Zebín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zebín (hora)
Vrch Zebín s kaplí sv. Maří Magdaleny na vrcholu

Vrchol 399 m n. m.
Prominence 90 m ↓
Izolace 3,3 km → Brada
Poznámka výhled
Poloha
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Jičínská kotlina / Úlibická tabule / Zebínská část
Souřadnice
Zebín
Zebín
Hornina neovulkanit, slínovec
Povodí Cidlina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Zebín
Skalní výchozy na vrchu Zebín
Datum vyhlášení 26. června 1980
Kód ÚSOP 815
Lokalita Valdice
Výška 360 – 399 m n. m.
Výměra 5,73 ha
Seznam CHÚ v okrese Jičín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Přírodní památky v Česku

Zebín je přírodní památka a zároveň výrazný kuželovitý neovulkanický kopec (399 m n. m.) vytvořený z komínové brekcie, vypreparované z křídových slínovců. Tato čedičová kupa se nachází v Jičínské kotlině asi půl kilometru západně od Valdic a přibližně 2 km severovýchodně od Jičína (na jeho katastrálním území). Na jejím vrcholku stojí barokní stavba nyní ekumenické kaple sv. Maří Magdaleny z roku 1700.

Důvod vyhlášení[editovat | editovat zdroj]

Ve vyhlášce ONV v Jičíně z roku 1980 je jako důvod zařazení Zebína mezi chráněné přírodní výtvory uvedena ochrana čedičové dominanty s výskytem teplomilné květeny.[1] V pozdější vyhlášce z roku 1999 je účel vyhlášení přírodní památky specifikován ve smyslu ochrany čedičové kupy s uzavřenými bloky porcelanitu se zbytkem původního lesního společenstva s výskytem jilmu.[2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Zebín je erozní relikt tufového kužele, který vznikl freatomagmatickou erupcí při kontaktu vystupujícího magmatu s povrchovou vodou. Pyroklastika jsou proniknuta žilou kompaktního bazanitu s hojnými xenolity pláště.[3]

Rozsáhlý křídový podstavec je na severním svahu porušen sesuvy. Na příkrých svazích porostlých travinnou vegetací jsou místy malé vulkanitové skalky a výchozy. Na západním svahu je opuštěný kamenolom. Vrch je nezalesněný.[4]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Zebín geomorfologicky spadá do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Jičínská kotlina a podokrsku Úlibická tabule, konkrétně do její Zebínské části.[5]

Květena[editovat | editovat zdroj]

Svahy kopce byly původně pokryty rostlinami a dřevinami typickými pro dubohabřinu. Hospodářská činnost zde zapříčinila rozvoj suchých a polostepních porostů. Hospodaření bylo ukončeno přibližně kolem roku 1970, následkem čehož svahy zarůstají hlohem, ostružiním a růžemi. V posledních letech zažívá Zebín invazi akátu] a zplanělé třešně. Tyto agresivní dřeviny nyní vytlačují původní jilm horský. Na obnažených skalkách vrcholu roste typická květena: hadinec obecný, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, sleziník červený, tařice kališní, mochna jarní a sveřep střešní. V oblasti bylo nalezeno 188 druhů vyšších rostlin, z nichž tři druhy se nacházejí v Červeném seznamu. Větší část svahů Zebína je porostlá starými třešněmi a ojedinělými ořešáky. Mezi travami převládá válečka prapořitá. Rostou zde květiny bělotrn kulatohlavý, šalvěj luční, jetel rolní, divizna velkokvětá, violka lesní, pupava bezlodyžná, pcháč bezlodyžný, oman britský a smělek jehlancový.[6]

Zvířena[editovat | editovat zdroj]

Na Zebíně bylo pozorováno 47 druhů obratlovců. Ještěrka obecná je jediným zde žijícím plazem. V oblasti žije 43 druhů ptáků, z nichž někteří zde i hnízdí. Mezi vzácnější patří bramborníček hnědý, cvrčilka říční a cvrčilka zelená, konipas bílý a konipas luční, koroptev polní, pěnice pokřovní, poštolka obecná, puštík obecný a ťuhýk obecný. V roce 1942 zde byl spatřen druh vzácného teplomilného mravence Tapinoma erraticum. Na jaře zde lze vidět dlouhososku velkou a otakárka fenyklového.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kaple

Kaple sv. Maří Magdaleny[editovat | editovat zdroj]

Byla postavena kolem roku 1700 na vrcholku Zebína, za časů působení kartuziánského řádu sv. Bruna v nedalekých Valdicích. Kartuziánské opatství Castrum beatae Virginis Mariae zde bylo zřízeno již 10. srpna 1627, kdy v Jičíně pobýval Albrecht z Valdštejna. Klášter byl zrušen 29.1.1782 dekretem Josefa II. a kaple přešla pod veřejnou správu. V roce 1968 si kapli vybrali jako vhodné místo pro svoji vysílačku sovětští vojáci, kteří ji později také používali jako terč při střelbách z bývalého vojenského prostoru pod Zebínem. Stavbu v minulosti také několikrát ohrožoval požár. V roce 2001 zde občanské sdružení Zebín uspořádalo první ekumenickou bohoslužbu. V letech 2004-2005 město Jičín, v jehož majetku se kaple nachází, provedlo za finanční podpory z fondu regenerace kulturních památek kompletní rekonstrukci objektu.[7] Během oprav byla obnovena okna, která byla několik století zazděná. Interiér kaple byl počátkem roku 2006 vybaven sochou její patronky sv. Marie Magdalské. Její autorkou je sochařka Marie Žáková z Písku. Jediným dochovaným kusem původního inventáře je barokní obraz sv. Magdaleny, který je momentálně uložen v depozitáři jičínského muzea. Kaple byla znovu slavnostně posvěcena 22. července 2006 jako ekumenický svatostánek za účasti zástupců křesťanských církví.[8]

Kostel Všech svatých s dřevěnou zvonicí[editovat | editovat zdroj]

Na jižním úpatí kopce stojí Kostel Všech svatých zbudovaný ve 14. století. Jeho současná podoba vznikla úpravami v 17. století. Během nich byla v jeho blízkosti postavena dřevěná zvonice s osmiúhelníkovým půdorysem s šindelovou střechou. S přilehlým hřbitovem jde o jediné dochované stavby zaniklé vesnice Zebín.[9]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší dostupnost automobilem je do jičínské místní části Sedličky (poblíž je zastávka železniční tratě 041) a Valdic. Z Valdic vede modrá modrá turistická značka turistická značka přes jižní úpatí Zebína (kolem kostela Všech svatých) dále na Jičín.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PP Zebín [online]. Biolib.cz [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  2. Vyhláška Okresního úřadu v Jičíně z roku 1999
  3. PRAŽÁK, Jiří. Zebín [online]. Geology.cz, 1994-10-27, rev. 2009-09-25 [cit. 2014-02-01]. Dostupné online. 
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  5. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  6. a b Přírodní památka Zebín [online]. Zebín, občanské sdružení [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  7. K rekonstrukci viz např. http://www.mestohejnice.cz/dr-cs/5069-kaplicka-na-vrchu-zebin.html
  8. Viz např. pamětní deska umístěná na kapli.
  9. Informace o zaniklé obci na hrady.cz
  10. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]