Antonín Kratochvil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Kratochvil
Narození 31. srpna 1924
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. prosince 2004 (ve věku 80 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Kratochvil (31. srpna 1924, Brno11. prosince 2004, Mnichov) byl český spisovatel, prezident exilového PEN klubu.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 maturoval na gymnáziu v Brně, poté začal studovat dějepis a češtinu, ale v r. 1948 byl z politických důvodů vyloučen. V roce 1947 se stal redaktorem Lidové obrody, což byly brněnské katolicky orientované noviny. Redaktorem tam zůstal až do roku 1952, kdy emigroval do Německa.

V Mnichově se ihned zapojil do dění kolem rádia Svobodná Evropa, roku 1954 zde získal doktorát z filosofie. Na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky vedl rozhlasové pořady věnované osobnostem české literatury. Publikoval v celé řadě exilových listů – Proměny, Archa, Nový život atp. Sám založil a redigoval edici Lucernička (1952–1962)[1] a Kamenný erb (1953–1961 a 1971–1976)[2].

V letech 19731977 vydal třísvazkové dílo Žaluji, v němž zdokumentoval zvůli a nezákonnosti páchané československou justicí a represívními složkami ve službách komunistického režimu. Jde o jedno ze stěžejních děl v této oblasti.

Po roce 1989 zůstal v Mnichově, ale dojížděl přednášet na universitách v Plzni a v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha konvertity, 1948, vydáno ještě před emigrací v Praze, eseje
  • Peníz exulantův, 1956, uspořádání a okomentování exilové literatury
  • Kniha esejů, 1959
  • Poutník neznámých oceánů, 1959
  • Kniha setkání, 1962
  • Die kommunistische Hochschulpolitik in der Tschechoslowakei. Geschichte und Analyse der Entwicklung bis zur Gegenwart, 1968
  • Bibliografie krásné české literatury vydané v exilu (únor 1948–květen 1967), 1968
  • Dichter ohne Heimat. Tschechische und slowakische Exilschriftsteller, 1970
  • Žaluji (1972–1977)
  • Básníci ve stínu šibenice, 1976
  • Via dolorosa. Poezie Z. Rotrekla, V. Rence, J. Palivce, 1977
  • Abendgespräche mit Luis Trenker, 1980
  • Oheň baroka. Kavalíři písně, mystici a asketové v české barokní literatuře (Mnichov 1984, Brno 1991)
  • Das Böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der tschechischen Kulturgeschichte, Mnichov 1989
  • … za ostnatými dráty a minovými poli … Vývojové tendence v české exilové literatuře v l. 1948–68, Mnichov – Brno 1993.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lucernička ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
  2. Kamenný erb ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]