Ještědský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ještědský hřbet
Ještěd, letecký pohled
Ještěd, letecký pohled

Nejvyšší bod 1012 m n. m. (Ještěd)
Délka 32 km
Rozloha 122,6 km²
Střední výška 546 m n. m.

Nadřazená jednotka Ještědsko-kozákovský hřbet
Sousední
jednotky
Kozákovský hřbet
Lužické hory
Žitavská pánev
Jizerské hory
Krkonošské podhůří
Jičínská pahorkatina
Ralská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Kryštofovy hřbety
Hlubocký hřbet
Kopaninský hřbet[1]

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny vulkanity, sedimenty, pískovec
Povodí Lužická Nisa, Mohelka, Jizera
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVA-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještědský hřbet je geomorfologický podcelek na severozápadě Ještědsko-kozákovského hřbetu. Leží v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Rašovské sedlo, vzadu Javorník

Území se rozkládá zhruba mezi sídly Rynoltice na severozápadě, Chrastava na severu, Liberec na severovýchodě a Železný Brod na jihovýchodě. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují jen města Chrastava a Světlá pod Ještědem a větší obec Malá Skála.

Vranovský hřeben, Kopanina a Vranové ze svahu Sokola

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Ještědský hřbet (dle třídění Jaromíra Demka IVA–3A) se člení na okrsky Kryštofovy hřbety (IVA–3A–1) na severozápadě, Hlubocký hřbet (IVA–3A–2) uprostřed a Kopaninský hřbet (IVA–3A–2) na jihovýchodě. Ještědský hřbet sousedí na východě se sesterským podcelkem, Kozákovským hřbetem. Dále sousedí s celky Jičínská pahorkatina na jihu, Ralská pahorkatina na jihozápadě, Lužické hory na severozápadě, Žitavská pánev na severu, Jizerské hory a Krkonošské podhůří na severovýchodě.[1]

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Ještědského hřbetu je Ještěd (1012 m n. m.). V seznamu jsou uvedeny pojmenované vrcholy s výškou nad 600 m n. m.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ještědský hřbet je atraktivním cílem pro turisty, horolezce, lyžaře a cyklisty.

V celé délce vede hřebenová, červeně značená trasa. V létě je vhodná pro pěší turistiku a v zimě pro vyznavače sněžnic nebo lyžaře na turistických lyžích[2]. Až do 2. světové války byla tato hřebenovka součástí Blauer Kammweg, dálkové, modře značené trasy přes hřebeny Sudetských pohoří z Durynského lesa na Praděd.

Pod hřebenem v jihozápadních svazích mezi Výpřeží a Jítravským sedlem vedou lesní svážnice využívané pro cykloturistiku, jízdu na koloběžkách a v zimě pro běžkování. Částečně jsou vyznačené jako cyklotrasy nebo turistické trasy. Silnici z Výpřeže až na vrchol Ještědu využívají cyklisté na silničních kolech.

Na západním a východním svahu Ještědu je postavený skiareál pro sjezdové lyžování a skokanské můstky. Pokračování hřebenové trasy z Ještědu na Pláně pod Ještědem je součástí lyžařského sjezdového areálu a využívá se jako spojovací trať mezi jednotlivými sjezdovkami. Od Plání po Ještědem na Javorník vede společná trasa pro cyklisty, běžkaře i pěší turisty.

Horolezci využívají k lezení především Walliský hřeben (německy Wirbelsteine) s jednotlivými vrcholy Matterhorn, Breithorn, Lyskamm, Castor a Pollux, Monte Rosa. Další lezecké skály jsou Dánský kámen na hřebenu Černé hory, dále Pudl, Krejčík a Červený kámen na Ještědu, Rašovské skály u Šimonovic, Matoušova skála a Důlní skály u Křižan[3].

Horské boudy[editovat | editovat zdroj]

Na Ještědském hřbetu byly postaveny důležité turistické ubytovny, zde podle krkonošského vzoru zvané boudy. Rasenbankbaude (686 m n. m.) mezi sedlem Trávník a Zdislavským Špičákem postavil Franz Kunze roku 1933, a když ji musel opustit při odsunu německého obyvatelstva roku 1945, shořela. Požár se připisuje právě jemu. Jäckelbaude (730 m n. m.) pod vrcholem Malého Ještědu byla postavena roku 1906 Wenzelem Jäckelem, který ji provozoval do konce 2. světové války. Po válce byla celá rodina odsunuta roku 1945. Poté ji provozoval národní správce, následně podnik Optika Praha a nakonec Lesní správa. V 60. letech 20. století zchátrala a byla stržena.

Na Ještědu byla postavena velká horská chata (1012 m n. m.) roku 1907 v režii Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Vyhořela roku 1963. Hotel spojený s vysílačem byl otevřen roku 1973.

Další ubytovací kapacity poskytuje chata Ještědka v sedle mezi Ještědem a Černým vrchem, chata Pláně pod Ještědem, v historii střídavě hostinec U Šámalů nad Rašovkou a hotel Obří sud na Javorníku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. Ještědský hřeben na turistických lyžích
  3. Horolezecký průvodce Ještěd

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]