Táborský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Táborský hřbet
Tábor od Stéblovic
Tábor od Stéblovic

Nejvyšší bod 678 m n. m. (Tábor)
Rozloha 39,3 km²

Nadřazená jednotka Kozákovský hřbet
Sousední
jednotky
Komárovský hřbet
Krkonošské podhůří
Jičínská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Rváčovský hřbet
Ploužnický hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny sedimenty, vulkanity
Povodí Cidlina, Oleška
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Táborský hřbet je geomorfologický okrsek na jihovýchodě Kozákovského hřbetu, ležící v okrese Semily a malou částí v okrese Jičín.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Táborský hřbet z Kozákova: Ředice a Tábor
Zřícenina hradu na vrchu Bradlec

Území se rozkládá zhruba mezi sídly Slaná na severu, Syřenov na severovýchodě, Dřevěnice na jihovýchodě a Libuň na jihozápadě. Uvnitř území se nacházejí obce Veselá a Bradlecká Lhota, částečně město Lomnice nad Popelkou

Chráněná území v okrsku jsou PP Cidlinský hřeben, PP Jezírko pod Táborem.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Táborský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3B–2) náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet a podcelku Kozákovský hřbet. Dále se člení na podokrsky Rváčovský hřbet na severozápadě a Ploužnický hřbet na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě se sesterským okrskem, Komárovským hřbetem. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a východě a Jičínská pahorkatina na jihu a západě.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Táborského hřbetu je Tábor (678 m n. m.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]