František Čermák (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Čermák
František Čermák.jpg
Narození 5. září 1822
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. května 1884 (ve věku 61 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Národnost česká
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř, profesor a rektor pražské Akademie
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Čermák (5. září 1822 Praha4. května 1884 Praha) byl český malíř, profesor a rektor pražské Akademie.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1837–1842 studoval historickou malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Christiana Rubena a Františka Tkadlíka. Podnikl studijní cesty do Německa, Itálie, Dalmácie, Belgie a Francie. Poté strávil rok studiem figurální malby u Gustava Wapperse v Antverpách a pokračoval v ateliéru Thomase Coutura v Paříži. Po návratu do Prahy působil jako profesor na Akademii (1878–1884), v období 1881–1882 byl rektorem.[2] Patřil k zakladatelům Umělecké besedy.

K jeho žákům patřili mj. Soběslav Hippolyt Pinkas (soukromá studia), Augustin Vlček, Karel Vítězslav Mašek, František Dvořák, Luděk Marold, Vojtěch Bartoněk.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zásluhou Rubenových žáků se v 19. století oživil zájem o dějiny českého národa a prohloubily se znalosti historie. Byl ovlivněn výpravnou francouzsko-belgickou historickou malbou a komponoval historické výjevy[3][4], které měly zpřítomnit slavné postavy dějin (Karel IV. se svými rádci, 1874[5], Dalibor v žaláři, 1875)[6]. Maloval také oltářní obrazy a žánrové scény ze svých cest do Dalmácie.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrob malíře Františka Čermáka na vyšehradském hřbitově v Praze
  2. přehled pedagogů avu do roku 1990
  3. František Čermák, Poslední kvas krále Bedřicha na Hradě pražském
  4. F. Čermák, 1876
  5. Karel IV. se svými rádci
  6. František Čermák, Dalibor v žaláři

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blažíčková-Horová Naděžda, České malířství 19. století. Katalog stálé expozice, Klášter sv. Anežky České, Národní galerie v Praze 1998, s. 160-161, ISBN 80-7035-138-1
  • Kotalík Jiří, Umělecká beseda: K 125. výročí založení, Svaz československých výtvarných umělců, Praha 1988
  • Toman Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců: I. díl; A–K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]