Konipas horský

Konipas horský
	Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	konipasovití (Motacillidae);
Rod	konipas (Motacilla);
Binomické jméno
	Motacilla cinerea; Tunstall, 1771
	Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště) Rozšíření konipasa horského (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konipas horský (Motacilla cinerea) je malý pěvec z čeledi konipasovitých (Motacillidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

M. c. cinerea - konipas horský evropský žije v Evropě po Kavkaz a Írán obývá na východě též Maghreb.
M. c. patriciae – Azory.
M. c. cinerea schmitzi – Madeira.
M. c. canariensis – Kanárské ostrovy.
M. c. melanope – Asie od pohoří Ural po východní Afghánistán a řeku Amur.
M. c. robusta - konipas horský asijský obývá Dálný východ od Kamčatky přes Ochotské moře až po Mandžusko a Japonsko.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla: 18–19 cm
Rozpětí křídel: 25–27 cm
Hmotnost: 15–21 g

Je podstatně štíhlejší než vrabec domácí a velký asi jako konipas bílý, s nápadně dlouhým černým ocasem, jímž neustále pohybuje nahoru a dolů. Má žlutou spodní část těla, záda jsou olivově hnědá a šedá. Samec se od samice liší sytě žlutou spodní částí těla a šedou hlavou, ve svatebním šatě mívá navíc černé hrdlo. Samice postrádá sytě žlutou spodní část těla a hlavu má šedozelenou. Mladí ptáci jsou hnědošedí, zespodu až nahnědle žlutí.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Ozývá se zvuky velice podobnými zvukům vydávaným konipasem bílým, ale tvrdšími. Nejčastěji vydává vysoké „cis-is“ nebo „cit it“, při vzrušení protáhlé „sííít“.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen ve velké části Eurasie, na atlantských ostrovech a v severní Africe.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Konipas horský se v Česku celoročně vyskytuje v horním a středním toku potoků a rychle tekoucích řek. Severoevropské, východoevropské a západoevropské populace migrují do Afriky, jižní Asie a Papuy Nové Guiney.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se jedná o hojně rozšířeného pěvce vyskytujícího se na téměř celém území. Místy chybí v nížinách, v horách vystupuje ale velmi vysoko. V letech 2001–2003 v Česku hnízdilo odhadem 20–40 tisíc párů.^[2]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v puklinách skal, útesů, mostů nebo v dutinách stromů vždy poblíž vody. V Česku hnízdí od dubna do srpna a ročně klade 2 snůšky obsahující 4–6 bílých, hustě krémově skvrnitých vajec o velikosti 19×14 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 12–14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–13 dnech života. Konipas horský mnohdy pečuje o mláďata kukaček.