Kunratice (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kunratice
Kostel Všech svatých

Kostel Všech svatých

znak obce Kunraticevlajka obce Kunraticeznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0513 530433
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (LAU 1): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Kunratice u Frýdlantu
katastrální výměra: 12,42 km²
počet obyvatel: 384 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 285 m n. m.
PSČ: 464 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Kunratice
Kunratice 158
464 01 Frýdlant
starosta / starostka: Milan Götz
Oficiální web: www.obeckunratice.cz
E-mail: obec.kunratice@seznam.cz

Kunratice
Red pog.svg
Kunratice
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Tento článek pojednává o obci západně od Frýdlantu. O části města Liberec pojednává článek Kunratice (Liberec).

Kunratice (německy Kunnersdorf) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 3,5 km západně od města Frýdlantu na silnici nedaleko hraničního přechodu do Bogatynie. Obec má zhruba 400 obyvatel, je v ní mateřská a základní škola.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce přecházelo od Konradisdorff (zaznamenané k roku 1381), přes Kunradstorf (1409), Kunersdorff (1448), Konersdorff (1463), Khuuerßdorff (1654), Kunersdorf (1790), až po Kunnersdorf (1834).[2] Současné pojmenování (Kunratice) má obec od roku 1946, kdy bylo změněno na základě vyhlášky tehdejšího československého ministra vnitra Václava Noska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kunratice jsou jednou z nejstarších obcí na Frýdlantsku – zmiňovány jsou již roku 1377, kdy je uváděn plebán při zdejším kostele Všech svatých. Vždy ležely při frekventované obchodní cestě z Frýdlantska na Žitavsko, což jim přinášelo prosperitu v době míru a mnoho strastí a škod v době válek. Podobně jako v okolních obcích došlo v době reformace k prudkému úbytku obyvatel, protože protestanti se houfně stěhovali do Lužice. V letech 1654–54 bylo zjištěno, že ze 44 usedlostí je 35 prázdných. I později se zdejší obyvatelé bouřili proti nevolnickým poměrům: v letech 1679–80 sympatizovali s hnutím vedeným kovářem Andreasem Stelzigem a jejich rychtář za to byl potrestán pokutou 50 zlatých. Po těchto útrapách dosáhly Kunratice své původní lidnatosti až v 18. století, v roce 1833 zde žilo ve 100 domech 531 obyvatel. Na začátku 20. století měla obec 833 obyvatel ve 142 domech, od té doby však počet obyvatel klesá.

V roce 1900 byla obec napojena na úzkorozchodnou trať spojující Frýdlant s Žitavou. Provoz na české části spojující Frýdlant s Heřmanicemi byl v roce 1976 ukončen.

V minulosti ke Kunraticím patřila i samota Na Příčnici (něm. Quire, resp. Auf der Quire), zaniklá někdy po druhé světové válce, snad v 60. letech 20. století.[3] Ležela východně od Kunratic směrem na Frýdlant, asi 350 m severozápadně od rybníka v Tongrundu a 630 m jižně od vrcholu Suchého vrchu, poblíž památkově chráněné kapličky Bolestné Panny Marie.

Mezi roky 1869 a 1910 byla obec pod názvem Kunnersdorf součástí okresu Frýdlant. V letech 1921 až 1950 byla součástí okresu Frýdlant a v letech 1961 až 1980 byla obcí v okrese Liberec. Následně od 1. července 1980 do 31. prosince 1992 tvořila součást města Frýdlant, ale od 1. ledna 1993 je opět samostatná.[4]

Pravidelně se zde koná soutěž nazvaná JamParáda, v níž se účastníci poměřují ve výrobě marmelád.[5]

Obec je nepravidelně rozložena podél cesty a zdejšího potoka.[6]

Počet obyvatel a domů[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Kunratic stoupal až do začátku 20. století. Pak nastal úbytek, který pokračoval až do poloviny tohoto století. Následně sice počet obyvatel během padesátých let 20. století vzrostl, ale pak následoval opět pokles, jenž trvá až do počátku 21. století.[7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 741 773 790 833 804 712 642 416 503 446 420 390 387
změna oproti předchozímu   +32 +17 +43 -29 -92 -70 -226 +87 -57 -26 -30 -3
Počet domů 113 131 135 140 142 143 146 143 101 98 99 98 113
změna oproti předchozímu   +18 +4 +5 +2 +1 +3 -3 -42 -3 +1 -1 +15

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí v severojižním směru prochází silnice číslo III/0353. V jižních částech Kunratic ji křižuje silnice III/03511 spojující Frýdlant se státní hranicí a dále pokračující do polského města Bogatynia. Východně od Kunratic odbočuje z této komunikace silnice III/03512, která se v severních částech Kunratic, nedaleko autobusové zastávky „Kunratice, U mostu“, napojuje na silnici III/0353. Na území obce se nacházejí tři autobusové zastávky,[p 1] odkud jezdí spoje do Liberce, Chrastavy, Mníšku, Frýdlantu, Heřmanic či Višňové, ale také do polské Bogatynie.[9]

Přízemní bíle omítnutá budova. Před ní je dřevěný plaňkový plot. V popředí zimního snímku jsou opadané větve keřů a mladých stromků.
Někdejší kunratická výpravní budova

Jižně od Kunratic vedla od roku 1900 úzkorozchodná železniční trať spojující FrýdlantHeřmanicemi.[10] Přímo v Kunraticích se na ní nacházela železniční zastávka Kunratice u Frýdlantu.[11] Provoz na trati ovšem skončil roku 1976.[12] Nejbližší železniční zastávka se tak nachází na západním okraji města Frýdlant a je pojmenovaná Frýdlant v Čechách.[13]

Po východní straně Kunratic je vedena cyklistická trasa číslo 3039 spojující Hrádek nad Nisou s Višňovou.[14]

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněné:

  • Kostel Všech svatých s novogotickou márnicí a křížovou cestou v ohradní zdi hřbitova
  • Zřícenina kaple Bolestné Panny Marie v polích východně od vsi, označovaných pomístním jménem U kapličky, nedaleko takzvaného Tongrundu, od r. 2013 v rekonstrukci[15]
  • Krucifix při vstupu do areálu kostela a hřbitova
  • V seznamu kulturních památek figuruje i venkovská usedlost čp. 77, která ovšem již nestojí.

Památkově nechráněné:

  • Pozůstatky úzkorozchodné trati zvané Heřmanička (Dodnes stojí objekt železniční stanice na jižním okraji vsi.)
  • Několik drobných sakrálních staveb rozesetých po vsi

Přírodní zajímavosti:

  • Meandr řeky Smědé zvaný Harta s okolními lesními porosty[16]
  • Památný exemplář liliovníku tulipánokvětého zvaný Kunratický liliovník (výška 24 m, obvod téměř 3 m), který roste ve středu obce nedaleko kostela Všech Svatých, zemědělského družstva a rybníčku[17]
  • Bezejmenná studánka v areálu někdejšího kunratického nádraží na úzkorozchodné trati Frýdlant-Heřmanice[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pojmenované „Odbočka státní hranice“, „Koupaliště“ a „U mostu“.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [PDF 504 kB]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-08-30]. Dostupné online.  
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha : Česká akademie věd a umění, 1949. 2 (Ch–L) svazky (706 s.) Kapitola Kunratice, s. 447.  
  3. http://zanikleobce.cz/index.php?obec=16427
  4. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl II. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. Heslo Kunratice, s. 260.  
  5. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Největší marmeládová soutěž ve střední Evropě Jamparáda odstartovala. Deník [online]. 2016-05-03 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.  
  6. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Svazek 2 (K–O). Praha : Academia, 1978. 578 s. Heslo Kunratice (Liberec, dříve Frýdlant), s. 180.  
  7. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl I. Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. ISBN 80-250-1310-3. Heslo Kunratice, s. 440–441.  
  8. Vyhledání podle zastávek [online]. Brno: Chaps, [cit. 2016-07-18]. [LI Dostupné online].  
  9. Vyhledání podle měst a obcí [online]. Brno: Chaps, [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.  
  10. ČADA, Luděk; JUST, Karel; KUNT, Miroslav. Úzkorozchodná místní dráha Frýdlant v Čechách – Heřmanice. 1. vyd. Litoměřice : Vydavatelství dopravní literatury Ing. L. Čada, 2000. 128 s. ISBN 80-902706-2-X. S. 13.  
  11. Popis tratě Frýdlant–Heřmanice [online]. Frýdlant: Spolek Frýdlantské okresní dráhy, 2009, [cit. 2013-04-14]. Kapitola Kunratice u Frýdlantu. Dostupné online.  
  12. MIKULIČKA, Jan. Železniční romantika je mrtvá. Heřmanička dojezdila před čtyřiceti lety. iDNES.cz [online]. 2016-01-13 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.  
  13. Frýdlant v Čechách [online]. Praha: České dráhy, [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.  
  14. RAICH, Karel. Cyklotrasa číslo 3039 Hrádek nad Nisou – Višňová [online]. Cyklotrasy, [cit. 2016-07-18]. Dostupné online.  
  15. kaple Bolestné Panny Marie na webu znicenekostely.cz
  16. http://www.turistika.cz/mista/harta--1
  17. http://www.lesycr.cz/pece-o-les/ochrana-prirody-u-lcr/Stranky/vyznamne-stromy-lcr.aspx?viewType=2&ItemId=785&source=%2Fpece-o-les%2Fochrana-prirody-u-lcr%2FStranky%2Fvyznamne-stromy-lcr.aspx%3Fdist%3D6%26viewType%3D1%26page%3D2
  18. http://www.estudanky.eu/1607-studanka-bez-jmena

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]