Maršovická vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poloha Maršovické vrchoviny (červená plocha)

Maršovická vrchovina je relativně úzký jihozápadní výběžek Jizerské hornatiny. Jedná se o členitou kernou až klenbovou vrchovinu, tvořenou převážně dvojslídovou žulou, případně porfyrickým granodioritem. Její denudační hřbety jsou málo přetvořené erozními pochody a vyznačují se zarovnanými povrchy plochých vrchů.

Maršovická vrchovina začíná na západě masivem Císařského kamene, který se zvedá nad východní částí Žitavské pánve, kterou tvoří Vratislavická kotlina a na severní straně Jablonecká kotlina. V této části Maršovické vrchoviny je nejvyšším vrcholem Císařský kámen (637 m n. m.). Od něj hřbet vrchoviny mírně klesá přes Hraničník (599 m n. m.) nad obcí Rádlo až k sedlu, do kterého z Rychnovské kotliny na jihu stoupá silnice I/65 do Jablonce nad Nisou. V těchto místech je Maršovická vrchovina nejužší.

Východní část Maršovické vrchoviny. Zleva:Hradešín, Maršovický vrch, Dalešický vrch

Od silnice I/65 vrchovina pokračuje až k vrcholu Hradešína (630 m n. m.). Po hřebeni běží hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Baltského moře. Maršovická vrchovina se při postupu na východ rozšiřuje jižním směrem až po Dalešický vrch (676 m n. m.). Nejvyšším bodem vrchoviny je Maršovický vrch (743 m n. m.), jehož část je tvořena amfibolovým kontaktním rohovcem, který byl v neolitu těžen pro výrobu kamenných seker. Severovýchodní okraj Maršovické vrchoviny tvoří Bartlův vrch s velkým vodojemem pro Jablonec nad Nisou.

Maršovická vrchovina přechází na východě v Černostudniční hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Černá Studnice (869 m n. m.).