Přeskočit na obsah

Sokol (Jičínská pahorkatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sokol
Vrch Sokol nad Turnovem z Mužského
Vrch Sokol nad Turnovem z Mužského

Vrchol562 m n. m.
Prominence139 m ↓ Koberovy
Izolace2,7 km → Hamštejnský vrch
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Jičínské pahorkatiny #1
Poznámkanejvyšší kopec Jičínské pahorkatiny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Turnovská stupňovina / Sokolská vrchovina / Besedická část[1]
Souřadnice
Sokol
Sokol
Horninabazanit (čedič), pískovec
PovodíJizera
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokol (562 m n. m.) je vrch v okrese Jablonec nad Nisou Libereckého kraje, v Českém ráji, ležící asi 5 km severně od Turnova. Na jihovýchodním úpatí leží ves Besedice, v jejímž katastrálním území se vrch nalézá. Sokol je nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Název je odvozen od stejnojmenné české tělovýchovné organizace.

Popis kopce

[editovat | editovat zdroj]
Jihozápadní balvanovité úbočí z modré značky
Sokol a Vranové ze zříceniny hradu Frýdštejn

Poblíž vrcholu se vypínají dvě osamocené pískovcové skalní věže - menší Sokolík neboli Hodánka a Sokol neboli Tyršova skála s vsazenou bronzovou deskou s portrétem dr. Miroslava Tyrše - zakladatele Sokola. Na samotném vrcholu je čedičová skalka upravená na vyhlídkovou plošinu, výhled je ale již zarostlý. Blízko vrcholu je další čedičová skalka s Masarykovou vyhlídkou, která umožňuje vůbec nejlepší výhled na blízké Suché skály, a také Černou studnici a Krkonoše.

Vrch pokrývají borové porosty s příměsí břízy, místy smrkové porosty s příměsí dubu a bukové porosty s příměsí javoru.

Sokol je součástí CHKO Český ráj a přírodního parku Maloskalsko. Vede přes něj naučná informační stezka Geoparku UNESCO a CHKO Český ráj.

Na jižních až jihozápadních svazích Sokola se nachází tzv. Besedické skály, které se dělí na skalní města Kalich a Chléviště. Jsou to bludiště 10 až 20 metrů vysokých skalních věží ležících asi 300 metrů vysoko nad údolím Jizery, a leží na nich několik upravených vyhlídek. Z věží Kalicha je částečný výhled na Klokočské skály a Trosky. Vyhlídky na věžích Chléviště umožňují krásné výhledy, hlavně na údolí Jizery, protilehlý Vranovský hřeben a Ještěd.[2][3][4]

Geomorfologické zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Turnovská stupňovina, podokrsku Sokolská vrchovina a Besedické části. Sokol na severovýchodě těsně sousedí s Kozákovským hřbetem (Suché skály).[1]

Automobilem lze dojet po silnici Koberovy – údolí Jizery do Besedic, výchozího místa do skalního okruhu a na vrchol Sokola po žluté turistické značce – stezka nese jméno Dr. Edvarda Beneše. Po úbočích vrchu vedou též červená, modrá a zelená turistická značka.[5]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. Besedické skály [online]. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [cit. 2013-09-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Kalich - Chléviště [online]. Liberecky-kraj.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online. 
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  5. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]