Hojná Voda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hojná Voda
HojnaVoda.JPG
charakter sídla: vesnice
obyvatel: 29 (2011)
domů: 69 (2016)
PSČ: 374 01
součást obce: Horní Stropnice
okres: České Budějovice
historická země: Čechy
katastrální území: Hojná Voda (3,53 km²)
kód části obce: 44181
nadmořská výška: 794 m
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Hojná Voda, socha Svatého Jana Nepomuckého mezi stromy

Hojná Voda (německy Heilbrunn, dříve také Vilémova Hora) je vesnice na Novohradsku, která leží nad Dobrou VodouNovohradských horách v údolí mezi Kraví horou (953 m n. m.) a Vysokou (1034 m n. m.). V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel.[1]

Je zde mnoho přírodních zajímavostí, například kamenné útvary bizarních tvarů. Název pochází od významu Hojivá voda.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1553,[2], kdy Vilém z Rožmberka přivedl 26 usedlíků a dřevařů. Ti založili osadu jménem Vilémova Hora, zřejmě na počest Viléma z Rožmberka. Další zmínka o Hojné Vodě pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen.

K jeho objevu se váže pověst o zraněném dřevorubci, jemuž se na nedalekém buku zjevila sv.Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil[zdroj?] Událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfně přicházeli. Proto zde na konci 16. století vzniklo poutní místo s jednolodním kostelem sv.Anny. Po postavení barokního chrámu v nedaleké Dobré Vodě poutě v Hojné Vodě zanikly. Po roce 1945, po vystěhování obyvatelstva, byl kostel zbořen. Zůstala jenom věž.[zdroj?]

Po objevení léčivého pramene bylo založeno lázeňské centrum, které se může pochlubit řadou vzácných návštěv. V dobách největší slávy zde byli k vidění mimo Viléma z Rožmberka také Petr Vok z Rožmberka, příslušníci rodu Buquoyů, spisovatel a historik Zikmund Winter a další.[zdroj?] Roku 1623 je Vilémova Hora přejmenována na Heilbrunn a její české jméno jí dává František Palacký.[zdroj?]

V roce 1938 v městysi Hojná Voda žilo více než 600 obyvatel, z toho 15 Čechů. Po válce, z níž se větší část mužů nevrátila, bylo obyvatelstvo vystěhováno (84 mužů, 191 žen a 226 dětí).[zdroj?] V roce 1949 zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo, a více než polovina domů byla zbořena. V šedesátých letech sice došlo k zpřístupnění Hojné Vody, ale do roku 1989 byly Novohradské hory téměř neznámou oblastí, ve které "vládla" pohraniční stráž. Všechny pokusy obnovit proslulost zdejších lázní sice ztroskotaly, ale Hojná Voda se stává turistickým centrem jak v létě (cyklisté), tak v zimě (sjezdovky).

V Hojné Vodě čp. 24 (na pravo od současné budovy čp. 23) se narodil Podplukovník letectva in memoriam František Binder (22. října 1914 Hojná Voda – 4. března 1942 East Wretham, Norfolk, Spojené království), československý voják, příslušník Stráže obrany státu, člen Obrany národa, příslušník zahraniční československé armády ve Francii a příslušník britské RAF.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Prales Hojná voda se nachází na Vysoké (1034 m n. m.), je složen převážně z bukového a smrkového porostu. Je mladší a méně známý než Žofínský prales, jež byl založen hrabětem Buquoyem a nachází se kousek od Černého údolí. Dá se odtud jet na Pohorskou Ves, Leopoldov a Pohoří na Šumavě s Pohořským potokem. Také máme možnost přejít z Čech do Rakouska směrem na Weitru.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá pekárna
  • Zvonice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Kroupa: Hory pout zbavené.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hojná Voda ve Wikimedia Commons
  • Turisticky zaměřená stránka dané lokality na WIKIMAPY
  • Novohradské hory (1)
  • Slavnostní uložení uren s prstí z hrobů československých zahraničních letců, kteří padli nebo zemřeli v RAF v letech 1940-1945 [online]. AČR, [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  • Seznam uren [online]. AČR, [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  • Spojeni osudem [online]. Asociace nositelů legionářských tradic, [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  • Binder, František :: B :: Československo (CZK) [online]. valka.cz, [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  • Hojná Voda [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  • SOA v Třeboni, SM [on line] Fara Horní Stropnice, 7, N 1847-1879, s. 5, snímek 6. Fara Hojná Voda, 10, O 1811-1912, s. 127, snímek 124 a stránka 217, sn. 216. Fara Hojná Voda, 12, Index k matrice NOZ, písmeno B, snímek 3.
  • Koblasa, Pavel: Novohradským jihem. Kapitola Hojná Voda (Heilbrunn), s. 21-26. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích v Nakladatelství Jelmo, 1997. Jihočeská vědecká knihovna
  • (BTR): Pod ochranou palubních střelců. Kronika letecké války. Právo – Jižní Čechy.10/86, (11.04.2000), s. 12. Jihočeská vědecká knihovna
  • Trnka, Bohuš: Galerie (ne)zapomenutých jihočeských letců – 14. díl (František Binder). Českobudějovické listy.9/91, (17. 4. 2000), s. 14. (Popis leteckého souboje při poslední válečné misi Sgt F. Bindera). Jihočeská vědecká knihovna
  • Trnka, Miloslav: Rodopisné poznámky z jihu Čech a Šumavy. Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích v pražské redakci časopisu Rodopisná revue, 2011
  • Srp, Vladimír: Spojeni osudem. Časopis Historický kaleidoskop, 4/2008.
  • Vojenský Ústřední Archiv Praha, fond ČSL VB, Karton K271