Sokol (Jičínská pahorkatina)
| Sokol | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 562 m n. m. |
| Prominence | 139 m ↓ Koberovy |
| Izolace | 2,7 km → Hamštejnský vrch |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Jičínské pahorkatiny #1 |
| Poznámka | nejvyšší kopec Jičínské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Turnovská stupňovina / Sokolská vrchovina / Besedická část[1] |
| Souřadnice | 50°37′56″ s. š., 15°12′20″ v. d. |
  Sokol | |
| Hornina | bazanit (čedič), pískovec |
| Povodí | Jizera |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokol (562 m n. m.) je vrch v okrese Jablonec nad Nisou Libereckého kraje, v Českém ráji, ležící asi 5 km severně od Turnova. Na jihovýchodním úpatí leží ves Besedice, v jejímž katastrálním území se vrch nalézá. Sokol je nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Název je odvozen od stejnojmenné české tělovýchovné organizace.
Popis kopce
[editovat | editovat zdroj]
Poblíž vrcholu se vypínají dvě osamocené pískovcové skalní věže - menší Sokolík neboli Hodánka a Sokol neboli Tyršova skála s vsazenou bronzovou deskou s portrétem dr. Miroslava Tyrše - zakladatele Sokola. Na samotném vrcholu je čedičová skalka upravená na vyhlídkovou plošinu, výhled je ale již zarostlý. Blízko vrcholu je další čedičová skalka s Masarykovou vyhlídkou, která umožňuje vůbec nejlepší výhled na blízké Suché skály, a také Černou studnici a Krkonoše.
Vrch pokrývají borové porosty s příměsí břízy, místy smrkové porosty s příměsí dubu a bukové porosty s příměsí javoru.
Sokol je součástí CHKO Český ráj a přírodního parku Maloskalsko. Vede přes něj naučná informační stezka Geoparku UNESCO a CHKO Český ráj.
Na jižních až jihozápadních svazích Sokola se nachází tzv. Besedické skály, které se dělí na skalní města Kalich a Chléviště. Jsou to bludiště 10 až 20 metrů vysokých skalních věží ležících asi 300 metrů vysoko nad údolím Jizery, a leží na nich několik upravených vyhlídek. Z věží Kalicha je částečný výhled na Klokočské skály a Trosky. Vyhlídky na věžích Chléviště umožňují krásné výhledy, hlavně na údolí Jizery, protilehlý Vranovský hřeben a Ještěd.[2][3][4]
Geomorfologické zařazení
[editovat | editovat zdroj]Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Turnovská stupňovina, podokrsku Sokolská vrchovina a Besedické části. Sokol na severovýchodě těsně sousedí s Kozákovským hřbetem (Suché skály).[1]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Automobilem lze dojet po silnici Koberovy – údolí Jizery do Besedic, výchozího místa do skalního okruhu a na vrchol Sokola po žluté turistické značce – stezka nese jméno Dr. Edvarda Beneše. Po úbočích vrchu vedou též červená, modrá a zelená turistická značka.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Besedické skály [online]. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Kalich - Chléviště [online]. Liberecky-kraj.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokol na Wikimedia Commons - Článek a virtuální prohlídka na Skalnimesta.cz Archivováno 21. 6. 2014 na Wayback Machine.
- Sokol - článek a fotografie na Turistika.cz
- Kalich a Chléviště - článek a fotografie na Turistika.cz
