Bílý Potok
| Bílý Potok | |
 Typická chalupa - Příklad místní německé lidové architektury | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0513 546631 |
| Kraj (NUTS 3) | Liberecký (CZ051) |
| Okres (LAU 1) | Liberec (CZ0513) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Frýdlant |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Bílý Potok pod Smrkem |
| Katastrální výměra | 18,21 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′26″ s. š., 15°13′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 691 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| PSČ | 463 62 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Bílý Potok Bílý Potok 337 463 62 Hejnice |
| Starosta | Pavel Šercl |
|
Oficiální web: www | |
| Email: ou.bilypotok@volny.cz | |
  Bílý Potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bílý Potok (německy Weißbach) je obec v Libereckém kraji, 12 km východně od Frýdlantu, v údolí řeky Smědá v Jizerských horách. Obcí protéká Smědá, Bílý potok, Černý potok a Hajní potok. Žije zde 691[1] obyvatel.
V obci končí regionální železniční trať 038 z Raspenavy a Hejnic a nachází se zde železniční stanice Bílý Potok pod Smrkem. Obcí prochází silnice 290 z Frýdlantu na Smědavu a dále do obce Desná.
Obsah
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Název obce je prvně zaznamenán v podobě Weiszbach (1597), dále pak Weisz Pach (1598), Weiszbach (1603), až po Weiszpach (1634).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zakládací listina obce je datována 13. července 1594, kdy Melchior z Redernu vyhověl žádosti lužických osadníků o zanechání nejhořejšího úseku údolí říčky k osídlení.[2] Z hlediska typu zástavby se jedná o lánovou ves.[3] Jméno dala obci Kateřina z Redernu podle potoka pramenícího na Smědavské hoře. Padesát let po založení obce v ní žilo 58 obyvatel – převážně zemědělců a dřevorubců.
V roce 1773 zde žilo již 101 lidí. O dva roky později byla dokončena první dřevěná kaple, v roce 1819 byla postavena první škola. Roku 1838 postihla okolní kraj zničující povodeň, po které bylo zastaveno splavování dřeva a v obci se začal prosazovat průmysl textilní a sklářský. V polovině 19. století měl Bílý Potok již 277 domů a žilo v něm asi 1800 obyvatel.
V letech 1888–1890 byl na místě původní kaple zbudován z příspěvků obyvatel kostel Nejsvětější trojice, který byl vysvěcen 28. září 1890. Díky příspěvkům místních obyvatel byla také v letech 1893–1895 dokončena silnice na Smědavu.
Maxima počtu svých obyvatel dosáhl na začátku 20. století, kdy zde žilo 2340 obyvatel v 410 domech. Prakticky veškeré obyvatelstvo bylo německé národnosti. Zdejší železnice byla dána do provozu roku 1900. Po druhé světové válce bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a ani příchod nových osadníků z vnitrozemí nemohl tento úbytek obyvatel nahradit – v roce 1947 zde žilo 827 obyvatel. Do roku 1970 počet obyvatel stoupl na 945, ale do roku 1991 opět klesl na 597.
Dne 18. června 1901 se v obci narodil podplukovník Miloš Melich, který během druhé světové války působil jako pomocný pozemní personál u 311. perutě v Anglii.[4]
Obec v letech 1999 a 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.[5][6]
Během let 2014 až 2018 by měla být v katastru obce postavena nová rozhledna, která bude patřit do projektu česko-polské hřebenovky. Jeho snahou je využitím přírodních krás na česko-polské státní hranici zvýšit turistický ruch a zaměstnanost v tomto regionu. Obdobná příhraniční cesta existovala již od roku 1902.[7]
V obci se nachází úpravna vody. Existují plány, podle nichž do ní měla být přiváděna voda z přehradní nádrže Souš. Opětovně se tyto představy objevily roku 2016 ve snaze o ochranu zdejší pitné vody.[8]
Během léta roku 2018 se objevily zprávy, že by místní poštovní úřad měl být zrušen a nahrazen pobočkou fungující v síti Pošta Partner.[9]
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Bílý Potok je místem s největším ročním průměrným úhrnem srážek v České republice. Za rok zde spadne 1705 mm vody[10] (dle jiných zdrojů dokonce 1750 mm).[11] Hlavní příčinou jsou tvary zdejších hor, což ve spojení s obvyklým směrem větrů a dalšími faktory způsobuje výrazné orografické zesílení srážek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nejsvětější Trojice – postaven z příspěvků občanů v letech 1888–1890, vysvěcen 28. září 1890 farářem Reinherdem Seifertem.
- Nad koupalištěm – přechodně chráněná plocha vyhlášena roku 1992 na ploše 1,14 ha na ochranu mokřadní louky s cennými rostlinnými společenstvy
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- NPR Jizerskohorské bučiny
- NPR Rašeliniště Jizery
- PR Černá jezírka
- PP Quarré
Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]
Vyhlídky[editovat | editovat zdroj]
- Frýdlantské cimbuří – žulová skála v hřebeni Poledních kamenů s vyhlídkou do rokle Černého potoka.
- Paličník – skalisko nad údolím Smědé s vyhlídkou a vrchol stejnojmenné státní přírodní rezervace.
Ferraty[editovat | editovat zdroj]
- Kočičí kameny (od 2014)[12]
- Frýdlantské cimbuří (v přípravě)
Turistické středisko[editovat | editovat zdroj]
Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1951. 630 s. Kapitola Bílý Potok, s. 446.
- ↑ Bílý Potok na seznamu lánových vsí
- ↑ NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Účast vojenských letců z Libereckého regionu ve druhé světové válce, s. 50.
- ↑ Shrnutí ročníku 1999 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online.
- ↑ Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online.
- ↑ MASTNÍK, Aleš. Betonový válec a v něm schodiště. Harrachov bude mít novou rozhlednu. iDNES.cz [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.
- ↑ TRDLA, Martin. Na pole jedině s lapačem jisker. Kraj zpřísnil podmínky zemědělcům. iDNES.cz [online]. 2016-08-06 [cit. 2016-08-06]. Dostupné online.
- ↑ TRDLA, Martin. Pro dopis ke starostovi nebo do obchodu. Malé obce se bojí o pošty. iDNES.cz [online]. 2018-07-26 [cit. 2018-07-27]. Dostupné online.
- ↑ HEBELKOVÁ, Libuše. Už víte, kde u nás nejvíc prší? [online]. Praha: Meteopress, 2001-02-09 [cit. 2011-05-31]. Dostupné online.
- ↑ KOCHÁNEK, Ladislav. 1000 českých nej… a ještě něco navíc. Ilustrace František Zálabský. 4. vyd. Praha: Albatros, 1996. 108 s. ISBN 80-00-00446-1. Kapitola Podnebí, s. 13.
- ↑ http://ferraty.wikina.cz/kocici-kameny/info-2/
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Bílý Potok pod Smrkem (železniční zastávka a nákladiště)
- Socha svatého Jana Nepomuckého (Bílý Potok)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý Potok ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Bílý Potok v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
