Vysokochvojenská plošina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysokochvojenská plošina
Vrchol Čertův dub
Vrchol Čertův dub

Nejvyšší bod 352 m n. m. (Čertův dub)
Rozloha 238,9 km²

Nadřazená jednotka Třebechovická tabule
Sousední
jednotky
Orlické nivy
Brodecká plošina
Východolabská tabule
Svitavská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny jílovec, slínovec, sedimenty, váté písky
Povodí Tichá Orlice, Orlice, Loučná, Labe
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysokochvojenská plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace U parku
Přírodní památka Roudnička a Datlík, v pozadí Kopec svatého Jana

Území okrsku se nachází zhruba mezi sídly Hradec Králové (na severozápadě), Třebechovice pod Orebem (na severu), Týniště nad Orlicí (na severovýchodě), Choceň (na jihovýchodě), Holice (na středozápadě) a Libišany (na západě). Uvnitř okrsku leží titulní obec Vysoké Chvojno, město Borohrádek, větší obec Horní Jelení, částečně krajské město Hradec Králové a obec Albrechtice nad Orlicí.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Okrsek zahrnuje chráněná území: PR Buky u Vysokého Chvojna, PR U parku, PR Mazurovy chalupy, PP Vstavačová louka, PP Vodní tůň, PP Bělečský písník, PP U císařské studánky, PP Černá stráň, PP Sítovka, PP U Sítovky, PP Roudnička a Datlík, PP Na Plachtě 1, PP Na Plachtě 2, PP Na Plachtě 3, PP Pětinoha, PPk Orlice.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Vysokochvojenská plošina (dle značení Jaromíra Demka VIC–2B–6) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule.[2]

V alternativním členění Balatky a Kalvody[3] je Vysokochvojenská pouze (územně menším) podokrskem okrsku Choceňská plošina (ten členění Demka a Mackovčina neuvádí).

Plošina sousedí s dvěma okrsky Orlické tabule: Orlické nivy na severu a východě, Brodecká plošina na jihovýchodě. Dále sousedí s celky Východolabská tabule na západě a jihozápadě a Svitavská pahorkatina na jihu.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Vysokochvojenské plošiny je Čertův dub (352 m n. m.).

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Čertův dub 352 -
Na Hradcích 335 -
Homole 297 -
Milířský kopec 285 -
Kopec svatého Jana 277 -

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vysokochvojenská plošina na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]