Cvrčilka zelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxCvrčilka zelená
alternativní popis obrázku chybí
Cvrčilka zelená
Zpěv cvrčilky zelené
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďcvrčilkovití (Locustellidae)
Rodcvrčilka (Locustella)
Binomické jméno
Locustella naevia
(Boddaert, 1783)
Rozšíření cvrčilky zelené
Rozšíření cvrčilky zelené
Rozšíření cvrčilky zelené
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cvrčilka zelená (Locustella naevia) je malým druhem pěvce z čeledi cvrčilkovitých (Lucestellidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 12–14 cm
  • Rozpětí křídel: 15–19 cm
  • Hmotnost: 14–20 g.

Svrchu je olivově hnědá s podélným tmavým skvrněním, spodinu těla má žlutavě bílou a končetiny růžové. Spodní strana dlouhého zaobleného ocasu je tmavě skvrnitá. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Zpěv, kterým se často ozývá i v noci, je tvořen jednoduchým cvrčivým „sirrrrrrrrr“ připomínajícím cvrkot kobylky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Cvrčilka zelená hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po řeku Jenisej a jihovýchodní část pohoří Altaj. Severně zasahuje po jižní Finsko, jižně pak po severní Španělsko, jižní Francii, Rumunsko a podél severního pobřeží Černého moře po Ural.[2] Je tažná se zimovišti v tropické Africe. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žije skrytě na vlhkých loukách, rašeliništích a v bažinách s hustým bylinným patrem a alespoň několika keři nebo mladými stromy.[2]

Na území České republiky hnízdí v počtu 15–30 tisíc párů.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se hlavně hmyzem, ale požírá i jiné bezobratlé, včetně pavouků.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Locustella naevia

Monogamní druh hnízdící 1x až 2x ročně od května do září. Miskovité hnízdo spletené z travin a listů staví dobře skryté při zemi v husté vegetaci. V jedné snůšce je 5–6 světlých, drobně hnědě skvrnitých vajec o velikosti 18,2 x 13,1 mm.[3] Inkubační doba trvá 13–15 dnů, na vejcích sedí střídavě oba ptáci. Mláďata hnízdo opouští ve věku 10–12 dnů. Dospělí ptáci přitom do hnízda nelétají přímo, nýbrž přistávají v jeho okolí a dostávají se pak k němu až ve skrytu husté vegetace, čímž zabraňují prozrazení jeho polohy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. 
  3. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]