Jičínská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jičínská pahorkatina

Vrch Sokol nad Turnovem

Nejvyšší bod Sokol (562 m n. m.)
Rozloha 1248 km²
Střední výška 306 m n. m.

Nadřazená jednotka Severočeská tabule
Sousední
jednotky
Ralská pahorkatina
Ještědsko-kozákovský hřbet
Krkonošské podhůří
Orlická tabule
Východolabská tabule
Středolabská tabule
Jizerská tabule
Podřazené
jednotky
Turnovská pahorkatina
Bělohradská pahorkatina[1]

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Jičínská pahorkatina na mapě Česka
Jičínská pahorkatina na mapě Česka
Horniny pískovec, slínovec, jílovec, neovulkanity, sedimenty
Povodí Jizera, Labe
Souřadnice 50°29′13″ s. š., 15°18′5″ v. d.

Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek na východě Severočeské tabule. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Nejvyšším bodem je vrch Sokol (562 m). V západní části území se nachází CHKO Český ráj, značná část území patří do šířeji pojatého turistického regionu Český ráj.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Území lze charakterizovat jako členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina budovaná svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými pískovci, vápnitými pískovci, jílovci a slínovci s rozptýlenými průniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin. Reliéf je tektonicky podmíněný strukturně denudační, v severní a severovýchodní části výrazně tektonicky porušený. Typické tvary jsou kuesty, tabulové plošiny, hrásťové a antiklinální hřbety, erozně denudační a tektonicky podmíněné kotliny a brázdy, také říční terasy. Krajinné dominanty jsou vypreparované neovulkanické kopce a pískovcová skalní města.[1][2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jičínská pahorkatina se táhne převážně ve směru severozápad – jihovýchod zhruba mezi městy Český Dub, Turnov, Dvůr Králové nad Labem a Mladá Boleslav. Na severozápadě je ohraničena Ralskou pahorkatinou, na severu Ještědsko-kozákovským hřbetem a Krkonošským podhůřím, na východě se krátce stýká s Orlickou tabulí, na jihu sousedí s Východolabskou a Středolabskou tabulí a na jihozápadě s Jizerskou tabulí.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Jičínské pahorkatiny má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou severozápadní a střední část tvoří podcelek Turnovská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA–1A), na jihovýchodě je Bělohradská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem 13 okrsků[1]:

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Všechny vrcholy nad 450 m n. m.

Všechny vrcholy s prominencí nad 100 m.

Podrobný seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Jičínské pahorkatině.

Větší města[editovat | editovat zdroj]

Na území celku leží okresní města Jičín a Mladá Boleslav, další větší města Turnov a Dvůr Králové nad Labem. Z dalších menších měst tu jsou Hořice, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Lázně Bělohrad, Český Dub, Sobotka a Dolní Bousov.

Vodopis[editovat | editovat zdroj]

Západ území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Zábrdka, Mohelka, Libuňka, Žehrovka, Kněžmostka, Klenice), východ území zase řeka Labe s jeho výhradně pravostrannými přítoky (např. Cidlina, Javorka a Bystřice).[1]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  2. Soustava České tabule [online]. Geography.upol.cz, [cit. 2013-03-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]