Srbská
| Srbská | |
|---|---|
 Panský dům | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Horní Řasnice |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°59′22″ s. š., 15°13′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 41 (2021)[1] |
| Katastrální území | Srbská (5,62 km²) |
| PSČ | 463 65 |
| Počet domů | 12 (2011)[2] |
  Srbská | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 44008 |
| Kód k. ú. | 644005 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srbská (německy Wünschendorf[3]) je vesnice v okrese Liberec, jedna ze dvou částí obce Horní Řasnice. Nachází se třináct kilometrů od Frýdlantu a pět kilometrů od polské Leśny.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1463.[4]
Nejstarší dochované jméno vsi Srbská bylo Wuntschendorff z roku 1463 a odkazuje na původ jejích prvních obyvatel – slovanských Vendů (Lužických Srbů). Zkomolením tohoto názvu vzniklo pozdější pojmenování Wünschendorf. Obec byla lenní vsí spojenou s přeshraničními vesnicemi: Schadewaldem (dnes Smolnik) a Oertmannsdorfem (dnes Szyszkowa). Díky své poloze při hranici byla Srbská sídlem celních a finančních úřadů.
Od roku 1415 byla obec v držení šlechtického rodu Debschitzů (i Döbschütz), po smrti bezdětného Georga von Debschitz († 8. April 1632 Marklissa) se obec dostala do rukou hraběte Matyáše Gallase (†1647 Vídeň). Ten nechal zřídit protireformační komisi, jež měla za úkol donutit zdejší protestantské poddané k přestoupení na katolickou víru. Protože bylo rekatolizační úsilí komise bezúspěšné, byli v únoru 1652 obyvatelé Srbské přepadeni a hnáni vojáky na koních ze Srbské do Frýdlantu – do zámecké kaple, kde na ně čekali jezuité. Rychtář a zástupci dalších vsí z Frýdlantska už byli od předešlého dne ve vězení. Pokatoličtění poddaní byli propuštěni, ostatní skončili ve vězení, odkud mohli být propuštěni až po změně vyznání. Proto byly v Srbské v roce 1654 obydleny pouze dvě z 38 usedlostí – poddaní trvale prchali do evangelické Lužice. Jen v roce 1652 přišlo do Leśny několik desítek rodin exulantů z této oblasti. Exulanti z Frýdlantska se zasloužili o hospodářský rozvoj na opačné straně hranice, tam si založili i několik vesnic.[5]
Podruhé se zdejší poddaní vzepřeli své vrchnosti v roce 1706. Jejich zástupci však byli nakonec na Hrubé Skále donuceni slíbit krajskému hejtmanu poslušnost (dva z nich byli dokonce uvězněni, podařilo se jim však uprchnout). Faktem je, že zdejší obyvatelé byli protestanty, poté exulanty a až později se zde usadili katolíci. Po vydání tolerančního patentu, od roku 1808, zde po dlouhou dobu existovaly vedle sebe školy obou vyznání.
V roce 1921 zde stálo 136 domů a žilo zde 623 obyvatel, z toho 17 Čechoslováků a 546 Němců.[6] V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území, na kterém leží mj. Srbská, přičleněno (v letech 1938 až 1945) k nacistickému Německu.
Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století do 50. let 20. století byla Srbská samostatnou obcí.[7]
Přepadení zdejší celnice
[editovat | editovat zdroj]
Pomník u celnice připomíná 23. září 1938, kdy se tři zdejší celníci stali obětí přepadu nacistických diverzantů. Ve vsi v té době žilo přes 600 Němců a asi dvacet Čechů a byl zde povolen malý pohraniční styk využívaný obyvateli z obou stran hranice při cestě za prací. Dne 23. září kolem 23. hodiny se na československou celnici dostavili dva českoslovenští Němci cestující do Německa. Když byl službu konající recipient finanční stráže Václav Čep zaměstnán celním odbavením těchto příchozích, jeden z nich jej střelil do spánku. Další dva dozorci stráže Josef Vojta a Bohumil Hošek se vzápětí ocitli pod palbou diverzantů. Prvně jmenovaný zahynul na místě, druhý po převozu do frýdlantské nemocnice. Oba útočníci poté uprchli do Německa, odkud se na československou celnici snesla silná kulometná palba. Celnici v té době bránili pouze dva dozorci: Bohumil Novotný a Josef Uher. Ti svá stanoviště opustili až v půl třetí, kdy oba muži (v té době již zranění) navázali kontakt s místním družstvem stráže obrany státu. Přibližně v pět hodin se na místo přestřelky dostavilo přivolané vojsko.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Je zde silniční hraniční přechod Srbská – Miloszów.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1310-3. S. 440.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 358.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1430.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
- ↑ 327/2024 Sb. Sdělení o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2025-11-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Bílá skála u Srbské
- Jindřichovice pod Smrkem-Skanzen (nedaleká železniční zastávka, do prosince 2016 nazývaná „Srbská“)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srbská na Wikimedia Commons - Staré pohlednice Srbské
- Srbská (zanikleobce.cz)
