Frýdlantsko
Frýdlantsko (polsky Ziemia Frydlancka) je název používaný pro oblast ve Frýdlantském výběžku (polsky worek frydlancki nebo cypel frydlancki) na severu Česka. Rozkládá se ve Frýdlantské pahorkatině, od zbytku státu je oddělena masivem Jizerských hor. Krajina je skloněna směrem k severozápadu do Žitavské pánve. Nejvyšším bodem Frýdlantska je hora Smrk (1124 m), nejnižším je hladina Smědé ve Vsi (204 m). Tohoto výškového rozdílu 920 m je dosaženo na pouhých 23 km. Oblast je odvodňována řekou Smědou, nejprve do Lužické Nisy, tou pak do Odry a konečně do Baltského moře.
Geologickým podkladem jsou horniny lužického plutonu – na nejzazším severu jde o takzvaný zawidowský grandiorit, na severozápadě je to rumburská žula a zbytek oblasti tvoří jizerské ortoruly. Místy došlo na povrch k výlevům třetihorních vyvřelin – převážně čedičových a místy znělcových. Povrch Frýdlantska pokrývají čtvrtohorní glaciální a gracifluviální náplavy – převážně písčité usazeniny.
Území patří mezi ekonomicky nejslabší regiony České republiky.[1]
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Na území Frýdlantska jsou vyhlášena následující chráněná území:
- Přírodní rezervace Meandry Smědé
- Přírodní rezervace Křížový vrch
- Přírodní památka Bílá skála
- Přírodní památka Kodešova skála
- Přírodní památka Kamenný vrch
- Přírodní park Peklo
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Z geomorfologického hlediska je Frýdlantsko součástí:[2]
- Krkonošsko-jesenická soustava (IV)
- Krkonošská podsoustava (IVA)
- Frýdlantská pahorkatina (IVA-5)
- Raspenavská pahorkatina (IVA-5-1)
- Hejnická pahorkatina (IVA-5-2)
- Bulovská pahorkatina (IVA-5-3)
- Jizerské hory (IVA-6)
- Smrčská hornatina (IVA-6A)
- Vysoký jizerský hřbet (IVA-6A-1)
- Jizerská hornatina (IVA-6B)
- Smědavská hornatina (IVA-6B-1)
- Soušská hornatina (IVA-6B-2)
- Polednická hornatina (IVA-6B-3)
- Bedřichovská vrchovina (IVA-6B-4)
- Tanvaldská vrchovina (IVA-6B-5)
- Oldřichovská vrchovina (IVA-6B-6)
- Černostudnická hornatina (IVA-6B-7)
- Maršovická vrchovina (IVA-6B-8)
- Albrechtická vrchovina (IVA-6B-9)
- Smrčská hornatina (IVA-6A)
- Frýdlantská pahorkatina (IVA-5)
- Krkonošská podsoustava (IVA)
Obce[editovat | editovat zdroj]
Na Frýdlantsku se v současnosti nachází 18 obcí. Obce patřily do okresu Frýdlant, při jeho zrušení v roce 1960 byly zařazeny do okresu Liberec. K mnoha z nich byly připojeny dříve samostatné osady. Protože byla tato oblast obydlena převážně Němci, jsou v závorkách uvedeny německé názvy obcí.
- Bílý Potok (Weißbach)
- Bulovka (Bullendorf)
- Arnoltice (Arnsdorf)
- Dolní Oldřiš (Nieder-Ullersdorf)
- Černousy (Tschernhausen)
- Dětřichov (Dittersbach)
- Dolní Řasnice (Rückersdorf)
- Frýdlant (Friedland in Böhmen)
- Albrechtice u Frýdlantu (Olbersdorf)
- Filipov (Philippsberg)
- Větrov (Ringenhain)
- Habartice (Ebersdorf)
- Háj (Göhe)
- Hejnice (Haindorf)
- Ferdinandov (Ferdinandstal)
- Heřmanice (Hermsdorf)
- Kristiánov (Christiansau)
- Vysoký (Hohenwald)
- Horní Řasnice (Bärnsdorf an der Tafelfichte)
- Srbská (Wünschendorf)
- Jindřichovice pod Smrkem (Heinersdorf an der Tafelfichte)
- Dětřichovec (Dittersbächel)
- Krásný Les (Schönwald)
- Kunratice (Kunnersdorf)
- Lázně Libverda (Bad Liebwerda)
- Nové Město pod Smrkem (Neustadt an der Tafelfichte)
- Hajniště (Hegewald)
- Ludvíkov pod Smrkem (Lusdorf an der Tafelfichte)
- Přebytek (Überschar)
- Pertoltice (Berzdorf)
- Dolní Pertoltice (Nieder-Berzdorf)
- Nové Pertoltice (Neu-Berzdorf)
- Horní Pertoltice (Ober-Berzdorf)
- Raspenava (Raspenau)
- Višňová (Weigsdorf)
Původně patřily k frýdlantskému okresu ještě následující obce:
- Jizerka (Wilhelmshöhe) – od roku 1960 v okrese Jablonec nad Nisou
- Mníšek (Einsiedel in Isergebirge) – v okrese Liberec již v roce 1918
- Oldřichov v Hájích (Buschullersdorf) – v okrese Liberec již v roce 1918
- Filipka (Philippsgrund)
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V dobách protireformace (doba temna) emigrovala z této oblasti většina obyvatelstva. Jen v roce 1652 se jednalo o 3180 osob uprchlých z frýdlantského panství a 3800 osob z panství libereckého. Exulanti z Frýdlantska se přesunuli: 158 rodin do Meffersdorfu (Pobiedna), Schwerta, Scheibe (Mittelherwigsdorf) a Gebhardsdorfu,120 rodin do Seidenbergu (Zawidów), 82 rodin do Zhořelce, 70 rodin do Žitavy, 40 rodin do Marklissy (Leśna), 38 do Bernstadtu, 32 do Lauban (Lubáň), vše počítáno včetně okolních vsí. V menších počtech se rodiny rozptýlily i na jiných místech Lužice a Saska.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Úvodem, s. 8.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Kapitola Seznam geomorfologických jednotek, s. 27–38.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 17–23 + přílohy.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.
- KOČÍ, Josef. Odboj nevolníků na Frýdlantsku 1679–1687 : příspěvek k povstání nevolníků v Čechách v roce 1680. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1965. 189 s.
