Rychnovský úval
| Rychnovský úval | |
|---|---|
 Město Kostelec nad Orlicí, v dáli Opočenský hřbet | |
| Nejvyšší bod | 372 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 166,5 km² |
| Nadřazená jednotka | Třebechovická tabule |
| Sousední jednotky | Českomeziříčská kotlina Černilovská tabule Opočenský hřbet Bědovická plošina Orlické nivy Brodecká plošina Bohuslavická tabule Podorlická pahorkatina Svitavská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Dobrušský úval Vamberský úval Častolovická kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, vápenec, prachovec, štěrk, písek, spraš |
| Povodí | Divoká Orlice / Dědina |
| Souřadnice | 50°12′8″ s. š., 16°12′26″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychnovský úval je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Třebechovické tabule, ležící v okrese Rychnov nad Kněžnou a malou částí též v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Vršovka (na severu), Kvasiny (na východě), Sopotnice (na jihovýchodě), Čestice (na jihozápadě), Voděrady (na západě) a Přepychy (na severozápadě). Uvnitř okrsku leží částečně titulní město Rychnov nad Kněžnou a zcela či částečně města Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Opočno a Solnice.[1]
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Jsou zde chráněná území PR Skalecký háj, PR Zámělský borek, PP Broumarské slatiny, PP Dědina u Dobrušky, PR Kostelecký zámecký park (část), PP Halín (část), PPk Orlice (část).[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Rychnovský úval (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–2) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.[2] Podle alternativního členění Balatky a Kalvody[3] se Rychnovský úval (zde však územně rozsáhlejší) dále člení na podokrsky Dobrušský úval na severu, Vamberský úval v centru a na jihovýchodě a Častolovická kotlina na jihu.
Úval sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule: Českomeziříčská kotlina na severozápadě, Černilovská tabule, Opočenský hřbet a Bědovická plošina na západě, Orlické nivy a Brodecká plošina na jihozápadě a Bohuslavická tabule na severu. Dále sousedí s celky Podorlická pahorkatina na východě a Svitavská pahorkatina na jihu.[2]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Dubinka | 362 | Vamberský úval |
| Chlum | 359 | Dobrušský úval |
| Červená vrata | 347 | Vamberský úval |
Nejvyšším bodem Rychnovského úvalu je bezejmenná kóta (372 m n. m.) poblíž Vamberku při jihovýchodní hranici s Podorlickou pahorkatinou.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rychnovský úval na Mapy.cz
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.