Ještědsko-kozákovský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ještědsko-kozákovský hřbet

Ještěd, letecký pohled

Nejvyšší bod Ještěd (1012 m n. m.)
Délka 58 km
Rozloha 209,7 km²
Střední výška 518,5 m n. m.

Nadřazená jednotka Krkonošská oblast
Sousední
jednotky
Lužické hory
Žitavská pánev
Jizerské hory
Krkonošské podhůří
Jičínská pahorkatina
Ralská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Ještědský hřbet
Kozákovský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Horniny sedimenty, metamorfity, vulkanity
Povodí Lužická Nisa, Mohelka, Jizera, Cidlina, Oleška
Souřadnice 50°38′27″ s. š., 15°12′18″ v. d.

Ještědsko-kozákovský hřbet je geomorfologický celek na jihozápadě střední části Krkonošské oblasti. Leží v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a malou částí v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nejvyšším bodem je Ještěd (1012 m n. m.), jediná tisícovka pohoří.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Úzký hřbet se táhne téměř 60 kilometrů od severozápadu k jihozápadu, zhruba mezi obcemi Rynoltice a Železnice. Při severovýchodní hranici leží města Liberec, Železný Brod, Semily a Lomnice nad Popelkou, při jihozápadní hranici jsou to města Hodkovice nad Mohelkou a Rovensko pod Troskami. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují města Chrastava a Světlá pod Ještědem, zcela uvnitř leží významnější obce Malá Skála, Koberovy, Tatobity, Veselá a Bradlecká Lhota.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny o středním sklonu cca 10°, budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika ještědského a železnobrodského, permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah. Úzký hřbet směru SZJV, dlouhý 58 km, byl vyzdvižen diferencovanými saxonskými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodním svahu (na JV při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu jsou rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (např. kryoplanační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy), místy tvary zvětrávání a odnosu pískovec, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průlomových údolích Mohelka, Jizera a Cidlina, při severním okraji teče Lužická Nisa.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Ještědsko-kozákovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3) se člení na podcelky Ještědský hřbet (IVA–3A) na severozápadě a Kozákovský hřbet (IVA–3B) na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě s Lužickými horami, na severu s Žitavskou pánví, na severovýchodě s Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím, na jihu s Jičínskou a na jihozápadě s Ralskou pahorkatinou. První čtyři jmenované celky patří také do Krkonošské oblasti Sudet, poslední dvě jmenované pahorkatiny patří do České tabule.[2]

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

V seznamu jsou uvedeny vrcholy nad 650 metrů.

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad
Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]