Opatovice nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Opatovice nad Labem
Radnice
Radnice
Znak obce Opatovice nad LabemVlajka obce Opatovice nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0532 575429
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Pardubice
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 598 (2020)[1]
Rozloha 12,01 km²
Nadmořská výška 225 m n. m.
PSČ 533 45
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pardubická 160
53345 Opatovice nad Labem
podatelna@opatovicenadlabem.cz
Starosta Ing. Pavel Kohout
Oficiální web: www.opatovicenadlabem.cz
Opatovice nad Labem
Opatovice nad Labem
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatovice nad Labem je obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Pohřebačka.

Asi 1500 metrů na jih se nalézá uhelná elektrárna Opatovice nad Labem, severně vodní elektrárna na Labi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 ze zakládací listiny Opatovického kláštera a zní terras Opatouicih[2]. V té době zde zřídil jistý Mikulec Cellu. Na klášter benediktinů s kostelem sv. Vavřince ji povýšil král Vratislav II. roku 1086, nadal jej statky, mezi nimiž byla jmenována také ves Opatovice. Mniši v čele s opatem Bolebudem přišli z kláštera v Břevnově[3]. Roku 1227 se připomíná opat Conrad z Opatovic (abbas de Opatowic). Roku 1421 klášter dobyli a jeho budovy vypálili husité. Mniši uprchli do Slezska a již se nevrátili. Nadále však po opatovi zůstal místní název obce i patrocinium kostela. V 16. století patřily Opatovice s okolními vesnicemi ke zboží Pernštejnů z Pardubic.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku obce je rošt - symbol mučednické smrti zdejšího chrámového patrona sv. Vavřince, a berla, která byla společně s infulí (mitrou) odznakem úřadu opata zdejších benediktinů. Vlny značí řeku Labe.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Opatovicích nad Labem.
Letecký snímek
Morávkův mlýn, bývalý benediktinský klášter v Opatovicích nad Labem

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola (vyučuje se asi 350 žáků)
  • Mateřská škola
  • Obecní knihovna

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Při okrajích zastavěného území obce procházejí dálnice D35 (ve výstavbě) a silnice I. třídy č. 37, vzájemně propojené mimoúrovňovou křižovatkou.

Územím obce prochází elektrizovaná železniční trať z Pardubic do Hradce Králové. Železniční stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka (do prosince 2014 Opatovice nad Labem) se nachází na severním okraji zastavěného území v katastrálním území Pohřebačka. Je do ní zapojena elektrizovaná vlečka elektrárny a vychází z ní též spojka do odbočky Plačice na trati z Velkého Oseka do Hradce Králové. V letech 2014-2015 proběhla modernizace a zdvojkolejnění přiléhajícího úseku trati (směr Stéblová), na kterém vznikla nová železniční zastávka Opatovice nad Labem blíže obci, a osobní vlaky přestaly v dosavadní stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu však bylo změnou od 4. 4. 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[5]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Neplach (1322-1371) - významný opat zdejšího kláštera, kronikář a diplomat na dvoře Karla IV.
  • Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995) - česká historička, numismatička a vysokoškolská profesorka[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. A. Profous, Místní jména v Čechách, III, s. 280 [1]
  3. Josef Šrámek: Mezi normou, reformou a praxí: Proboštství benediktinských klášterů v Čechách a na Moravě ve středověku. FFUP Olomouc 2016, kap. IV.5.
  4. Petr Sommer-Pavel Vlček-Dušan Foltýn:Encyklopedie českých klášterů. Libri Praha 1997, s.401
  5. http://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage
  6. [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuela Nohejlová-Prátová: Letopisy kláštera opatovického. Praha 1925
  • Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů. Libri Praha 1998, ISBN 80-85983-17-6, s. 401
  • Petr Borovec: Živelné pohromy v obci Opatovice nad Labem (1886-1961). In: Zprávy klubu přátel Pardubicka 38, č. 5-6, 2003, s. 173-177.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]