Hojná Voda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o části obce Horní Stropnice. O stejnojmenné národní přírodní památce pojednává článek Hojná voda (národní přírodní památka).
Hojná Voda
Náves v Hojné Vodě
Náves v Hojné Vodě
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Stropnice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel29 (2011)[1]
Katastrální územíHojná Voda (3,53 km²)
Nadmořská výška794 m n. m.
PSČ374 01
Počet domů25 (2011)[1]
Hojná Voda
Hojná Voda
Další údaje
Kód části obce44181
Kód k. ú.644188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hojná Voda (německy Heilbrunn) je vesnice v Novohradských horách, část obce Horní Stropnice. Leží nad Dobrou Vodou, na východním úbočí Kraví hory (953 m n. m.) a nedaleko Vysoké (1034 m n. m.). V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.[2]

Katastrální území Hojná Voda leží v přírodním parku Novohradské hory a na území ptačí oblasti Novohradské hory. Nachází se zde mnoho přírodních zajímavostí, například kamenných útvarů. Název vsi pochází od významu hojivá voda.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1553,[3] kdy Vilém z Rožmberka přivedl 26 usedlíků a dřevařů. Ti založili osadu jménem Vilémova Hora, zřejmě na počest Viléma z Rožmberka. Další zmínka o Hojné Vodě pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen.

K jeho objevu se váže pověst o zraněném dřevorubci, jemuž se na nedalekém buku zjevila sv. Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil.[4] Událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfně přicházeli. Proto zde na konci 16. století vzniklo poutní místo s jednolodním kostelem sv. Anny. Po postavení barokního chrámu v nedaleké Dobré Vodě poutě v Hojné Vodě zanikly. Po roce 1945, po vystěhování původního obyvatelstva, kostel chátral a v roce 1963 byl zbořen.[5]

Po objevení léčivého pramene bylo založeno lázeňské centrum, které se může pochlubit řadou vzácných návštěv. V dobách největší slávy zde byli k vidění mimo Viléma z Rožmberka také Petr Vok z Rožmberka, příslušníci rodu Buquoyů, spisovatel a historik Zikmund Winter a další.[6] Roku 1623 byla Vilémova Hora přejmenována na Heilbrunn a její české jméno jí pravděpodobně dal František Palacký.[4] Zikmund Winter zde napsal část svého historického románu Mistr Kampanus.[7]

V roce 1938 v městysi Hojná Voda žilo více než 600 obyvatel, z toho 15 Čechů. Po válce, z níž se větší část mužů nevrátila, bylo obyvatelstvo vystěhováno (84 mužů, 191 žen a 226 dětí).[zdroj?] V roce 1949 zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo, a více než polovina domů byla zbořena. V šedesátých letech sice došlo k zpřístupnění Hojné Vody, ale do roku 1989 byly Novohradské hory téměř neznámou oblastí, ve které „vládla“ pohraniční stráž. Všechny pokusy obnovit proslulost zdejších lázní sice ztroskotaly, ale Hojná Voda se stala turistickým centrem jak v létě (cyklisté), tak v zimě (lyže).

V Hojné Vodě čp. 24 (napravo od současné budovy čp. 23) se narodil v roce 1914 vojenský letec František Binder.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Prales Hojná voda se nachází v katastru sousedních Starých Hutí, na východním úbočí Vysoké (1034 m n. m.). Je složen převážně z bukového a smrkového porostu. Byl založen ve stejné době, jako Žofínský prales, jež byl založen hrabětem Buquoyem a nachází se kousek od Černého Údolí. Dá se odtud jet na Pohorskou Ves, Leopoldov a Pohoří na Šumavě s Pohořským potokem. Pro pěší a cyklisty vede také cesta z Čech do Rakouska směrem na Weitru.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonice z poloviny 16. stol.[8]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá pekárna
  • Zvon setkávání (2850 kg vážící zvon o tónu cis1[9] od zvonaře Rudolfa Pernera z Pasova) v moderní zvonici z mrákotínské žuly, skla a oceli[10]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190. 
  4. a b KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené : města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. [s.l.]: Bohumír Němec-Veduta ISBN 8086829170. OCLC 82438345 S. 21–24. 
  5. kostel sv. Anny v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  6. Hojné Vodě se říká Hojná nejen proto, že tady bylo vždycky vody dost, ale také proto, že byla hojivá. České Budějovice [online]. 2020-10-18 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. 
  7. MÍŠKOVÁ, Jana. Aplikace regionální kultury do výuky v souvislosti s rozvojem čtenářské gramotnosti [online]. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci, 2014 [cit. 2022-07-28]. Diplomová práce. Dostupné online. 
  8. zvonice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  9. NEDVĚD, Petr. „…Rožmberské roky, aneb v Hojné vodě 420 let zpátky…“. Stropnický zpravodaj. Říjen 2012, čís. 221, s. 4. Dostupné online. 
  10. Zvon setkávání v Hojné Vodě v Novohradských horách zve k návštěvě i meditaci. Region [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanislav Kroupa: Hory pout zbavené

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]