Upolín nejvyšší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxUpolín nejvyšší
alternativní popis obrázku chybí
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod upolín (Trollius)
Binomické jméno
Trollius altissimus
Crantz, 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) je vysoká bylina z čeledi pryskyřníkovité. Vyznačuje se dlanitými listy a nápadnými žlutými květy kulovitého tvaru. Roste roztroušeně i v České republice, kde byl v minulosti uváděn jako upolín evropský. Je to jedovatá rostlina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Upolín nejvyšší je vytrvalá bylina dorůstající výšky 30 až 60, výjimečně až 100 cm. Lodyha je přímá a většinou nevětvená, olistěná. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, s dlanitě pětidílnou, 2x zubatou čepelí. Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až téměř přisedlé, trojdílné, zubaté až celokrajné. Květy jsou žluté, 1,8 až 3 cm velké, nejčastěji jednotlivé na vrcholu lodyhy, řidčeji po 2 nebo po 3. Okvětí je kulovité, složené nejčastěji z 8 až 10 lístků. Uvnitř květu je 5-10 nektáriových lístků kornoutovitého tvaru a na vrcholu lžicovitě rozšířených. Tyčinek i volných pestíků je mnoho. Plodem je souplodí měchýřků. Měchýřky jsou 10 až 12 mm dlouhé, elipsoidní, příčně žilkované, lysé, na vrcholu protažené ve 2 až 3,5 mm dlouhý zobánek. Obsahují mnoho drobných semen.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Upolín nejvyšší je rozšířen ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. V České republice se vyskytuje roztroušeně na většině území. Roste nejčastěji na vlhkých loukách, v prosvětlených lesích, na okrajích lesů a na horských prameništích.[1]

Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje isochinolinový alkaloid magnoflorin a cyklický lakton protoanemonin. Jedovatost je podobná jako u pryskyřníku prudkého. Sušením se protoanemonin rozkládá. Otravy byly zaznamenány zejména u skotu a ovcí.[1][2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh byl popsán již v roce 1818, často ale byl ztotožňován s upolínem evropským. V současné taxonomii jsou oba druhy chápány jako samostatné. Pravý upolín evropský se v České republice nevyskytuje.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Různé kulturní formy upolínu s jednoduchými nebo plnými květy jsou pěstovány jako zahradní rostliny. Jsou vesměs hybridního původu a označují se nejčastěji jako Trollius hybridus.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. (česky) 
  2. JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]