Redernové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Redernové (původně také Rederové z Rederu, psáno Rödernové) byli slezský šlechtický rod, který roku 1558 získal frýdlantské panství a vládl na něm až do svého nuceného exilu po bitvě na Bílé hoře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Redernové byli původně severoněmecký rytířský rod, který měl majetek ve Slezsku již někdy ve 12. století. Další rodové državy měli v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici. Jejich rodovým hradem se stal Ruppersdorf blízko Vratislavi. Do Čech přišli v 16. století.

Bedřich z Redernu se stal prezidentem slezské komory, v roce 1558 koupil od krále hrad Frýdlant a město Liberec, povýšil do panského stavu. Zplodil šest synů. Jan velel královskou jízdu v bojích s Turky, proti kterým bojoval i bratr Melichar.

Melichar (Melchior) (1555-1600) studoval v Heidelbergu a Míšni, studia literatury nedokončil a vstoupil do armády, bojoval ve Francii, Itálii, Prusku a Polsku. Vešel ve známost díky obhajobě varaždínské pevnosti před Turky. Císař Rudolf jej za to pasoval na rytíře a daroval mu dvacet tisíc tolarů. Melichar poté působil jako prezident válečné rady, stal se vrchním velitelem uherské armády.

Melicharův syn Kryštof se účastnil stavovského povstání, stál na straně vzbouřenců i po prohrané bitvě na Bílé hoře. Odsoudili jej k zabavení majetku a trestu smrti. Zkonfiskovaný majetek získal Albrecht z Valdštejna. Poté emigroval do Slezska, kde si naverboval pluk rejtarů a vrátil se do Čech, kde vedl proti novému vlastníkovi svých panství soukromou válku. Prohrál, odtáhl do Polska, kde se oženil a natrvalo usadil.

V roce 1669 povýšila slezská linie do stavu říšských hrabat a natrvalo se usadila v Prusku. Posledním příslušníkem žijícím v Čechách byl pravděpodobně Kryštof.

V současnosti členové rodu žijí mimo české země.

Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb Redernů

Původním erbem rodu bylo stříbřité kolo o osmi loukotích v modrém poli, zopakované v klenotu, kde ovšem bylo položené na paví kytu. Roku 1562 byl tento znak rozhojněn rozčtvrcením a to tímto způsobem: v prvním a čtvrtém poli původní erb, ve druhém a třetím štěpená pole – vpravo červené se stříbrným břevnem a zkříženými červenými ostrvemi na břevnu položenými , vlevo zlaté s polovinou černé orlice s červenou zbrojí. Druhý klenot erbu tvořily šest červeno-bílo-červených praporků na dlouhých kopích.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Šliky či Parchvici.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Milan. Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Praha : Togga, 2011.

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Redernové, s. 124-125. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]