Cidlinský hřeben
 Cidlinský hřeben | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Pohled na oblast od jihu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. září 1998 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Jičín |
| Nadm. výška | 412 – 606 m n. m. |
| Rozloha | 135,21 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jičín |
| Umístění | Kněžnice, Železnice (k.ú. Cidlina), |
| Souřadnice | 50°30′34,56″ s. š., 15°19′57,36″ v. d. |
  Cidlinský hřeben | |
| Další informace | |
| Kód | 1989 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Cidlinský hřeben zahrnuje kopce Kozlov (606 m n. m.) a Hůra (519 m n. m.) na katastrální území Cidlina, Kněžnice a Libuň v okrese Jičín. Předmětem ochrany území jsou velké plochy přirozených lesních porostů na prudkých svazích Kozlovského hřbetu a cidlinské Hůry, které jsou zachovalým zbytkem kdysi hojných lesních porostů v této oblasti.[2] Přírodní památka je ve správě Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.[3]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Území zaujímá část Táborského hřbetu na jihovýchodním okraji geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Průlomové údolí horního toku Cidliny dělí území do dvou částí. Severozápadní část vyplňují dílčí hřbet s hradním vrchem Kozlov a jižní výběžky vrchu Ředice (649 m n. m.), jihovýchodní část hřbet Hůra. Podkladem jsou převážně karbonské melafyry místy prostoupené tufy a aglomeráty. V erozních zářezech (např. v údolí Cidliny) jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence vrchlabského souvrství, případně svrchnokřídové pískovce. Na svazích a jejich úpatích leží čtvrtohorní kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty.
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Převážně je zde přirozená svahová bučina, na nejprudších svazích jihozápadně exponovaných strání s přirozenou dřevinnou skladbou s bukem lesním), lípou velkolistou, javorem klenem. Porosty jsou bohatým nalezištěm vzácných a chráněných druhů rostlin. Pestrost bylinného podrostu je podmíněna i zvýšeným obsahem vápníku v půdě. Roste zde např. lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý nebo árón plamatý.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Přirozené složení porostů poskytuje vhodné podmínky pro výskyt řady vzácnějších druhů ptáků, např. lejsek černohlavý, holub doupňák, puštík obecný nebo šoupálek dlouhoprstý.Faunu bezobratlých tvoří podhorské druhy zachovalých smíšených lesů. V bukových porostech a na mokřadních a rašelinných stanovištích je vyšší podíl horských druhů. Na prudkých stráních s jihozápadní expozicí nalézáme i teplomilné druhy např. kříse ušatku kůrovou. Z chráněných brouků zde byl pozorován roháč obecný a pět druhů střevlíků. Hojná jsou zde kupovitá mraveniště chráněného mravence lesního menšího, která dosahují výšky až jeden metr a průměru až tři metry.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Cidlinský hřeben [online]. Geopark Český ráj [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29.
- ↑ PP Cidlinský hřeben [online]. AOPK ČR [cit. 2018-10-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cidlinský hřeben na Wikimedia Commons
