Vyskeřská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyskeřská vrchovina
Trosky, letecký snímek

Nejvyšší bod 514 m n. m. (Trosky)
Rozloha 166,8 km²

Nadřazená jednotka Turnovská pahorkatina
Sousední
jednotky
Turnovská stupňovina
Jičínská kotlina
Jičíněveská pahorkatina
Mladoboleslavská kotlina
Mnichovohradišťská kotlina
Podřazené
jednotky
Příhrazská vrchovina
Hruboskalská vrchovina
Kostecká pahorkatina
Troskovická vrchovina
Prachovská pahorkatina[1]

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny pískovec, slínovec, jílovec neovulkanity
Povodí Jizera, Žehrovka, Kněžmostka, Cidlina, Libuňka
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyskeřská vrchovina je geomorfologický okrsek ve střední části Turnovské pahorkatiny, ležící v okresech Jičín, Mladá Boleslav a Semily. Území okrsku zvenčí ohraničují města Mnichovo Hradiště na západě, Turnov na severu, Rovensko pod Troskami na severovýchodě, Jičín na východě a Sobotka na jihu.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Vyskeř z Doubravy

Okrsek tvoří plochou vrchovinu v povodí Žehrovky a horní Kněžmostky, složenou z coniackých kvádrových křemenných pískovců s denudačními zbytky slínovců a vápnitých jílovců, s proniky neovulkanitů. Představuje neotektonicky porušenou rozsáhlou tabulovou plošinu mírně se sklánějící k jihu, se stupňovinou strukturně denudačních plošin a hustou sítí kaňonovitých údolí s vývěry pramenů. Dominantami jsou vulkanické suky na vypreparovaných výplních sopouchů a žílách. Na plošinách se udržely relikty náplavů pliocenní terasy Jizery, charakteristická jsou pískovcová skalní města s jeskyněmi, výklenky, skalními branami aj.. Na plošinách vznikly četné sufozní pseudokrasové závrty, při úpatí svahů mocné balvanito-písčité haldy porušené sesuvy, na okrajových svazích tvary svahových blokových pohybů a odsedání. Okrsek je středně zalesněný – borové a smrkové porosty, ojediněle dubové a bukové porosty, místy (v roklích) zbytky smíšených porostů, na skalách místy reliktní bory. Většina území je součástí CHKO Český ráj, je zde i velké množství menších chráněných území.[2]

Prachovské skály

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Vyskeřská vrchovina náleží do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Příhrazská vrchovina na západě, Hruboskalská vrchovina na severu, Kostecká pahorkatina na jihozápadě, Troskovická vrchovina na severovýchodě až jihovýchodě, Prachovskou pahorkatinu na jihovýchodě. Vrchovina sousedí s dalšími okrsky Turnovské pahorkatiny (Turnovská stupňovina na S, Jičínská kotlina na V, Jičíněveská pahorkatina na J, Mladoboleslavská kotlina na JZ, Mnichovohradišťská kotlina na SZ).[1]

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Vyskeřské vrchoviny jsou Trosky (514 m n. m.). V seznamu jsou uvedené vrcholy nad 350 m.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]