Trosky (hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trosky
vrch Trosky a věže hradu: Baba a Panna
vrch Trosky a věže hradu: Baba a Panna

Vrchol 514 m n. m.
Prominence 210 m ↓ Hrdoňovice[1]
Izolace 6,3 km → Ředice
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Jičínské pahorkatiny #4
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Trosecká část[2]
Souřadnice
Trosky
Trosky
Erupce před 17 miliony let
Hornina čedič, slínovec
Povodí Žehrovka, Libuňka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Trosky
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Trosky – zřícenina hradu a stejnojmenná přírodní památka
Trosky – zřícenina hradu a stejnojmenná přírodní památka
Základní informace
Vyhlášení 22. dubna 1998
Vyhlásil Okresní národní výbor Semily
Nadm. výška 450–488 m n. m.
Rozloha 3,4643 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Semily
Umístění Troskovice
Další informace
Kód 1932
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Trosky (488,1 m n. m.) jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu nazývaného rovněž Trosky v CHKO Český ráj a geoparku Český ráj, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny a jeho vrcholová část je chráněna jako přírodní památka. Charakteristická silueta vrchu je symbolem Českého ráje.

Předmětem ochrany jsou zde dva suky nefelinického čediče,[3] které vznikly ve třetihorách odvětráním struskového kužele a obnažením přívodních drah vystupujícího magmatu.[4] Na jihovýchodním úpatí vrchu leží přírodní rezervace Apolena.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Trosky, letecký snímek

Lokalita leží v oblasti České křídové pánve,[5] okolí vyhaslé sopky tvoří křídové usazeniny.[6] Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem (druh čediče).[5] Jaromír Demek jako horninu uvádí olivinický nefelinit.[7] V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Stáří bazanitu z Trosek bylo metodou K/Ar datováno na 16,5 Ma.

Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Eroze následně odnesla převážnou část pyroklastik a odhalila erozi odolnější věže tvořené kompaktním bazanitem. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla odtěžena.[5]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch Trosky je tvořen vulkanickými a křídovými usazeninami

Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.[2]

Nejvyšší bod vrchu se nachází na věži Panna ve výšce 514 metrů. Kóta uváděné nadmořské výšky 488,1 metru se nachází na vyhlídce na úbočí Panny.[7]

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Podloží přírodní památky je velmi bohaté na živiny, což tvoří vhodné prostředí pro růst rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde. Jde především o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), skalník celokrajný a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).[4] Na svazích jsou lokálně zachovány původní háje s dubem a habrem. Vrch je zalesněn také smrkem, bukem, břízami a borovicí.

Do poloviny 20. století zde hnízdil sokol stěhovavý, dnes se zde vyskytuje pouze poštolka obecná a některé druhy netopýrů (netopýr velký a netopýr řasnatý). Z chráněných druhů hmyzu se zde vyskytuje otakárek fenyklový.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky) 
  3. PP Trosky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. 
  4. a b c SÝKOROVÁ, Jarmila, et al. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. 3. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2015. 144 s. S. 84. 
  5. a b c LORENCOVÁ, Markéta. Trosky [online]. Česká geologická služba, 2007-11-23, rev. 2011-11-12 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. 
  6. Trosky - Naše sopky. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  7. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]