Jef Kratochvil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jef Kratochvil
Jef Kratochvil
Rodné jméno Josef Kratochvil
Narození 30. června 1943
Ivančice
Úmrtí 4. března 2018 (ve věku 74 let)
Národnost česká
Povolání fotograf
Příbuzní bratr Jiří Kratochvil
otec Josef Kratochvil
strýc Antonín Kratochvil
děda Josef Kratochvil
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jef Kratochvil, 2009
Jef Kratochvil: Alena Antalová v roli Dolly Leviové
Jef Kratochvil: Charleyova teta

Josef Kratochvil, pseudonym Jef Kratochvil, (30. června 1943, Ivančice4. března 2018[1][2]) byl český fotograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Když se vrátil ze základní vojenské služby, začal se okamžitě zajímat o fotografické kurzy. Kolem roku 1971 vznikl jeho pseudonym Jef a to, když pod jednou fotografií v tisku omylem vypadla dvě písmena ze jména Josef. Roku 1989 nastoupil do Městského divadla Brno nový ředitel Stanislav Moša. Roku 1995 vznikl divadelní časopis Dokořán, který měl ze začátku pouze šest stran a tiskl se černobíle. V časopise byla možnost prezentovat své fotografie z představení a rozhovory s herci, režiséry ale i scénografy, kostyméry a všemi, kteří se věnovali vzniku představení. Tedy se stal šéfredaktorem tohoto časopisu a zároveň dvorním fotografem Městského divadla Brno.

Roku 1999 byl dokonce nominován na cenu Alfréda Radoka za divadelní fotografii. Po roce 1989 se otevřela nová možnost fotografování – společně s několika přáteli vytvořil první erotický časopis v Československu s názvem Lucky Boy. Stále fotografoval portréty hercům i politikům. Podílel se na vzniku několika tiskovin, pracoval jako šéfredaktor časopisu Dokořán, přispíval a fotografoval snímky na titulní strany pro časopis Colosseum a publikoval v kulturních novinách New Express. Jeho stálým zaměstnáním byla práce fotografa v Městském divadle v Brně.

Příbuzní[editovat | editovat zdroj]

V jeho příbuzenstvu lze nalézt řadu významných osobností. Jeho otcem je pedagog Josef Kratochvil, jeho bratrem spisovatel Jiří Kratochvil, jeho strýcem bývalý předseda exilového Pen klubu Antonín Kratochvil.

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecká beseda Zlatoroh, Brno 1968 „Tři skla“
  • Galerie mladých, Radnická, Brno 1970 „Panny a balady“
  • Galerie U Očků, Brno 1972 „ Pohledy do očí“
  • Galerie Horizont, Lesná, Brno 1975 „Realizace pohybu“
  • Vysokoškolský klub, Gorkého, Brno „Potrhlé reportáže“
  • Klub mládeže, Křenová, Brno 1979 „Sekera v archivu
  • Klub „p“, Třebíč 1979 „Průsečíky“
  • Klub mládeže, Křenová, Brno 1985 „Přátelé v okovech svatby“
  • Galerie u dobrého pastýře, Radnická, Brno 1985 „Fragment“
  • Malá galerie Čs. Spisovatele, Česká, Brno 1985 „99+1“
  • Klub TKM,Kavčí hory, Praha 1986 „Dech ateliérů“
  • S-klub, Olomouc 1986 „Terapie“
  • Galerie na Pletynce, Praha 1986 „Trhaná fotografie“
  • Vysokoškolský klub, Gorkého, Brno 1987 „Desetkrát hlavní role B.P.“
  • JKP Třebíč 1987 „Herec Bolek Polívka“
  • Galerie Zlevněného zboží, Brno 1987 „Trhaná fotografie“
  • Divadlo Husa na provázku, Brno 1987 „Trhaná fotografie“
  • TKM Netopýr, Brno1988 „Trhaná fotografie“
  • Vysokoškolský klub, Gorkého, Brno 1988 „Retrospektiva“
  • Folková Telč, Telč 1988 „Boleslav Polívka“
  • Košická pohoda, Košice 1988, „Šašek a královna“
  • Galerie Monty, Mariánské Lázně 1994 „Profil“
  • Galerie Café Piáno, Brno dlouhodobá expozice „Přátelé a nepřátelé“
  • Galerie ve Fanalu, Zelný trh, Brno 1995 „klobouk ve křoví“
  • Galerie Městského divadla, Brno 1995 „Prameny Vltavy a Povydří aneb Šumavské pohádky“
  • V-Ateliér, Tišnov 1996 „Prameny Vltavy“
  • Replay club, Hroznova, Brno 1996 „Vojkůvkovy sny“
  • Galerie Laurea, Brno 1997 „Prameny Vltavy-Povydří“
  • Muzeum Františka Kocourka, Brno 1997 stálá expozice
  • Galerie Milana Zezuly, Městské divadlo, Brno 1997 „Vnitřní prostor“
  • Karlovy vary, 2000 „Prameny Vltavy“
  • Galerie Piano, 2001 „ Natírané fotografie“
  • Galerie Milana Zezuly, Městské divadlo Brno 2002 „Imagine NYC“
  • Galerie u Rudého vola , Brno 2003 „Cabaret“

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Manhattan (Spektrum 1993)
  • Brno – Foto a říkanky (Skvosty 1993)
  • Brno Guide (Ženíškovo knihkupectví 1993)
  • Dětské sny (Jota 1994)
  • Jan Skácel (Jota 1994)
  • Ecce homo Helena Růžičková (Baronet 1994)
  • Kuchařkou pro své vůli (Letokruhy 1994)
  • Bolek Polívka v manéži i mimo (HAK 1995)
  • Jožka Černý – zpěvník (Moravia press 1995)
  • Eva Pilarová kuchařkou (Tescoma 1995)
  • Padesát let městského divadla Brno (DBM 1996)
  • Atlanta 1996 – Hry XXVI Olympiády (Olympia 1996)
  • Velká kniha Hantecu (Jota 2000)
  • V hlavní roli B.P.
  • Silák František Kocourek (Jota 2001)
  • Monografie „Fotografie v bouři“ (Akcent Třebíč 2002)

Galerie jeho divadelních fotografií[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOMOLA, Miroslav. Zemřel dvorní fotograf Městského divadla v Brně Josef „Jef” Kratochvíl. Novinky.cz [online]. Právo/Novinky.cz, 2018-03-04 [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 
  2. HORÁKOVÁ, Veronika (vh); ČTK. Zemřel Jef Kratochvil, dvorní fotograf brněnského městského divadla. iDNES.cz [online]. 2018-03-05 [cit. 2018-04-04]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]