Předlánce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Předlánce
Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 148 (2001)
Domů 63 (2009)
Lokalita
PSČ 464 01
Obec Višňová
Okres Liberec
Historická země Čechy
Katastrální území Předlánce (7,49 km²)
Zeměpisné souřadnice
Předlánce
Předlánce
Další údaje
Kód části obce 182575
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předlánce (něm. Priedlanz) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Višňové, při ústí Bulovského potoka do řeky Smědé. Je zde evidováno 63 adres.[1] Trvale zde žije 148 obyvatel.[2]

Předlánce je také název katastrálního území o rozloze 7,49 km2.[3]

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Památkově chráněné tvrziště na návrší nad meandrem Smědé nad domy čp. 69, 35 a 70
  • Hostinec čp. 4 s hrázděným patrem
  • Několik dalších staveb lidové architektury
  • Pozůstatky mohutného památného dubu letního zvaného Předlánecký obr (popř. Dub u Předlánců) u silnice Frýdlant-Višňová jižně od domu čp. 3
  • Přírodní rezervace Meandry Smědé severně od vsi
  • Lesnatá údolí Bulovského a Pertoltického potoka jihovýchodně, respektive východně od vsi
  • Rozsáhlý les Poustecká obora jihovýchodně od vsi
  • Vrch Hradec (Astberg, 313 m)[4] východně od vsi, opředený mnoha pověstmi, mj. o zakopaném pokladu, divoženkách, bludičkách a nočním lovci[5]

Vodní mlýny[editovat | editovat zdroj]

Na soutoku řeky Smědé s Pertoltickým a Buloveckým potokem stával místní Velký mlýn. Jeho náhon naplňovala voda obou potoků. Vznikl pravděpodobně koncem 16. nebo začátkem 17. století. Z jeho historie není mnoho známo. Ví se jen, že k mlýnu patřila ještě pila a že před druhou světovou válkou patřil rodině Neumannových. Po válce jej obýval pan Kment, a to až do let 1955 až 1957. Následně se ve mlýně šrotovalo, než došlo k zastavení jeho provozu a pak i ke stržení celého objektu. Náhon mlýna, ač již nefunkční, je v krajině stále patrný. Obytné budovy však strženy nebyly a slouží i nadále k bydlení. Bývalým majitelům tohoto mlýna údajně navíc patřily také některé mlýny v okolních obcích (v Arnolticích, Heřmanicích a jinde).[6]

Vedle Velkého mlýna stával v Předláncích ještě také Menší mlýn. O jeho majitelích se však nedochovaly žádné informace a ví se jen, že po druhé světové válce již nebyl v provozu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. http://putujici.rajce.idnes.cz/Kopec_Hradec_a_Pohanske_kameny/?order=create&src=1
  5. http://liberecky.denik.cz/kultura_region/20071106-serial.html
  6. a b KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 96–97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]