Turnovská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Turnovská pahorkatina
Vrch Sokol nad Turnovem
Nejvyšší bod562 m n. m. (Sokol)
Rozloha1009 km²
Střední výška298 m n. m.

Nadřazená jednotkaJičínská pahorkatina
Sousední
jednotky
Bělohradská pahorkatina
Ralská pahorkatina
Ještědsko-kozákovský hřbet
Krkonošské podhůří
Východolabská tabule
Středolabská tabule
Jizerská tabule
Podřazené
jednotky
Českodubská pahorkatina
Turnovská stupňovina
Vyskeřská vrchovina
Mnichovohradišťská kotlina
Mladoboleslavská kotlina
Chloumecký hřbet
Jičíněveská pahorkatina
Jičínská kotlina[1]

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Turnovská pahorkatina na mapě Česka
Turnovská pahorkatina na mapě Česka
Map
Horninypískovec, slínovec, jílovec, neovulkanity
PovodíJizera, Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIA-2A
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turnovská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve střední a severozápadní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Část území zabírá CHKO Český ráj, převážná část území patří do šířeji pojatého turistického regionu Český ráj.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Turnovská pahorkatina na východě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Bělohradskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Ralská pahorkatina na severozápadě, Ještědsko-kozákovský hřbet na severu, Krkonošské podhůří na severovýchodě, Východolabská tabule na jihovýchodě, Středolabská tabule na jihu a Jizerská tabule na západě až jihozápadě.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Turnovské pahorkatiny (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2A) má v geomorfologickém členění osm okrsků:[1]

  • Vyskeřská vrchovina (VIA–2A–1)
  • Českodubská pahorkatina (VIA–2A–2)
  • Turnovská stupňovina (VIA–2A–3)
  • Mnichovohradišťská kotlina (VIA–2A–4)
  • Mladoboleslavská kotlina (VIA–2A–5)
  • Jičíněveská pahorkatina (VIA–2A–6)
  • Chloumecký hřbet (VIA–2A–7)
  • Jičínská kotlina (VIA–2A–8)

Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Turnovské pahorkatiny je Sokol (562 m n. m.). V seznamu jsou uvedeny všechny vrcholy nad 400 m.

  • Sokol (562 m), Turnovská stupňovina
  • Zabolky (531 m), Českodubská pahorkatina
  • Trosky (511 m), Vyskeřská vrchovina
  • Hrobka (487 m), Českodubská pahorkatina
  • Vyskeř (466 m), Vyskeřská vrchovina
  • Přivýšina (464 m), Vyskeřská vrchovina
  • Mužský (463 m), Vyskeřská vrchovina
  • Velká hora (458 m), Vyskeřská vrchovina
  • Kostelní vrch (456 m), Českodubská pahorkatina
  • Zbiroh (452 m), Turnovská stupňovina
  • Svinčice (451 m), Vyskeřská vrchovina
  • Brada (439 m), Vyskeřská vrchovina
  • Veliš (429 m), Jičíněveská pahorkatina
  • Loreta(425 m), Jičíněveská pahorkatina
  • Stávek (416 m), Vyskeřská vrchovina
  • Kamenec (414 m), Českodubská pahorkatina
  • Židlovská horka (409 m), Českodubská pahorkatina
  • Jestřábí (405 m), Českodubská pahorkatina
  • Hrada (404 m), Vyskeřská vrchovina

Větší města[editovat | editovat zdroj]

Na území celku leží okresní města Jičín a Mladá Boleslav. Z dalších menších měst tu jsou, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Sobotka a Dolní Bousov.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]