Pohoří na Šumavě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohoří na Šumavě
hlavní ulice od východu:vpravo kostel P. Marie, vlevo nová zástavba

hlavní ulice od východu:
vpravo kostel P. Marie, vlevo nová zástavba

charakter sídla: Zaniklá obec
obyvatel: 2
domů: 6
PSČ: 382 41
součást obce: Pohorská Ves
okres: Český Krumlov
historická země: Čechy
katastrální území: Pohoří na Šumavě (26,376 km²)
kód části obce: 124800
nadmořská výška: 910 m
Pohoří na Šumavě
Red pog.svg
Pohoří na Šumavě
Pohoří na Šumavě, Česko
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Kostel byl v Pohoří na Šumavě dostavěn v roce 1791, jeho věž se definitivně zřítila 30. května 1999. Za kostelem (vlevo) trosky bývalé školy (nyní již odstraněné).

Pohoří na Šumavě (německy Buchers, Bucherwald, Buchers bei Kaplitz, Buchers im Böhmerwald, česky Buchoř, Puchéř (1869-1910) či Půchoří) je bývalá obec, od konce 70. let 20. století zaniklé, v současnosti postupně obnovované sídlo v Novohradských horách a stejnojmenné katastrální území, spadající pod obec Pohorská Ves. Název Pohoří na Šumavě obec dostala v roce 1923.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku leželo Pohoří na území „velešínského statku“. V tehdejší době zde byl v podstatě jen les (latinsky označován Fagosilvanum, německy Buchenwald podle zde rostoucích buků). Roku 1524 je místní potok pojmenován jako Pohorzie.[1] Prvním osídlením v blízkosti Pohoří byla skelná huť v Šancích, kterou dal roku 1695 vybudovat hrabě Filip Emanuel Buquoy. Samotné Pohoří postupně vznikalo podél silnice do Freistadtu od roku 1758, kdy se tu začala budovat na dominikální půdě první stavení. Rozvoj osady byl dosti rychlý, takže o čtyřicet let později měla už 68 domů se 116 rodinami. V letech 1793–1796 bylo zavedeno systematické rozdělení pozemků. Obyvatelé Pohoří svou obec nazývali městysem, ačkoliv tento statut neměla.[1]

Pravidelně se zde konaly týdenní trhy. Od roku 1802 bylo Pohoří samostatnou farní obcí. Po roce 1848 Pohoří mělo katastrální výměru 2636 hektarů, kde byly započítány ještě Berau (Stadlberg), Šance (Schanz), Kaplucken, Janovy Hutě (Johanesthal), Skleněné Hutě (Bonaventura), Stříbrné Hutě (Silberberg), Jiřice (Georgendorf), Pavlína (Paulina).[1]

Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Obyvatelstvo se převážně živilo zemědělstvím a ručními domácími pracemi. Nejznámější činností byla podmalba svatých obrázků pod sklo, které se potom vyváželo do celé Evropy. Tento způsob malby se rozšířil do celých Novohradských hor a to na obě strany hranice. S nabýváním významu Pohoří se také zvyšovala jeho velikost a tvorba nových živností a institucí, jako byly například pivovar (roční výstav 1110 hektolitrů, v činnosti 1791 – 1889), vinopalna (1789 – 1860), hamr (od roku 1834), od roku 1848 pošta, 1887 telefon a 1889 telegraf.[2] Byl zde také Sbor dobrovolných hasičů od roku 1888 a místní odbor Deutscher Böhmerwaldbundu (zřízen 1895). Úctyhodný byl seznam živností pořízený roku 1923: obchod chlebem, cukrář, dva obchodníci dobytkem, doprava osob, dva obchody galanterním zbožím, hodinář, dva hokynáři, osm hostinců, obchod s hračkami, kolář, kovář, dva krejčí pro pány, výčep lihovin, mlynář, dva obuvníci, pekař, porodní bába, dva řezníci, čtyři obchody smíšeným zbožím, dvě trafiky, dva truhláři, zedník, úvěrní společenstvo pro Pohoří a okolí.[1]

Po druhé světové válce byli občané německé národnosti, tvořící většinu místní populace, odsunuti. Noví dosídlenci většinou pocházeli z Rumunska a Maďarska. Mimo práce v lese se zabývali chovem ovcí a výrobou ovčích sýrů. Po roce 1951, kdy zde žilo asi 70 obyvatel, se obec stala součástí hraničního pásma. Po roce 1955 zde bylo 23 domů obývaných 72 lidmi. Ještě na konci šedesátých let zde žilo asi 35 obyvatel a vedla sem autobusová linka z Trhových Svinů. Roku 1978 už osada neměla žádné trvalé obyvatele a většina zbylých domů byla zbořena armádou. Nedaleko kostela P. Marie Dobré rady je zčásti dochovaný a zčásti obnovený hřbitov. U hlavní cesty poblíž kostela stojí pomník obětem 1. světové války s nápisem „Nie wieder Krieg!“ (Už nikdy válku!).

V letech 1848-1938 (v roce 1918 se mělo stát součástí Šumavské župy (něm. Böhmerwaldgau)) a 1945–1949 bylo Pohoří na Šumavě v soudním okrese Nové Hrady v politickém okrese Kaplice, v letech 1938–1945 bylo ve venkovském okrese Kaplice (německy Landkreis Kaplitz) v Říšské župě Horní Dunaj (německy Reichsgau Oberdonau), v letech 1949–1960 bylo ve správním okrese Kaplice, od roku 1960 je v okrese Český Krumlov. Od roku 1961 není samostatnou obcí. V letech 1961–1980 bylo Pohoří na Šumavě část obce Pohorská Ves, od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 bylo část obce Benešov nad Černou, od 1. července 1990 je část obce Pohorská Ves.

Obnova obce[editovat | editovat zdroj]

V létě 2006 stála v Pohoří na Šumavě jedna novostavba, tři další domy byly rozestavěné. V roce 2009 tu byly 3 novostavby a 2 starší domy, z původní zástavby zbývalo pouze torzo kostela a hřbitov. Nejbližší spojení veřejnou dopravou tvoří několik autobusových spojů do Leopoldova eventuálně do Bělé u Malont popřípadě Pohorské Vsi. Od vstupu České republiky do Schengenského systému je taktéž odstraněna závora na hraničním přechodu Pohoří na Šumavě - Stadlberg a touto cestou je vjezd povolen pro automobily do 10 tun. Dále byla opravena východní část kostela, přistavěna ochranná zeď a obnoveny venkovní omítky. Opravu kostela z větší části financuje rakouský spolek Bucherser-Heimat-Verein a dary dobrovolných dárců. Dne 14. května 2016 bude v kostele umístěn nový zvon. Nově položen asfalt v rámci obce, též opravena část přístupové silnice od Leopoldova (nový asfalt, vyzdívání břehů Pohořského potoka). V roce 2012 byla na místě bývalé fary postavena budova s téměř shodnou podobou. Na místním hřbitově probíhá postupná renovace nápisů na náhrobcích.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V katastru Pohoří na Šumavě se nalézá více maloplošných chráněných území:

Meteostanice[editovat | editovat zdroj]

V Pohoří na Šumavě je od 6. května 2014 na louce pod hřbitovem v nadmořské výšce 899 m n. m. v provozu profesionální automatická meteostanice[4] známého "lovce mrazů" Antonína Vojvodíka. On-line data měření teploty přebírá pobočka ČHMŮ v Českých Budějovicích a zveřejňuje je na svých stránkách.[5]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Pohoří na Šumavě se vyrábí marmeláda.[6]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Ernst Egermann, (1910−1942) - rakouský básník
  • Anton Lechner (1907−?) - SS-Rottenführer a dozorce v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, válečný zločinec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KOBLASA, Pavel. Místopis Novohradských hor. České Budějovice : Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích, 2001. 56 s. S. 34.  
  2. BRAUM, J. (2008): Historie obce [1]
  3. a b http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=730
  4. Další profi meteostanice spuštěna
  5. On-line měření teploty v Pohoří na Šumavě na stránkách ČHMÚ České Budějovice
  6. Držitelka „Oscara v gastronomii“ z Novohradských hor vaří marmeládu pro britskou královnu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]