Skalní město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklad skalního města - Tiské stěny v oblasti CHKO Labské pískovce

Skalní město se řadí k mezoformám reliéfu. Jedná se o odborný geomorfologický termín používaný pro seskupení různých skalních tvarů, jako jsou skalní bloky, věže, stěny aj., které vznikly zvětráváním a následným odnosem materiálu v různých typech hornin (vulkanických, sedimentárních, krystalických aj.).[1]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Skalní města jsou součástí reliéfu tabulí, tj. reliéfu na horizontálně uložených horninách. V počátečním stádiu vývoje tohoto typu reliéfu vzniká tzv. stupňovina, která je složena z úrovní tvořených strukturními plošinami a strukturními stupni. Strukturní stupně jsou erozní činností vody, větru a gravitace u úpatí podkopávány tak, že ustupují a ve druhé fázi vznikají svědecké vrchy a hory se stejnou výškou, jako má původní tabule. Tam, kde tabule budují masívní horniny, jako jsou kvádrové pískovce, mohou vznikat právě skalní města.[2]

Nejvyvinutější skalní města se utváří v pískovcích, které bývají protkány sítí různě ukloněných, často navzájem kolmých puklin.[3] Tyto pukliny dělí horninu na jednotlivé bloky - kvádry. Erozní činitelé pak na takto rozrušenou horninu působí mnohem intenzivněji.

Podle Rubína et al. (1986)[1] se méně dokonalá skalní města vyvíjejí i v dalších sedimentárních horninách (vápencích, dolomitech a travertinech), ve vyvřelých horninách (výlevných i hlubinných) či v krystalických břidlicích.

Forma[editovat | editovat zdroj]

V pískovcových skalních městech se díky dobré propustnosti hornin a erozi působící zejména podél preferenčních cest, tj. puklin, mohly vyvinout rozličné tvary skalních věží, jehel, bloků, kulis, stěn a štítů. Tyto tvary ve skalních městech dosahují výšek úctyhodného rozpětí – od několika málo jednotek až desítek metrů, po hodnoty přesahující 100 metrů. Skalní tvary od sebe oddělují úzké soutěsky a hluboké kaňony.

K mikroformám reliéfu, které se vyvinuly ve skalách pískovcových měst, se řadí voštiny, lišty, římsy, skalní hodiny, okna aj. K mezoformám potom náleží jeskyně, skalní převisy, brány, viklany aj.

Rozšíření[1][editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Sfinga, Hruboskalské skalní město

V Česku je vznik skalní měst vázán především na oblasti výskytu křemenných kvádrových pískovců v České křídové tabuli. Výšky českých skal se pohybují v rozmezí 10 - 80 metrů. K nejznámějším oblastem v Česku patří:

Oblasti skalních měst jsou v Česku chráněné, většinou jako CHKO či NP:

Rubín et al. (1986)[1] dále pokládá za skalní města také některé tvary v neovulkanitech (Kozelka u Manětína) a v žulách. K nim patří oblasti pohraničních pohoří:

Skalní město v Červeném Kaňonu v USA, stát Utah
Skalní město Chugwater ve spodně křídových pískovcích, USA, stát Wyoming

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku jsou zmiňována tato skalní města:

V Evropě jsou nejvýznamnější skalní města:

Svět[editovat | editovat zdroj]

Ve světě jsou skalní města rozšířena například v:

1. pouštních a polopouštních oblastech:

2. granitických horninách:


Reference, literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1.. vyd. Praha: Academia, 1986. 388 s. S. 78. 
  2. DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha: ČSAV, 1988. 476 s. S. 94. 
  3. HÄRTEL, Handrij et al. (eds.). Sandstone Landscapes. Praha: Academia, 2007. 493 s. ISBN 978-80-200-1577-8. S. 34-43. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁNOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Skalní města do kapsy. Praha: KMa s.r.o., 2006. 444 s. ISBN 80-7309-324-3. (česky)  - přehled skalních oblastí v Česku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]