Bílý Potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v okrese Liberec. Další významy jsou uvedeny na stránce Bílý potok.
Bílý Potok
Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury
Znak obce Bílý PotokVlajka obce Bílý Potok
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 546631
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem
Katastrální výměra 18,21 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 691 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 430 m n. m.
PSČ 463 62
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Bílý Potok
Bílý Potok 337
463 62 Hejnice
Starosta Pavel Šercl
Oficiální web: www.bily-potok.cz
Email: ou.bilypotok@volny.cz
Bílý Potok
Bílý Potok
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Potok (německy Weißbach) je obec v Libereckém kraji, 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky SmědáJizerských horách. Obcí protéká Smědá, Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 691[1] obyvatel.

V obci končí regionální železniční trať 038 z Raspenavy a Hejnic a nachází se zde železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem. Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[2] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.[3] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce v ní žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.

V roce 1773 zde žilo již 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.

V letech 18881890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 18931895 dokončena silnice na Smědavu.

Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.

Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[4]

Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[5][6]

Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.[7]

V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.[8]

Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.[9]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody[10] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).[11] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídky[editovat | editovat zdroj]

  • Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
  • Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.

Ferraty[editovat | editovat zdroj]

Turistické středisko[editovat | editovat zdroj]

Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Bílý Potok, s. 446. 
  3. Bílý Potok na seznamu lánových vsí
  4. NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50. 
  5. Shrnutí ročníku 1999 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  6. Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online. 
  7. MASTNÍK, Aleš. Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  8. TRDLA, Martin. Na pole jedině s lapačem jisker. Kraj zpřísnil podmínky zemědělcům. iDNES.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2016-08-06]. Dostupné online. 
  9. TRDLA, Martin. Pro dopis ke starostovi nebo do obchodu. Malé obce se bojí o pošty. iDNES.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2018-07-27]. Dostupné online. 
  10. HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Praha: Meteopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné online. 
  11. KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Podnebí, s. 13. 
  12. http://ferraty.wikina.cz/kocici-kameny/info-2/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]