Kosatec žlutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKosatec žlutý
alternativní popis obrázku chybí
Kosatec žlutý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďkosatcovité (Iridaceae)
Rodkosatec (Iris)
Binomické jméno
Iris pseudacorus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kosatec žlutý
  • Kosatec žlutý je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm.
  • Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 – 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm, výjimečně až 30 cm.
  • Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 – 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 – 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně.
  • Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
  • Květy 8 – 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené.
  • Kvete v květnu až červnu.
  • Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 – 5 mm a tloušťce 0,5 – 3 mm.
  • Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kosatec žlutý je rozšířený téměř po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a vysokých hor, dále se vyskytuje rovněž v Asii a severozápadní Africe. V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, mimo horské oblasti. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mírném pásu zeměkoule. Zdomácněla v USA (kde zejména ve státech Washington a Montana je považována za invazní druh) a na Novém Zélandu.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny, preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 – 7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavovaná. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na stavění krvácení. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čistírny odpadních vod.[2]

V některých evropských zemích, např. ve Švýcarsku, je kosatec žlutý chráněný zákonem.[3] V České republice navzdory rozšířenému přesvědčení chráněný není.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz
  3. BOTANY.cz » IRIS PSEUDACORUS L. – kosatec žlutý / kosatec žltý. botany.cz [online]. [cit. 2017-05-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]