Komárovský hřbet
| Komárovský hřbet | |
|---|---|
 Kozákov z Klokočských skal | |
| Nejvyšší bod | 745 m n. m. (Kozákov) |
| Rozloha | 47,8 km² |
| Nadřazená jednotka | Kozákovský hřbet |
| Sousední jednotky | Kopaninský hřbet Táborský hřbet Krkonošské podhůří Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Koberovský hřbet Žlábecký hřbet Holenická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sedimenty, vulkanity |
| Povodí | Jizera |
| Souřadnice | 50°34′50″ s. š., 15°16′30″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komárovský hřbet je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Kozákovského hřbetu, ležící v okresech Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Území se rozkládá zhruba mezi sídly Malá Skála na severozápadě, Semily na východě a Rovensko pod Troskami na jihozápadě. Uvnitř území se nacházejí obce Koberovy, Tatobity, Chuchelna, Záhoří a Slaná.
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Chráněná území v okrsku jsou CHKO Český ráj, NPP Suché skály, NPP Kozákov, PPk Maloskalsko. Je to turisticky atraktivní území.[1]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Komárovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3B–1) náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet a podcelku Kozákovský hřbet. Dále se člení na podokrsky Koberovský hřbet na severozápadě, Žlábecký hřbet uprostřed a Holenická pahorkatina na jihu. Hřbet sousedí v rámci Ještědsko-kozákovského hřbetu s okrsky Kopaninský hřbet na severozápadě a Táborský hřbet na jihovýchodě. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a východě a Jičínská pahorkatina na jihu a západě.[2]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrcholem Komárovského hřbetu je Kozákov (745[3] m n. m.).
- Kozákov (745 m), Žlábecký hřbet
- Hamštejnský vrch (610 m), Koberovský hřbet
- Vrchy (583 m), Žlábecký hřbet
- Tatobitský vrch (527 m), Žlábecký hřbet
- Kámen (440 m), Holenická pahorkatina
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-01-15]. Dostupné online.
