Trosky (hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trosky
vrch Trosky a věže hradu: Baba a Panna

Vrchol 514 m n. m.
Prominence 210 m ↓ Hrdoňovice[1]
Izolace 6,3 km → Ředice
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Jičínské pahorkatiny #4
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Trosecká část[2]
Souřadnice
Trosky
Trosky
Erupce před 17 miliony let
Hornina čedič, slínovec
Povodí Žehrovka, Libuňka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trosky (514 m n. m., na mapách bývá uváděna výška 488[pozn. 1]) jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu nazývaného rovněž Trosky v CHKO Český ráj, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Trosky, letecký snímek

Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem[pozn. 2] (druh čediče). V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Bazanit z Trosek byl datován na 16,5 milionů let. Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla vytěžena.[4] Dvě skalní věže vzniklé na vypreparovaných výplních soupouchu byly modelované vedle antropogenní činnosti periglaciálním mrazovým zvětráváním: mrazové sruby, trhliny v sloupovitě odlučné hornině. Na úpatních slínovcových svazích vznikl soliflukční suťový plášť. V okolí je rozsáhlý pískovcový podstavec se skalními tvary na příkrých svazích (skalní městopřírodní rezervace Apolena na jiho-jihovýchodě). Vrch je převážně zalesněný borovicí, místy jsou smrkové a bukové porosty.[3]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Maximální výška Trosek je 514 (věž Panna). Vrcholová kóta je ale umístěna níže na vyhlídce na úbočí Panny ve výšce 488 m.[3] Právě tato výška je uváděna patrně na všech mapách.
  2. Demkův Zeměpisný lexikon ČR[3] uvádí čedičovou horninu olivinický nefelinit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  4. LORENCOVÁ, Markéta. Trosky [online]. Česká geologická služba, 2007-11-23, rev. 2011-11-12 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]