Orlická tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Orlická tabule
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet
Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet

Nejvyšší bod451 m n. m. (U Rozhledny)
Rozloha1006,2 km²
Střední výška291 m n. m.

Nadřazená jednotkaVýchodočeská tabule
Sousední
jednotky
Východolabská tabule
Svitavská pahorkatina
Jičínská pahorkatina
Krkonošské podhůří
Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Úpsko-metujská tabule
Třebechovická tabule

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Orlická tabule na mapě Česka
Orlická tabule na mapě Česka
Horninyslínovec, jílovec, spongilit, sedimenty
PovodíLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIC-2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlická tabule je geomorfologický celek v severovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Trutnov, Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou) a v Pardubickém kraji (okresy Pardubice a Ústí nad Orlicí).

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Řeka Úpa u Jaroměře
Orlice mezi Svinarami a Svinárkami

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Dvůr Králové nad Labem (na severozápadě), Náchod (na severovýchodě), Žamberk (na východě), Vysoké Mýto (na jihu), Holice (na jihozápadě) a Opatovice nad Labem (na západě). Uvnitř celku leží města Choceň, Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Česká Skalice, částečně krajské město Hradec Králové a okresní město Rychnov nad Kněžnou, dále města Nové Město nad Metují a Jaroměř.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Orlice, Úpy a Metuje, ležící na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje, Orlice a přítoků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů v oblasti křídových antiklinál a synklinál.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Orlická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2) se geomorfologicky člení na dva podcelky: Úpsko-metujská tabule (VIC–2A) na severu a Třebechovická tabule (VIC–2B) na jihu.

Tabule sousedí s celky Východolabská tabule na západě, Svitavská pahorkatina na jihu, Jičínská pahorkatina a Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na část přehrady Rozkoš
Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov

Nejvyšším bodem Orlické tabule je U Rozhledny (451 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
U Rozhledny 451 Třebechovická tabule
Osičina 416 Třebechovická tabule
Dubinka 362 Třebechovická tabule
Chlum 359 Třebechovická tabule
Za Humny 355 Úpsko-metujská tabule
Starč 355 Úpsko-metujská tabule
Chlum 354 Třebechovická tabule
Čertův dub 352 Třebechovická tabule
Červená vrata 347 Třebechovická tabule
Malý Chlum 343 Třebechovická tabule
Vinice 340 Úpsko-metujská tabule
Na Hradcích 335 Třebechovická tabule
Na Příčnici 332 Úpsko-metujská tabule
Králíčkův kopec 330 Úpsko-metujská tabule
Horka 324 Úpsko-metujská tabule
Vysoký Újezd 321 Třebechovická tabule
Lohová 311 Třebechovická tabule
Turek 309 Třebechovická tabule
Štěpnice 309 Úpsko-metujská tabule

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]