Doba temna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Temné období (rozcestník).

Doba temna, zkráceně také temno, označuje dobu duchovního násilí, útlaku a beznaděje.

Habsburky rekatolizované Česko[editovat | editovat zdroj]

Alois Jirásek: Temno (ilustrace Adolfa Kašpara)

Pojem „doba temna“ bývá spojován s obdobím pobělohorským (po roce 1620), kdy bylo v Čechách a na Moravě vyhlášeno obnovené zřízení zemské a nařízeno jen katolické náboženství (s tolerancí judaismu). Během tohoto období biblické „šeré smrti“[1] odešlo do exilu až 500 tisíc českých evangelíků (tj. 20–25 % obyvatel země) včetně osobností světového významu, jako byl Jan Ámos Komenský.[2][3]

V temné době duchovního násilí byla českým nekatolíkům Bible světlem. Toto světlo jim bylo upíráno, museli jej ukrývat, bylo jim zabavováno a za vlastnictví Bible byli tvrdě trestáni.[2] Bratrská Bible kralická byla na indexu[4] – podívaná na veřejné pálení zakázaných knih probíhala za zpěvu jezuity složené písně.[5] K činnosti jezuitů se vyjádřil Evžen Savojský takto: „Chtějí panovat nejen nad myšlením lidí, nýbrž i nad jejich životem a smrtí.“[6]

V českých zemích označuje doba temna tu část českých kulturních dějin (17. a 18. století), o kterou se pod vlivem negativního osvícenského hodnocení historikové a obrozenci příliš nezajímali. Termín zpopularizoval román Temno Aloise Jiráska, ve kterém však toto období nelíčí jednostranně jen jako násilnou rekatolizaci a germanizaci českého národa, jak se mu později přisuzovalo.[7] Jirásek termín „temno" převzal z dochovaných životopisů exulantů (archiv v Ochranově aj.) a ve svém románu popisuje příběhy skutečných lidí.

Novější pohled na „dobu temna“[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od tradičního pohledu na „dobu temna“ v českých zemích se nověji poukazuje zejména na rozvoj barokní kultury a vzdělanosti a na podíl jezuitů na tomto rozvoji.[8] Germanizace českého národa se na rozdíl od 19. století nezdůrazňuje.

Tento názor byl menšinově zastáván již v 1. polovině 20. století.[9] Historik Josef Pekař, přes konstatování úpadku v pobělohorské době, zdůraznil v roce 1921, že „...doba protireformační nebyla temnem veskrz...barok, jenž s vítězem vstoupil jako nový duševní vládce do dobytého českého království, přinesl s sebou velmi silný živel kulturní.“[10]

Barok dal svými stavbami, nespočetnými sochami (v tom především typickými sochami nového světce svého Jana Nepomuckého) vtiskl nesmazatelný ráz české krajině a vtiskl i lidu v příbytku, kroji i písni, ba v cítění, životě i vůbec pečeť svou, stvořil ten mile svérázný svět venkova, svět Babičky, v němž naučili jsme se shledávat cos specificky českého a z něhož vzešly poslední generace našeho národa.
— Josef Pekař[10]
Časové od bitvy bělohorské až do druhé polovice panování královny Marie Terezie, bezmála půldruhého století, byly dobou nejhlubšího snížení národu českého. ... Za čtyřicetiletého panování královny Marie Terezie začalo se konečně v rozličném ohledu zase rozbřeskovati po dlouhé tmě, ve kteréž byla země česká ponořena od velikého převratu bělohorského.
— Václav Vladivoj Tomek[11]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Pojmem doba temna (anglicky Dark ages) se často označuje období ekonomického a kulturního úpadku v Evropě po zániku Římské říše, tj. zhruba pátého do desátého (někdy se udává až do třináctého) století, tj. raný středověk.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bible, Starý zákon, Izajáš, 9, 2
  2. a b Edita Štěříková: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Kalich a Exulant, 20015. Str. 297-301, 324-328 i jiné
  3. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005. Str. 19, 136 aj.
  4. LOSKOT, František. O indexech zkázaných knih [online]. Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  5. Píseň zpívaná u hranice, na níž páleny kacířské knihy – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  6. Heinz Buchmüller: Die Rolle der Jesuiten in Innerösterreich und Un-garn im 16. und 17 Jahrhundert. Ein Vergleich. Wien 2012, s. 64-65
  7. Vít Vlnas: Obrana Jiráskova
  8. Např. Bylo baroko obdobím temna?. Rplus [online]. Český rozhlas, 2016-07-08 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  9. Doba českého baroka. Archa [online]. [cit. 2020-10-05]. Čís. 3/1932, s. 228. Dostupné online. 
  10. a b PEKAŘ, Josef. Bílá Hora, její příčiny a následky, s. 108 [online]. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  11. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje Králowstwí Českého. W Praze: F. Řivnáč, 1850. 480 s. [Citovaný text je na str 432 a 440.] Dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]