Úpsko-metujská tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Úpsko-metujská tabule
Letecký pohled na část přehrady Rozkoš

Nejvyšší bod 360 m n. m. (vrstevnice)
Rozloha 210,9 km²
Střední výška 285,2 m n. m.

Nadřazená jednotka Orlická tabule
Sousední
jednotky
Třebechovická tabule
Východolabská tabule
Jičínská pahorkatina
Krkonošské podhůří
Podorlická pahorkatina
Podřazené
jednotky
Českoskalická plošina
Úpská niva
Rychnovecká tabule
Novoměstská tabule
Metujská niva
Bohuslavická tabule

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, jílovec, vápenec, sedimenty, spraš
Povodí Úpa, Metuje, Dědina, Labe
Souřadnice

Úpsko-metujská tabule je geomorfologický podcelek v severní části Orlické tabule, ležící v okresech Náchod, Trutnov, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Řeka Úpa u Jaroměře
Česká Skalice a jižní okraj vrchu Vinice, Českoskalická plošina

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kuks (na severozápadě), Chvalkovice (na severu), Studnice (na severovýchodě), Nové Město nad Metují (na východě), České Meziříčí (na jihu), Předměřice nad Labem (na jihozápadě) a Jaroměř (na západě). Uvnitř podcelku leží města Česká Skalice, větší obce Provodov-Šonov a Bohuslavice, částečně města Nové Město nad Metují a Jaroměř.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to plochá pahorkatina převážně v povodí Úpy a Metuje. Leží na slínovcích, jílovcích a jílovitých vápencích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný erozně denudační a erozně akumulační povrch pleistocenních říčních teras a údolních niv Úpy, Metuje a Labe, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů, místy se sprašovými pokryvy a závějemi.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Úpsko-metujská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–2A) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule. Dále se člení na šest okrsků: Českoskalická plošina (VIC–2A–1) a Úpská niva (VIC–2A–2) na severu, Rychnovecká tabule (VIC–2A–3), Novoměstská tabule (VIC–2A–4) a Metujská niva (VIC–2A–5) uprostřed, Bohuslavická tabule (VIC–2A–6) na jihu.[2]

Podle alternativního členění Balatky a Kalvody[3] se Úpsko-metujská tabule člení pouze na dva okrsky (Českoskalická tabule a Novoměstská tabule).

Tabule sousedí s druhým podcelkem Orlické tabule, Třebechovickou tabulí na jihu, a s celky Východolabská tabule na západě, Jičínská pahorkatina na severozápadě, Krkonošské podhůří na severu a Podorlická pahorkatina na východě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Orlické tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Běstviny a vrch Starč, Bohuslavická tabule
název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Za Humny 355 Českoskalická plošina
Starč 355 Bohuslavická tabule
Vinice 340 Českoskalická plošina
Na Příčnici 332 Rychnovecká tabule
Králíčkův kopec 330 Bohuslavická tabule
Horka 324 Bohuslavická tabule
Štěpnice 309 Novoměstská tabule
Zvolský vrch 299 Novoměstská tabule
Lhotecký kopec 297 Bohuslavická tabule
Balcarův kopec 295 Bohuslavická tabule
Prášilka 278 Novoměstská tabule

Nejvyšším bodem Úpsko-metujské tabule je vrstevnice (360 m n. m.) na jihovýchodní hranici s Podorlickou pahorkatinou.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úpsko-metujská tabule na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]