Předlánce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Předlánce
Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží
Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Višňová
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 135 (2011)[1]
Katastrální území Předlánce (7,49 km²)
PSČ 464 01
Počet domů 53 (2011)[1]
Předlánce
Předlánce
Další údaje
Kód části obce 182575
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předlánce (něm. Priedlanz) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Višňové, při ústí Bulovského potoka do řeky Smědé. Je zde evidováno 63 adres.[2] Trvale zde žije 148 obyvatel.[3]

Předlánce je také název katastrálního území o rozloze 7,49 km2.[4]

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Památkově chráněné tvrziště na návrší nad meandrem Smědé nad domy čp. 69, 35 a 70
  • Hostinec čp. 4 s hrázděným patrem
  • Několik dalších staveb lidové architektury
  • Pozůstatky mohutného památného dubu letního zvaného Předlánecký obr (popř. Dub u Předlánců) u silnice Frýdlant-Višňová jižně od domu čp. 3
  • Přírodní rezervace Meandry Smědé severně od vsi
  • Lesnatá údolí Bulovského a Pertoltického potoka jihovýchodně, respektive východně od vsi
  • Rozsáhlý les Poustecká obora jihovýchodně od vsi
  • Vrch Hradec (Astberg, 313 m)[5] východně od vsi, opředený mnoha pověstmi, mj. o zakopaném pokladu, divoženkách, bludičkách a nočním lovci[6]

Vodní mlýny[editovat | editovat zdroj]

Na soutoku řeky Smědé s Pertoltickým a Buloveckým potokem stával místní Velký mlýn. Jeho náhon naplňovala voda obou potoků. Vznikl pravděpodobně koncem 16. nebo začátkem 17. století. Z jeho historie není mnoho známo. Ví se jen, že k mlýnu patřila ještě pila a že před druhou světovou válkou patřil rodině Neumannových. Po válce jej obýval pan Kment, a to až do let 1955 až 1957. Následně se ve mlýně šrotovalo, než došlo k zastavení jeho provozu a pak i ke stržení celého objektu. Náhon mlýna, ač již nefunkční, je v krajině stále patrný. Obytné budovy však strženy nebyly a slouží i nadále k bydlení. Bývalým majitelům tohoto mlýna údajně navíc patřily také některé mlýny v okolních obcích (v Arnolticích, Heřmanicích a jinde).[7]

Vedle Velkého mlýna stával v Předláncích ještě také Menší mlýn. O jeho majitelích se však nedochovaly žádné informace a ví se jen, že po druhé světové válce již nebyl v provozu.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. http://putujici.rajce.idnes.cz/Kopec_Hradec_a_Pohanske_kameny/?order=create&src=1
  6. http://liberecky.denik.cz/kultura_region/20071106-serial.html
  7. a b KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 96–97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]