Hrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hrada
Stezka po okraji plošiny Hrada
Stezka po okraji plošiny Hrada
Poloha
Adresa Dneboh a Olšina, Mnichovo Hradiště, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška 404 m
Souřadnice
Hrada
Hrada
Další informace
Kód památky 32132/2-1781 (PkMnMISSezObr) (součást památky Hradiště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrada
Vrchol 406 m n. m.
Prominence 25 m
Izolace 0,4 km → Mužský
Seznamy Hory Jičínské pahorkatiny
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Příhrazská vrchovina / Slivická část
Hornina pískovec
Povodí Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrada je vrcholová plošina s pravěkým a raně středověkým osídlením na severozápadním okraji Příhrazské vrchoviny v chráněné krajinné oblasti Český ráj. Lokalita je zároveň součástí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Leží asi jeden kilometr nad vesnicemi Dneboh a Olšina v okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Lokalita je od roku 1958 chráněna jako nemovitá kulturní památka.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hrada představují významnou botanickou lokalitu Českého ráje. Z okrajů plošiny jsou daleké výhledy na sever až jihozápad, skalní věže jsou využívány horolezci.[2][3]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Příhrazská vrchovina a jeho Slivické části.[4]

Hradiště Hrada[editovat | editovat zdroj]

Území je významnou archeologickou lokalitou prvně popsanou v osmdesátých letech devatenáctého století. Ve starší vlastivědné a archeologické literatuře je známá pod názvem Mužský – Hrada. Pískovcové masivy v okolí vrchu Mužský tvořily přirozené opevnění jednoho z nejlépe bránitelných hradišť v Čechách. Poloha byla již k roku 1554 nazývána Hradiště, později Hrad nebo Hrada.[5][6]

Na jihozápadě vybíhá úzká rokle, odděluje plošinu Hrad od menší ostrožny Klamorna. Obě polohy spolu patrně tvořily většinu doby jeden celek. Východní a jižní strana jsou ohraničeny dalšími roklemi (Pod Hrady a Peklo). Z této strany byla náhorní plošina zranitelnější, proto zde bylo vybudováno opevnění. To se dochovalo nad srázem do rokle v podobě 1–2 m vysokého a 2–4 m širokého valu. Celková dochovaná délka valu činí asi 250 m. Těleso valu z vnější strany patrně zpevňovala palisáda.

Osídlení je doloženo nejpozději na počátku zemědělského pravěku – v neolitu (šárecký stupeň kultury s keramikou lineární, kultura s vypíchanou keramikou) a eneolitu (zejména kultura nálevkovitých pohárů). Významné sídliště zde stálo v mladší a pozdní době bronzové (lužická kultura), kdy je předpokládáno vybudování opevnění na východní a jižní straně sídliště. Další fáze osídlení spadá do pozdní doby halštatské a doby laténské. Funkci opevněného sídliště měla Hrada se sousední Klamornou i v raném středověku, snad již na počátku devátého století. Nečetné osídlení pokračuje i v první polovině desátého století.[7][8]

Ve vrcholném středověku byl v severozápadním cípu, na skalních blocích postaven hrad nazývaný Drábské světničky.[9] V jižní části lokality se nachází zřícenina Píčova statku.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Automobilem se dá nejblíže dopravit na parkoviště Dneboh – Kavčina k západnímu úpatí. Pak pokračovat pěšky na Drábské světničky po modré turistické stezce. Nebo lze přijet do Olšiny a vyjít nahoru po žluté stezce a u Studeného průchodu se napojit na modrou společně s červenou (ta obkružuje plošinu ze všech stran kromě východní) opět směrem na Drábské světničky. Na vrchol plošiny je třeba sejít ze stezek k jihovýchodu.[10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-07]. Identifikátor záznamu 143688 : Rovinné opevněné sídliště Hrada a Klamorna, hrad Drábské světničky, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav; ADAMOVIČ, Jiří. Geologicko-geomorfologický popis skalních měst Českého ráje. In JENČ, Petr; ŠOLTYSOVÁ, Lenka. Pískovcový fenomén Českého ráje. Turnov : Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Křižánky, 2006. ISBN 80-902751-5-X. S. 245-286.
  3. Plány péče o maloplošně zvláště chráněná území [online]. AOPK ČR [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. 
  4. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  5. Informační panel Hrad Drábské světničky (historie památky a návštěvní řád památkového objektu). Lesy ČR – LS Nymburk, 2017
  6. CAHA, Milan. Hrada [online]. Hrady.cz, 2007-07-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  7. PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, Emilie. Mužský u Mnichova Hradiště. Pravěká skalní pevnost. Praha: Academia, 1981. 200 s. 
  8. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dneboh, s. 63–65. 
  9. Dneboh I – Hrada [online]. Stredovek.com [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  10. Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 
  11. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]