Bílý Potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v okrese Liberec. Další významy jsou uvedeny na stránce Bílý potok.
Bílý Potok
Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury
Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury
Znak obce Bílý PotokVlajka obce Bílý Potok
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0513 546631
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Frýdlant
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 690 (2020)[1]
Rozloha 18,21 km²
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem
Nadmořská výška 430 m n. m.
PSČ 463 62
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Bílý Potok
Bílý Potok 337
463 62 Hejnice
ou.bilypotok@volny.cz
Starosta Pavel Šercl
Oficiální web: www.bily-potok.cz
Bílý Potok
Bílý Potok
Další údaje
Kód části obce 4651
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Potok (německy Weißbach) je obec v Libereckém kraji, 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky SmědáJizerských horách. Obcí protéká Smědá, Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 690[1] obyvatel.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[2] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.[3] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce v ní žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.

V roce 1773 zde žilo již 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.

V letech 18881890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 18931895 dokončena silnice na Smědavu.

Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.

Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[4]

Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[5][6]

Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.[7]

V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.[8]

Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.[9]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody[10] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).[11] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní obsluha obce je zajišťována kromě autobusů také vlaky, byť územím obce neprochází žádná železniční trať. Železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem, která je konečnou regionální železniční trati 038 z Raspenavy se ale nachází na katastru sousedních Hejnic, přibližně dvě stě metrů od hranice obce.

Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná. Část ze Smědavy do Desné, která vede okolo vodní nádrže Souš, je ovšem otevřena pouze pro automobily do 3,5 tuny, a to pouze během letního období. V srpnu 2019 byl zahájen zkušební měsíční provoz nové autobusové linky 790, spojující Smědavu a Tanvald. Linka je kvůli přísným podmínkám ochrany vodního díla zajišťována elektrobusem.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídky[editovat | editovat zdroj]

  • Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
  • Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.

Ferraty[editovat | editovat zdroj]

Turistické středisko[editovat | editovat zdroj]

Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Bílý Potok, s. 446. 
  3. Bílý Potok na seznamu lánových vsí
  4. NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50. 
  5. Shrnutí ročníku 1999 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  6. Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  7. MASTNÍK, Aleš. Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  8. TRDLA, Martin. Na pole jedině s lapačem jisker. Kraj zpřísnil podmínky zemědělcům. iDNES.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2016-08-06]. Dostupné online. 
  9. TRDLA, Martin. Pro dopis ke starostovi nebo do obchodu. Malé obce se bojí o pošty. iDNES.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2018-07-27]. Dostupné online. 
  10. HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Praha: Meteopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  11. KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Podnebí, s. 13. 
  12. FOGL, Adam. Schváleno! Elektrobus z Tanvaldu na Smědavu vyjede poprvé v sobotu. liberecky.denik.cz. 2019-08-02. Dostupné online [cit. 2019-08-04]. (česky) 
  13. http://ferraty.wikina.cz/kocici-kameny/info-2/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]