Orlická tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Orlická tabule
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet

Nejvyšší bod 451 m n. m. (U Rozhledny)
Rozloha 1006,2 km²
Střední výška 291 m n. m.

Nadřazená jednotka Východočeská tabule
Sousední
jednotky
Východolabská tabule
Svitavská pahorkatina
Jičínská pahorkatina
Krkonošské podhůří
Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Úpsko-metujská tabule
Třebechovická tabule

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Orlická tabule na mapě Česka
Orlická tabule na mapě Česka
Horniny slínovec, jílovec, spongilit, sedimenty
Povodí Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIC-2

Orlická tabule je geomorfologický celek v severovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Trutnov, Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou) a v Pardubickém kraji (okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí).

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Řeka Úpa u Jaroměře
Orlice mezi Svinarami a Svinárkami

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Dvůr Králové nad Labem (na severozápadě), Náchod (na severovýchodě), Žamberk (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Uvnitř celku leží města Choceň, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Česká Skalice, částečně krajské město Hradec Králové a okresní město Rychnov nad Kněžnou, dále města Nové Město nad Metují a Jaroměř.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje, ležící na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Orlická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2) se geomorfologicky člení na dva podcelky: Úpsko-metujská tabule (VIC–2A) na severu a Třebechovická tabule (VIC–2B) na jihu.

Tabule sousedí s celky Východolabská tabule na západě, Svitavská pahorkatina na jihu, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na část přehrady Rozkoš
Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov

Nejvyšším bodem Orlické tabule je U Rozhledny (451 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
U Rozhledny 451 Třebechovická tabule
Osičina 416 Třebechovická tabule
Dubinka 362 Třebechovická tabule
Chlum 359 Třebechovická tabule
Za Humny 355 Úpsko-metujská tabule
Starč 355 Úpsko-metujská tabule
Chlum 354 Třebechovická tabule
Čertův dub 352 Třebechovická tabule
Červená vrata 347 Třebechovická tabule
Malý Chlum 343 Třebechovická tabule
Vinice 340 Úpsko-metujská tabule
Na Hradcích 335 Třebechovická tabule
Na Příčnici 332 Úpsko-metujská tabule
Králíčkův kopec 330 Úpsko-metujská tabule
Horka 324 Úpsko-metujská tabule
Vysoký Újezd 321 Třebechovická tabule
Lohová 311 Třebechovická tabule
Turek 309 Třebechovická tabule
Štěpnice 309 Úpsko-metujská tabule

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]