Karel Kaplan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. Karel Kaplan, CSc.
Povolání historik
Ocenění Cena Egona Erwina Kische (1994)
medaile Za zásluhy (2008)
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Kaplan (* 28. srpna 1928 Horní Jelení) je český historik specializující se zejména na soudobé dějiny poválečného Československa, především pak na dějiny druhé poloviny čtyřicátých let, let padesátých a šedesátých. Jeden z nejpřekládanějších českých historiků v zahraničí a také jedna z klíčových postav utváření oboru soudobých dějin v Československu a posléze v České republice.

Kariérní a osobní život[editovat | editovat zdroj]

Kaplan podle vlastních vzpomínek vyrůstal ve skromných poměrech, v dětství mu zemřela matka a vychovávali jej prarodiče.[1] Otec byl regionálním funkcionářem sociální demokracie a patřil mezi blízké spolupracovníky sociálně demokratického politika Bohumila Laušmana.[2] Kaplanovy názory však podle jeho slov nejvíce ovlivnil jeho starší bratr sympatizující s komunistickými myšlenkami, který byl za druhé světové války jako student zatčen a strávil tři roky v nacistickém vězení v Budyšíně.[1] V průběhu druhé světové války nastoupil do Zlína jako frekventant na Baťovu školu práce a ve Zlíně působil až do roku 1947. V říjnu 1947 ve Zlíně také vstoupil do Komunistické strany Československa.[2] Po odchodu ze Zlína působil jako placený regionální funkcionář KSČ ve Vysokém Mýtě a posléze v Pardubicích. Dálkově vystudoval Institut společenských věd při ÚV KSČ v Praze (mezi lety 1957 - 1960) a již v průběhu této životní etapy publikoval některé drobnější práce zabývající se tématikou regionálních dějin. Ačkoliv, jak do domnívají někteří odborníci, se jednalo o práce spíše ideologicky-propagandistického charakteru, autor se při jejich tvorbě snažil využít velké množství dobových historických pramenů.[3] V roce 1960 se Kaplan stal pracovníkem aparátu Ústředního výboru KSČ v Praze, kde působil na ideologickém oddělení a v jeho gesci se nacházel dohled nad historickou produkcí, včetně ideologického dohledu nad Ústavem dějin KSČ. V souvislosti s jeho kompetencí v oblasti nedávné minulosti byl také členem rehabilitačních komisí při ÚV KSČ a toto pověření mu umožnilo přístup do dosud nepřístupných archivních materiálů, včetně přísně utajovaných dokumentů např. ÚV KSČ, ministerstva vnitra, ministerstva státní bezpečnosti nebo Státní bezpečnosti.[2] Pro své tzv. revizionistické a proreformní postoje musel odejít z aparátu ÚV KSČ a posléze díky svým schopnostem a předešlým kontaktům v historickém oboru našel v roce 1964 práci jako samostatný vědecký pracovník v Historickém ústavu ČSAV a ve druhé polovině šedesátých let se stal zástupcem ředitele tohoto ústavu.[4][5] Velmi intenzivně se odborně i veřejně angažoval se ve prospěch proreformní politiky pražského jara a v roce 1968 působil jako tajemník Ústřední rehabilitační komise při ÚV KSČ.[2] Po jeho potlačení byl vyhozen z práce i komunistické strany a v roce 1972 byl zatčen a krátce držen ve vazbě. K plánovanému politickému procesu s ním nakonec nedošlo. V roce 1976 legálně odjel do Spolkové republiky Německo, kam se mu ve spolupráci s dalšími kolegy a kolegyněmi podařilo tajně odvézt kopie po léta získávaných archivních materiálů a o tomto odvážném transferu posléze referoval i zápádní tisk.[6] Mimo jiné na základě tohoto činu bylo Kaplanovi v roce 1977 odebráno československé státní občanství. S pomocí dovezených materiálů a také v kombinaci své osobní znalosti a zkušenosti se způsoby komunistického vládnutí v Československu posléze Kaplan dokázal působit v exilu odborně působit a publikovat dalších třináct let a to především díky výzkumným grantům a stipendiím Collegia Carolina v Mnichově.[4][7] V exilu spolupracoval vedle Collegia Carolina s rozhlasovými stanicemi jako byl Hlas Ameriky, BBC, Deutsche Welle a nebo Rádio Svobodná Evropa. Po rozpadu komunistického režimu v Československu a po dokončení výzkumných závazků ve Spolkové republice Německo využil nabídky historika a svého bývalého kolegy Viléma Prečana k návratu do Československa a 1. října 1990 se stal pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde byl Prečan od 1. února 1990 prvním ředitelem. Kaplan působil jako vedoucí výzkumných týmů a oddělení specializovaných zejména na období let 1945 - 1967.[8] Jeho vědecké práce jsou ceněny zejména díky využívání obsáhlé pramenné základny, detailní znalosti dobové faktografie, informačnímu bohatství jeho textů a jeho unikátním vhledům dobového aktéra-pamětníka a historika v jedné osobě.[3] Vedle specializované odborné práce se stal také autorem přehledových historických, popularizačních a učebních textů věnovaných dějinám Československa po roce 1945. Především v 90. letech a po roce 2000 patřil k častým popularizátorům problematiky soudobých dějin na veřejnosti a byl také hostem v řadě dokumentárních pořadů v médiích věnovaných dějinám Československa po roce 1945 a obecně dějinám studené války. Kaplan také proslul jako známý kritik mediální zkratky, jež podle jeho mínění příliš zkresluje jinak složitější výklad historického dění.[9] V roce 2008 Karel Kaplan obdržel Cenu Jana Slavíka udílenou Nadačním fondem angažovaných nestraníků.[10] Dne 28. října 2008 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.[11] Od roku 2016 je emeritním pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Skutečská stávka 1932. Pardubice : Kraj dům osvěty, 1957. 50 s.
  • Až k vítězství Hradeckého programu. Havlíčkův Brod : Východočeské nakladatelství, 1962. 85 s.
  • Znárodnění a socialismus. Praha : Práce, 1968. 260 s.
  • Nekrvavá revoluce. Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1985. 425 s. ISBN 0-88781-157-4.
  • Zpráva o organizovaném násilí. Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1986. 352 s. ISBN 0-88781-163-9.
  • Mocní a bezmocní. Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1989. 469 s. ISBN 0-88781-209-0.
  • Pravda o Československu 19451948. Praha : Panorama, 1990. 245 s. ISBN 80-7038-193-0.
  • Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha : Mladá fronta, 1992. 303 s. ISBN 80-204-0269-1.
  • Aparát ÚV KSČ v letech 19481968. Studie a dokumenty. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1993. 151 s. ISBN 80-85270-20-X.
  • Poslední rok prezidenta. Edvard Beneš v roce 1948. Praha : Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1993. 174 s. ISBN 80-85270-18-8.
  • Sovětští poradci v Československu 19491956. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1993. 146 s. ISBN 80-85270-26-9.
  • Stát a církev v Československu v letech 19481953. Brno : Doplněk, 1993. 440 s. ISBN 80-85270-22-6.
  • Československo v RVHP. 19491956. Praha : Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, 1995. 519 s. ISBN 80-85270-43-9.
  • Největší politický proces. "M. Horáková a spol.". Praha ; Brno : Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky ; Archiv hlavního města Prahy ; Doplněk, 1995. 347 s. ISBN 80-85270-48-X.
  • Pět kapitol o únoru. Brno ; Praha : Doplněk ; Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 1997. 557 s. ISBN 80-85765-73-X.
  • Nebezpečná bezpečnost. Brno : Doplněk, 1999. 289 s. ISBN 80-7239-024-4.
  • Kořeny československé reformy 1968. Brno : Doplněk, 2000. 323 s. ISBN 80-7239-061-9.
  • Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno : Barrister & Principal, 2001. 253 s. ISBN 80-85947-75-7. (spoluautor Pavel Paleček)
  • Těžká cesta. Spor Československa s Vatikánem 19631973. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. 177 s. ISBN 80-85959-83-6.
  • Rada vzájemné hospodářské pomoci a Československo 1957-1967. Praha : Karolinum, 2002. 234 s. ISBN 80-246-0417-5.
  • Československo v poválečné Evropě. Praha : Karolinum, 2004. 407 s. ISBN 80-246-0655-0.
  • Gottwaldovi muži. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2004. 333 s. ISBN 80-7185-616-9. (spoluautor Pavel Kosatík)
  • Kronika komunistického Československa. Doba tání 1953-1956. Brno : Barrister & Principal, 2005. 768 s. ISBN 80-86598-98-5.
  • Poúnorový exil 194849. Liberec : Dialog, 2007. 199 s. ISBN 978-80-86761-69-5.
  • Druhý proces. Milada Horáková a spol. rehabilitační řízení : 1968–1990. Praha : Karolinum, 2008. 582 s. ISBN 978-80-246-1431-1.
  • Kronika komunistického Československa. Kořeny reformy 1956–1968 : společnost a moc. Brno : Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2008. 828 s. ISBN 978-80-87029-31-2.
  • Kronika komunistického Československa. Klement Gottwald a Rudolf Slánský. Brno : Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2009. 375 s. ISBN 978-80-87029-53-4.
  • Kronika komunistického Československa. Antonín Novotný vzestup a pád "lidového" aparátčíka. Brno : Barrister & Principal, 2011. 342 s. ISBN 978-80-87474-08-2.
  • Sociální demokracie po únoru 1948. Brno : Doplněk, 2011. 430 s. ISBN 978-80-7239-255-1.
  • Antonín Novotný. Vzestup a pád „lidového“ apartčíka. Brno : Barrister & Principal, 2011. 344 s. ISBN 978-80-87474-08-2.
  • Alexej Čepička. Dobová dramata komunistické moci. Brno : Barrister & Principal, 2011. 228 s. ISBN 978-80-87474-22-8.
  • Proměny české společnosti (1948–1960). Část druhá – Venkov. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2012. 467 s. ISBN 978-80-7285-155-3.
  • Národní fronta 1948–1960. Praha : Academia, 2012. 907 s. ISBN 978-80-200-2074-1.
  • Protistátní bezpečnost 1945–1948. Historie vzniku a působení StB jako mocenského nástroje KSČ. Praha : Plus, 2015. 490 s. ISBN 978-80-259-0364-3.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozhovor s Karlem Kaplanem vedl Pavel Mücke, 1. 6. 2011. Sbírka Orální historie a bádání o soudobých dějinách na půdě Ústavu pro soudobé dějiny, Digitální sbírky Centra orální historie ÚSD AV ČR.
  2. a b c d PERNES, Jiří (ed.). Po stopách nedávné historie: Sborník k 75. narozeninám doc. Karla Kaplana.. 1.. vyd. Praha - Brno: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR - Prius, 2003. 359 s. ISBN 80-7285-030-X. Kapitola CUHRA, Jaroslav – KOPEČEK, Michal: Jde o to, jestli se k pravdě přibližujete: Rozhovor s Karlem Kaplanem., s. 10 - 29. 
  3. a b SOMMER, Vítězslav. Sommer, Vítězslav - Kronikář komunistického Československa. Karel Kaplan a studium soudobých dějin.. Soudobé dějiny. 2008, roč. 15, čís. 2, s. 341-356. Dostupné online. 
  4. a b PALEČEK, Pavel. Exil a politika: historici o nejnovějších dějinách a o sobě.. 1.. vyd. Tišnov: Sursum, 2004. 187 s. ISBN 80-7323-070-4. S. 29 - 73. 
  5. RYCHETSKÝ, Lukáš; GRUBER, Jan. Pracuji jako dělník v historii: rozhovor s historikem Karlem Kaplanem. A2 [online]. 7.11.2012 [cit. 23.6.2018]. Dostupné online. 
  6. CZECHOSLOVAKIA: Secrets from the ‘Praguer Spring’. The Time. 9. 5. 1977, s. 12. Dostupné online. 
  7. MANDELÍČKOVÁ, Monika. Historie v exilu. Doktorská disertační práce. [online]. Olomouc: FF Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra historie, 2013 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  8. MÜCKE, Pavel. Po stopách orální historie: Orálně historické projekty realizované v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v historické retrospektivě. MEMO. Časopis pro orální historii / Oral History Journal. [online]. Středisko orální historie při KHI FPE ZČU v Plzni - viaCentrum s.r.o., 30. 12. 2011 [cit. 23. 6. 2018]. Roč. 2011, čís. 2, s. 5 - 56. Dostupné online. ISSN (Online) 1804-7548 (Online). 
  9. GAZDÍK, Jan. Karel Kaplan: Když se politika stane živností, jde to od desíti k pěti. iDnes.cz/Zprávy [online]. iDnes.cz, 16.11.2008 [cit. 23.6.2018]. Dostupné online. 
  10. BUKOVSKÁ, Zuzana. Historik Karel Kaplan obdržel k osmdesátinám Cenu Jana Slavíka. www.nfan.cz [online]. 10.10.2008 [cit. 23.6.2018]. Dostupné online. 
  11. http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/medaile-za-zasluhy/seznam-vyznamenanych.shtml

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JECH, Karel (ed.). Stránkami soudobých dějin. Sborník statí k pětašedesátinám historika Karla Kaplana. Praha : ÚSD AV ČR, 1993. 287 s. ISBN 80-85270-16-1.
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 36-37. 
  • PERNES, Jiří. Karel Kaplan 75 let. In: Zpravodaj Historického klubu, 1/2003, s. 88-90. ISSN 0862-8513.
  • PERNES, Jiří (ed.). Po stopách nedávné historie. Sborník k 75. narozeninám doc. Karla Kaplana. Praha : Ústav pro soudobé dějiny, 2003. 359 s. ISBN 80-7285-030-X.
  • PALEČEK, Pavel. Exil a politika. Historici o nejnovějších dějinách a o sobě. Praha : Sursum, 2004. 187 s. ISBN 80-7323-070-4.
  • KOSATÍK, Pavel. K osmdesátinám Karla Kaplana. In: Zpravodaj Historického klubu, 1-2/2008, s. 94-95. ISSN 0862-8513.
  • MUSILOVÁ, Dana. Historik Karel Kaplan oslavil 80. narozeniny. In: Východočeské listy historické, sv. 25, 2008, s. 253-254. ISSN 1211-8184.
  • SOMMER, Vítězslav. Kronikář komunistického Československa. Karel Kaplan a studium soudobých dějin. In: Soudobé dějiny, 2/2008, s. 341-356. ISSN 1210-7050.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]