Bělohradská pahorkatina

Bělohradská pahorkatina
	Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu
Nejvyšší bod	526 m n. m. (Dehtovská horka)
Rozloha	238,7 km²
Střední výška	339 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jičínská pahorkatina
Sousední; jednotky	Turnovská pahorkatina ; Krkonošské podhůří ; Orlická tabule ; Východolabská tabule
Podřazené; jednotky	Hořický hřbet ; Miletínský úval ; Libotovský hřbet ; Královédvorská kotlina ; Královédvorská niva
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Bělohradská pahorkatina na mapě Česka
Horniny	pískovec, slínovec, jílovec, sedimenty
Povodí	Cidlina, Labe
Souřadnice	50°24′5″ s. š., 15°41′22″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIA-2B
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji. Území podcelku zhruba vymezují sídla Lužany na západě, Hořice na jihozápadě, Cerekvice nad Bystřicí na jihu, Vlčkovice v Podkrkonoší na východě, Dolní Brusnice na severu a Miletín na severozápadě. Centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Dvůr Králové nad Labem.

Geomorfologické členění

Bělohradská pahorkatina na západě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Turnovskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu, Orlická tabule na východě a Východolabská tabule na jihu.^[1]

Podcelek Bělohradská pahorkatina (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2B) má v geomorfologickém členění pět okrsků:

Hořický hřbet (VIA–2B–1)
Miletínský úval (VIA–2B–2)
Libotovský hřbet (VIA–2B–3)
Královédvorská kotlina (VIA–2B–4)
Královédvorská niva (VIA–2B–5)^{[pozn. 1]}

Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšším vrcholem Bělohradské pahorkatiny je Dehtovská horka (526 m n. m.).

↑ O okrsku Královédvorská niva píše Demek a kol.^[1], zatímco členění Balatky a Kalvody^[2] tento okrsek nezná.

1 2 3 DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Geomorfologické členění Jičínské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule
TURNOVSKÁ PAHORKATINA	Vyskeřská vrchovina	Trosky (511 m)
	Českodubská pahorkatina	Zabolky (530 m)
	Turnovská stupňovina	Sokol (562 m)
	Mnichovohradišťská kotlina	Káčov (351 m)
	Mladoboleslavská kotlina	Baba (363 m)
	Jičíněveská pahorkatina	Veliš (429 m)
	Chloumecký hřbet	U doubku (367 m)
	Jičínská kotlina	Zebín (399 m)
BĚLOHRADSKÁ PAHORKATINA	Hořický hřbet	Chlum (450 m)
	Miletínský úval	Krušina (376 m)
	Libotovský hřbet	Dehtovská horka (526 m)
	Královédvorská kotlina	Kamenec (352 m)
	Královédvorská niva	Na borkách (291 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol