Horní Jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Jelení

pohled od Komenského náměstí ulicí 5. května ke kostelu Nejsvětější Trojice
Znak obce Horní JeleníVlajka obce Horní Jelení
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0532 574996
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Pardubice (CZ0532)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Holice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 24,48 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 031 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 533 74 až 534 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu náměstí Komenského 114
53374 Horní Jelení
Starosta Petr Tupec
Oficiální web: www.hornijeleni.cz
Email: obecni.urad@hornijeleni.cz
Horní Jelení
Red pog.svg
Horní Jelení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Horní Jelení se nachází na východním okraji okresu Pardubice v Pardubickém kraji, mezi lesy Třebechovické pánve, na pomezí Polabské nížiny a Orlického podhůří. Žije zde přibližně 2000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již v předhusitských dobách zde stával lovecký hrádek, kolem něj vznikla pastevní víska, nazývaná Svrchní Jelení podle hojnosti jelení zvěře. Později vznikla východněji vesnička Spodní Jelení, která tvořila se Svrchním Jelením celek se společnou historií. Prvním známým držitelem byl král Jiří z Poděbrad.[2]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1472.[zdroj?] První zmínka o jelenských obcích je z roku 1495, kdy je koupil Vilém z Pernštejna. Ten v okolí založil mnoho rybníků, z nichž se zachovaly Pětinoha, Hanzlíkovec a Pecenský rybník. Roku 1556 panství získal falckrabí na Rýně a solnohradský arcibiskup Arnošt, roku 1558 Přibík Beneš Sekerka ze Sedčic, za jehož panství byl na Jelení vystavěn pivovar a chmelnice.[2] (V roce 1787 byl na Horním Jelení založen pivovar.[zdroj?]) Roku 1573 Jelení koupil rytíř Heřman Varlich z Bubna a na Skášově, který v letech 1600–1602 nechal postavit kostel s dřevěnou zvonicí, v němž je také pohřben, roku 1698 byla u kostela postavena dřevěná fara. Fara byla roku 1823 nahrazena zděnou, kostel prošel v letech 1850–1864 úpravami. Tvrz byla zbořena v roce 1817, v letech 1864–1866 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit jednoduchou jednopatrovou budovu zvanou zámek, která stojí dodnes. Tento zámek sloužil hospodářské správě jelenských statků, rod Bubnů z Litic sídlil v Doudlebách.[2]

Kolem roku 1555 bylo Horní Jelení povýšeno na městečko, roku 1734 se stalo městysem s právem pořádat čtyři roční trhy, v roce 1912 městem.[2] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[3]

Roku 1929 byla na tehdejší Vysokomýtské třídě (dnes ulice Kolářského) otevřena nová škola. V roce 1948 byly majetky rodu Bubnů znárodněny a předány jednotným zemědělským družstvům a Československým státním lesům. Do roku 1960 náleželo Horní Jelení do okresu Holice, který v roce 1960 zanikl; od té doby náleží Horní Jelení do okresu Pardubice. V období socialismu bylo vybudováno fotbalové hřiště, koupaliště, mateřská škola a obchodní středisko v Horním Jelení a obchod na Dolním Jelení, přístavba a rekonstrukce školy, řada rodinných a řadových domků, vybudována hloubková kanalizace, čistička odpadních vod, nové veřejné osvětlení a místní rozhlas.[2]

Po roce 1989 byl dostavěn vodojem a vodovodní síť, hloubková kanalizace, položen rozvod telefonních kabelů a obec byla plynofikována, opět byla provedena přístavba a rekonstrukce školy, byly vybudovány dva domy s pečovatelskou službou a větší množství obecních dvojdomků a řadových domů. Byly opraveny fara a kostel na Horním Jelení a modlitebna a kaplička na Dolním Jelení. Rod Bubnů dostal své majetky v restituci v roce 1994.[2] Ve městě je základní i mateřská škola, pošta, 6 restaurací, 3 obchody s potravinami, řeznictví, drogerie, papírnictví, železářství, obchody oděvy a elektro a základní zdravotnické služby (praktičtí a zubní lékaři).[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Dolní Jelení, jehož částí je Rousínov, bylo samostatnou obcí až do roku 1960, kdy bylo připojeno k Hornímu Jelení. Do roku 1960 k Dolnímu Jelení patřila i Malá Čermná nad Orlicí se samotami Rybárna a Robotířka. Dnešní železniční stanice Čermná nad Orlicí na trati Choceň – Týniště – Meziměstí se původně jmenovala Korunka-Jelení, v letech 1896–1921 Čermná-Jelení.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Jelení.
  • Pseudogotický římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z roku 1866, postavený na místě kostela z roku 1602, zbořeného v roce 1863; v kostele je pohřben Heřman z Bubna
  • Socha Anděla Strážce a socha svatého Floriána u kostela Nejsvětější Trojice
  • Socha svaté Anny z roku 1824
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Mariánský sloup z roku 1704 na náměstí
  • Sloup se sousoším svaté Anny učitelky
  • Přírodní památka Pětinoha, rybník

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jiřina Jelenská, česká herečka, narozena 21. prosince 1942 v Horním Jelení, zemřela 27. března 2007 v Hradci Králové. V Troškově trilogii Slunce, seno… hrála manželku předsedy, účinkovala v dalších 140 filmových a televizních rolích.
  • Karel Kaplan, narozen 28. srpna 1928 v Horním Jelení, český historik, zabývající se hlavně dějinami komunistického Československa.
  • Antonín Kosina, český učitel, básník a spisovatel, narozen 9. listopadu 1849 v Horním Jelení, zemřel 4. června 1925 v Lomnici nad Popelkou.
  • Jiří Novák, narozen 5. září 1924 v Horním Jelení, primárius Smetanova kvarteta, zemřel 10. září 2010 v Praze.
  • Josef Sokol, 1831–1912, český politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.[4]
  • Oldřich Tošovský, narozen 10. července 1917 v Horním Jelení, zemřel 17. října 1940 jako pilot během cvičení.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g Historie města, Horní Jelení
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha : [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Sokol Josef. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]