Konipas horský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKonipas horský
alternativní popis obrázku chybí
Samec ve svatebním šatě
alternativní popis obrázku chybí
Samice ve svatebním šatě
Hlas konipase horského
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďkonipasovití (Motacillidae)
Rodkonipas (Motacilla)
Binomické jméno
Motacilla cinerea
Tunstall, 1771
Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konipas horský (Motacilla cinerea) je malý pěvec z čeledi konipasovitých (Motacillidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Samec v prostém šatě

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 18–19 cm
  • Rozpětí křídel: 25–27 cm
  • Hmotnost: 15–21 g

Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mladí ptáci jsou hnědošedí, zespodu až nahnědle žlutí.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým, ale tvrdšími. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen ve velké části Eurasie, na atlantských ostrovech a v severní Africe.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Samice v prostém šatě

Konipas horský se v Česku celoročně vyskytuje v horním a středním toku potoků a rychle tekoucích řek. Severoevropské, východoevropské a západoevropské populace migrují do Afriky, jižní Asie a Papuy Nové Guiney.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 20012003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se především hmyzem a jinými bezobratlými, které vyhledává na březích vod.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Mladý pták
Motacilla cinerea schmitzi

Hnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4–6 bílých, hustě krémově skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12–14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–13 dnech života. Konipas horský mnohdy pečuje o mláďata kukaček.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Grey Wagtail na anglické Wikipedii a Pliszka górska na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Šťastný et al. (2006).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001–2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]