého
  • Orloj – první český vesnický orloj, v bývalé trafostanici naproti muzeu betlémů, dokončený 20. září 2008
  • Muzeum lidových betlémů – v prvním poschodí bývalé školy (dnešní restaurace „U Kryštofa“), více než 20 betlémů, mezi nimi betlémy miniaturní i obrovské, zabírající dvě desítky metrů čtverečních. Nejstarší z exponátů je z roku 1846. Iniciátorem vzniku muzea byli paní Gertruda Antošová, pan starosta Miroslav Kuchta a Martin Chaloupka.
  • Kostel sv. Kryštofa – dřevěný raně barokní kostelík pochází z roku 1686, nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Vystavěl ho Michl Schöbel. Stranou kostela stojí dřevěná zvonice. Fara byla dokončena roku 1768.
  • Kaple sv. Kryštofa – v lese nad obcí při turistické stezce
  • Kopie sochy sv. Jana Nepomuckého – na barokním mostku pod kostelem
  • Pomník obětem 1. světové války
  • Velké množství zachovalých dřevěných a hrázděných staveb
  • Stylová hrázděná hospoda Karoliny Světlé, která byla funkční ještě v roce 1969, vyhořela do základů v sedmdesátých letech dvacátého století
  • Železniční kamenný viadukt na Novině (Liberecký Semering)
  • Dům v němž žil a pracoval český sochař Mojmír Preclík.
  • Kuriozní kašnu Čůrajícího voříška vytvořil jeho tvůrce podle psa Bogye z Liberce, přičemž mu inspirací byl slavný bruselský Manneken Pis.[3]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

Popis obecního znaku[editovat | editovat zdroj]

Znak obce Kryštofovo údolí tvoří ve zlatém štítě nad červenými hornickými kladívky polovina černého lva s červenou zbrojí, držící zelenou větévku bezu černého s listy a stříbrnými květy[4].

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní heraldická figura, polovina černého lva s červenou zbrojí, je převzata ze znaku bývalých majitelů zdejšího panství s centrem v Lemberku[5], pánů z Illburka[6]. Snítka bezu odkazuje na starší německý název obce Holundergrund (Holunder = bez)[7]. Hornická kladiva jsou pak referencí na hornickou minulost obce Kryštofovo údolí, kdy již v roce 1528 byla zdejšímu kraji udělena dolovací volnost[8].

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází železniční trať 086 z Liberce do České Lípy a nachází se tu dvě železniční zastávky. Jedna v Kryštofově Údolí, druhá pak v Novině.

Autobusovou dopravu zde zajišťuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou. Linka 16 liberecké MHD spojuje Novinu a Kryštofovo Údolí s centrem Liberce i s jeho některými okrajovým čtvrtěmi (Ostašovem, Karlovem či Machnínem).

Podél říčky je obcí vedena silnice z Chrastavy přes Křižany do Osečné.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávka
  • Kryštofovo Údolí (Christofsgrund), dříve Bezové údolí (Holundergrund)
  • Novina (Neuland)
  • Rokytka (Eckersbach)

Rokytka vs. Údolský potok[editovat | editovat zdroj]

Obcí Kryštofovo Údolí protéká říčka Rokytka, jejíž název má historické kořeny ve starém pojmenování části obce Kryštofovo Údolí. Obec totiž vznikla sloučením částí Kryštofovo Údolí (Christofsgrund) [dříve Bezové údolí (Holundergrund)], Novina (Neuland) a Rokytka (Eckersbach). V některých materiálech je použit název Údolský potok, který je odvozen od slova „Údol“ (původní český název Kryštofova Údolí je totiž „Údol sv. Kryštofa“).

Citát[editovat | editovat zdroj]

Kdo by obešel silnicí pod ostrohem a tam, kde čirá voda Eckersbachu se rmutným proudem Nisy splývá, proti potoku se dal, vejde v hluboký, tichy úval, kde jen bílý pruh silnice svítí v tmavém plášti hvozdnatých strání. Říkají tu pyšně v "Clamovském Švýcarsku". V pravdě sluje končina ta zapadlá a jako světu ztracená Christofsgrundem čili Oudolem sv. Kryštofa, jak v XVI. věku předkové naši ji pojmenovali.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-07-16]. Dostupné online.  
  2. http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/kultura/pamatkove-zony-rezervace/vyhlaska-ministerstva-kultury-c--413-2004-sb--2834/
  3. Provazníková Vlaďka. Čůrající voříšek. Turista. 2015, roč. 54, čís. 1 - 2, s. 9. ISSN 0139-5467.  
  4. Registr komunálních symbolů - Kryštofovo údolí
  5. Lemberk (historie)
  6. Heslo "z Illburka" v Ottově slovníku naučném
  7. Bulletin Společnosti přátel historie města Chrastavy; č. 141 - 9/2006; URL
  8. http://www.krystofovoudoli.eu/informace-sluzby/historie
  9. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Čechy: Díl 12. Severní Čechy [online]. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice : Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]