Zikmund Winter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zikmund Winter
Zikmund Winter (1889)
Zikmund Winter (1889)
Narození 27. prosince 1846
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. června 1912 (65 let)
Bad Reichenhall
Německé císařství Německé císařství
Povolání Spisovatel, historik, učitel
Národnost česká
Významná díla Rozina Sebranec
Mistr Kampanus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Winter (27. prosince 1846 Praha12. června 1912 Bad Reichenhall Německo) byl český spisovatel, historik a učitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině zvoníka na Starém Městě v Praze. Vystudoval zde Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát knězem a začal studovat teologii pod záštitou rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Po roce těchto studií zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Navštěvoval mj. přednášky V. V. Tomka, J. Kalouska, A. Gindelyho a Josefa Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1.října roku 1874 deset let učil na reálce v Rakovníku. zde se seznámil s Marií Annou Šedou, s níže se oženil v Pardubicích 7.1.1876. Roku 1884 přesídlil do Prahy, byl jmenován c.k. školním radou a jako středoškolský profesor češtiny a latiny vyučoval na Akademickém gymnáziu
Od roku 1895 rodina Winterových se synem Jaroslavem (*1877) a dcerou Josefou (*1881) bydlela na Vinohradech v domě čp. 681. Žili poklidným rodinným životem a Winter si několikrát na gymnáziu vzal dlouhodobou tvůrčí dovolenou, aby se mohl věnovat psaní.

Badatelským centrem Winterových mladých let se stal rakovnický archiv. Vytěžil zejména městské knihy nevelkého města, rozvíjel svůj zájem o poznávání měšťanského života a jeho všednodennosti: jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak se bavili, oč se soudili. Zkoumal nejcennější fondy rakovnického archivu z období od konce 15.století do 17. století, které si oblíbil. Prašné prostředí archivů vyvolalo u spisovatele krční nemoc, která mu později bránila v internzivním studiu písemných pramenů. Přesto pokračoval v opisování archivních pramenů také v Praze. Svoji základnu i díky studentské praxi v Archivu královského hlavního města Prahy a v Zemském archivu rozšířil o městské knihy ze 14. - 16.století, postupně svůj odborný zájem doplnil o vrcholný středověk.

V generačním sporu koncem 19. století se přiřazoval k Vrchlickému a Jiráskovi (s Jiráskem, Raisem a M. A. Šimáčkem zasedal v redakci časopisu Zvon). Pojetím dějin a člověka v nich, způsobem práce s archivním materiálem a s jazykem stál ovšem jinde než jeho přítel A. Jirásek – blíže mladým moderním snahám. Zůstával ve stínu populárnějšího Jiráska, ale jeho dramatický talent, zábavnost a smysl pro humor oceňují čtenáři dodnes. Povídky i stati ze svých kulturně-historických spisů publikoval časopisecky, například v časopisu Zlatá Praha. Ke knižnímu vydávání se dostal až po penzionování v letech 1906-1912, další soubory vyšly až posmrtně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zpracovával dějiny českých měst, kulturní historii a dějiny řemesel, zajímal se o dějiny vysokých škol.

Jeho historické povídky i romány se soustředí na krátký časový úsek, zpravidla v 16. - 17.století. Představují měšťany, často mimořádné postavy intelektuálů, umělců, ale i duševně rozvrácených lidí, které končí tragicky. Příběhy jsou tajemné, odehrávají se zpravidla v pohusitské, rudolfínské nebo v pobělohorské době.

Historické pohledy do českých měst[editovat | editovat zdroj]

  • Starobylé obrázky z Rakovnicka (1886, 2.díl 1888)
  • Pražské obrázky (1893)

Historické romány, novely a povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Nezbedný bakalář (1883)
  • Krátký jeho svět (1901)
  • Staré listy (Praha 1902), novely a studie
  • Rozina Sebranec (Praha 1903/1905) - příběh temperamentní dívky, původem nalezence, svěřeného do výchovy bezdětným manželům. Citově strádající hrdinka se hladově vrhá do sporných milostných vztahů, neumí rozpoznat faleš ani si vážit upřímného citu, těžko se vyrovnává s pokrytectvím a nechápe, proč proti sobě popuzuje stále více lidí.
  • Bouře a přeháňka (1907) první knižní výbor povídek
  • Ze staré Prahy
  • Člověk zmařený
  • V pasti
  • Panečnice
  • Mistr Kampanus (1906-07, edice 1909) – životopisný román o Janu Campanovi Vodňanském a poměrech na Karlově univerzitě kolem roku 1620.
  • Další povídky v časopisech

Vědecká literatura[editovat | editovat zdroj]

(psaná čtivou formou beletrie, ale s vědeckými citacemi a poznámkami; zůstala torzem, které autor v úplnosti nestihl.)

  • Kulturní obraz českých měst - Život veřejný v XV. a XVI.věku (1890-1892)
  • Zač bylo živobytí za starodávna
  • Dějiny kroje v zemích českých od počátku století XV. až po dobu bělohorské bitvy (1892 - 1893)
  • Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století I–II, Praha 1895–1896
  • Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV.věku, (Praha 1906)
  • Řemeslnictvo a živnosti v Čechách v XVI. věku (1526-1620), (Praha 1909)
  • Český průmysl a obchod v XVI. věku, (torzo, Praha 1913)
  • O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje. Kulturní obraz XV. a XVI. století, Praha 1899
  • Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409–1622), Praha 1897
  • Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI.věku (1901)
  • Zlatá doba měst českých (reprint, Odeon Praha 1991, doslov Rudolf Havel a Jan Royt)

Pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

  • Literární pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze,

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biografický slovník archivářů českých zemí / Jaroslava Hoffmanová, Jana Pražáková. Praha : Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 716.
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 327–330.  
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 608–609.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 463–464.  
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 258. 
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha : Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1630–1635.  
  • NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha : Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Zikmund Winter, s. 349-355.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 530–531.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Díla dostupná online[editovat | editovat zdroj]

  • WINTER, Zikmund. Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622). Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v 14. a v 15. století. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Krátký jeho svět a jiné pražské obrázky. Příprava vydání Miloslav Novotný. Praha : Kvasnička a Hampl, 1937. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Kuchyně a stůl našich předků : Líčení dějepisné ze století XVI. Praha : Bačkovský, 1892. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století. Praha : Matice česká, 1899. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Peklo a jiné pražské obrázky. Příprava vydání Miloslav Novotný. Praha : Kvasnička a Hampl, 1938. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Pražské obrázky : historické kresby a novelly. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Otto, 1893. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Staropražské novelly ze 16. a 17. věku. Praha : Otto, [1896]. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. V ohradě měst a městských zdech. Svazek 7. Praha : Otto, [asi 1914]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra) Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. V ohradě měst a městských zdech. Svazek 9. Praha : Otto, 1916. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra) Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Ze starodávných radnic. Svazek 11. Praha : Otto, [asi 1917]. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra) Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Český průmysl a obchod v 16. věku. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách : 1526-1620. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online.  
  • WINTER, Zikmund. Dějiny kroje v zemích českých : Od počátku století XV. až po dobu bělohorské bitvy. Ilustrace Vojtěch Král. Praha : F. Šimáček, 1893. Dostupné online.