Jan Neplach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Neplach
Narození 23. února 1322
Hořiněves
Úmrtí 13. září 1371 (ve věku 49 let)
Opatovice nad Labem
Národnost Češi
Funkce opat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Neplach (23. února 1322 Hořiněves – pravděpodobně 16. září 1371 Opatovice nad Labem) byl opatovický opat, kronikář a diplomat.

V roce 1328 nastoupil do benediktinské školy v Opatovicích. V roce 1332 byl přijat do benediktinského řádu v opatovickém klášteře a o dva roky později složil řeholní sliby. V roce 1340 byl poslán opatem Hroznatou na boloňskou univerzitu. Roku 1347 již s opatem pobýval u papežské kurie v Avignonu. Tam 11. února 1348 obdržel od papeže Klimenta VI. provizí opatství, za něž zaplatil vysokou taxu 500 zlatých a po Hroznatově rezignaci nastoupil na jeho místo. Vedle toho si získal přízeň Karla IV.. Je doloženo jeho časté cestování jak v Karlových službách (roku 1353 jel opět do Avignonu), císaře provázel roku 1354 do Trevíru a roku 1355 na korunovační cestu do Říma. Tak cestoval i ve službách arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, například roku 1365 do Řezna a do Týnce u Krakova.

Jeho jediné známé dílo Stručný spisek kroniky římské i české (Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae) pochází nejspíše z roku 1360 a je nepříliš velkého rozsahu, která nemá příliš velkou cenu po stránce literární a po stránce historické mají cenu pouze některé jednotlivé zápisy ze 14. století. Velkou část tvoří prosté analistické zápisy, obsahující chronologii římských císařů, papežů s doplňky o svatých, poněkud obsáhlejší chronologie českých panovníků, speciálně je potom pojednáno období Karla IV.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Neplach
  • Kroniky doby Karla IV.. Praha: Svoboda, 1987. Kapitola Neplachovo stručné sepsání kroniky římské a české, s. 582–585. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Autor Jan Neplach ve Wikizdrojích
  • Neplach ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích