Bělohradská bažantnice
 Bělohradská bažantnice | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. září 1998 |
| Nadm. výška | 292–302 m n. m. |
| Rozloha | 44,16 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jičín |
| Umístění | Lázně Bělohrad |
| Souřadnice | 50°25′30″ s. š., 15°35′45,96″ v. d. |
  Bělohradská bažantnice | |
| Další informace | |
| Kód | 1987 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Bělohradská bažantnice zahrnuje louky pod parkem a park v obci Lázních Bělohradě v okrese Jičín. Správa AOPK Pardubice.
Důvod ochrany
[editovat | editovat zdroj]Kulturní a polokulturní slatinné louky a lázeňský park tvoří důležité biocentrum v zemědělské krajině. Zdejší biotopy vznikly uměle, přesto se během doby staly důležitým refugiem vzácných rostlin a drobných živočichů.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Oblíbené lázeňské místo pro procházky. V centru parku je hudební pavilonek, kde se konají každou neděli promenádní koncerty. V roce 2002 je zde vybudovaný vrt s pítkem a příjemným posezením. Poblíž jsou umístěny tenisové kurty a fotbalové hřiště. Podél hlavní cesty jsou rozloženy malá jezírka a na konci parku je umístěn původní Annamarijánský pramen z roku 1901, kde léčivý pramen prýští z hlavy lva.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Mělký úval řeky Javorky v Bělohradské pahorkatině pokrývají holocenní fluviální a deluviální jílovitopísčité hlíny, v severní části též slatiny a v západní části sprašové hlíny. V podloží těchto kvartérních uloženin leží svrchnokřídové slínovce jizerského souvrství.
Flora
[editovat | editovat zdroj]Botanicky nejbohatší částí chráněného území jsou vlhké louky svazu Calthion se vzácnými druhy rostlin. Rostou zde např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), svízel severní (Galium boreale), ostřice oddálená (Carex distans) aj.
Stromy reprezentuje buk lesní (Fagus sylvatica) a smrky, které zde uměle vysadil člověk.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]V parku jsou ideální podmínky pro ptáky, hnízdící v dutinách: žlunu zelenou (Picus viridis), strakapouda velkého (Dendrocopos major), krutihlava obecného (Jynx torquilla), brhlíka lesního (Sitta europaea), aj. Noční ptáky reprezentuje puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), výr velký (Bubo bubo).
Skupinu savců reprezentuje rejsek obecný, ježek, krtek, myšice, norníci rudní. Spatřit lze i ondatru. Uměle vysazeni jsou zde virginští jelenci. Dále jsou zde divoká prasata, zajíci, lišky obecné, lasice kolčavy, hranostajové, kuny lesní. Hojně se zde vyskytují netopýři vodní, netopýři velcí, netopýři ušatí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohradská bažantnice na Wikimedia Commons - Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (ve formátu .pdf)
