Weitra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Weitra
Vitoraz
Náměstí
Náměstí
Weitra – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 562 m n. m.
spolková země Dolní Rakousy
okres okres Gmünd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 52,53 km²
Počet obyvatel 2 831 (2005)
Správa
Starosta Werner Himmer (ÖVP)
Oficiální web http://www.weitra.gv.at
PSČ 3970

Weitra či Vitoraz je historické městečko v Dolních Rakousích na řece Lužnici (Lainsitz) blízko českých hranic, centrum Vitorazska, s nímž kdysi patřilo k Českému království.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vitoraz byla založena v letech 120108 rakouským šlechticem Hadmarem II. z ministeriálního rodu Kuenringů (Künringů), tradičních přátel a leníků českých panovníků. Město bylo vystavěno se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště jakožto sídlo plně německé (zbytky slovanského/českého obyvatelstva se však zde udržely až do 20. století). Právě postupující německá kolonizace Vitorazska, iniciovaná cisterciáckým klášterem ve Světlé (Zwettl), umožnila později vytržení této země ze svazku Čech. Po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) připadlo město i s celým Vitorazskem HabsburkůmRudolf I. Habsburský si vydání území mocensky na Čechách vynutil; samo město pak bylo Kuenringům zkonfiskováno jako trest za jejich pomoc Přemyslu Otakarovi II. Roku 1581 Vitoraz římskoněmecký císař Rudolf II. zastavil Wolfovi z Wielrossu a po jeho smrti roku 1607 připadla rodu Fürstenberků, kterým zdejší zámek dodnes patří.

Tradičně zde bylo mnoho pivovarů a v 19. století vznikaly v okolí textilky. Roku 1903 se městys dočkal železničního spojení úzkorozchodnou tratí Gmünd–Gross-Gerungs, přesto zůstal mimo hlavní dopravní tepny. Roku 1920 bylo Vitorazsko rozděleno mezi Československo a Rakousko, nepříznivá poloha u hranic se zde zvlášť projevila po druhé světové válce, kdy byla hranice z české strany opevněna a zcela neprostupná.

V letech 1967 a 1971 byly k městysu správně připojeny blízké vsi Brühl, Wetzles, Wolfgers, Reinprechts, Spital a Sankt Wolfgang a vytvořily tak městskou obec.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

96 % obyvatel jsou katolíci, 1,3 % protestanté a počet obyvatel mírně klesá: ze 3250 v roce 1971 na 3095 v roce 1981 a 2831 v roce 2005.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Radniční náměstí (Rathausplatz) se sloupem sv. Trojice (pohled na sever)

Město založené na úpatí vrchu s hradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r. 1292) a jedna ze dvou původních bran, renesančně přestavěná Zwettlerská brána (1526), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům v Jindřichově Hradci nebo v Prachaticích. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze 17.19. století. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice (1748).

Dále se tu nachází:

  • Renesanční zámek, vybudovaný koncem 16. století na základech středověkého hradu, byl v baroku a rokoku přestavěn a po válečných devastacích obnoven jako muzeum
  • Asi 1 km od města na řece Lužnici je v bývalé textilce pozoruhodné textilní muzeum s ukázkami mechanických stavů, vzorníků i tkanin
  • Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla
  • Gotický poutní kostel sv. Wolfganga v Sankt Wolfgangu

Doprava a hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Weitra leží na silnici B 41 z Gmündu do Freistadtu a k jihu vede silnice B 119 do Greinu a Světlé (Zwettlu). Provoz úzkokolejné železnice byl roku 2001 zastaven a provozuje se pouze jako muzejní železnice v turistické sezóně. Jediným větším podnikem ve městě je pivovar, v kasárnách se občas konají výcvikové kurzy, řada lidí pracuje v okolních lesích a významný je i turistický provoz, zejména v létě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]