Dolní Řasnice
| Dolní Řasnice | |
.jpg) Kovárna Andrease Stelziga | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0513 563994 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Frýdlant |
| Okres (LAU 1) | Liberec (CZ0513) |
| Kraj (NUTS 3) | Liberecký (CZ051) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°56′45″ s. š., 15°10′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 528 (2020)[1] |
| Rozloha | 12,94 km² |
| Katastrální území | Dolní Řasnice |
| Nadmořská výška | 355 m n. m. |
| PSČ | 463 67 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Dolní Řasnice č. p.335 463 67 Dolní Řasnice o.u.d.rasnice@volny.cz |
| Starosta | Marek Kratochvíl |
|
Oficiální web: www | |
  Dolní Řasnice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 30121 |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Řasnice (německy Rückersdorf[2]) je obec a vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 6 km severovýchodně od města Frýdlantu na silnici do Jindřichovic pod Smrkem. Obec má 528[1] obyvatel, je v ní mateřská a základní škola.
Dolní Řasnicí prochází železniční trať 039 z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem.
Součástí Dolní Řasnice je osada V Lukách (německy Wiesenhäuser, popř. Neu Amerika), která se rozkládá jižně od vsi mezi návrším Písečník (405 m) a údolím Lomnice, na okraji přírodního parku Peklo.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o vsi se nachází ve frýdlantském urbáři roku 1381. Tehdy šlo o vrchnostenskou vesnici s přibližně 40 domy, ve které se od poloviny 16. století nacházelo léno rodiny Resselů a posléze také Knebelů a Maxenů. Roku 1651 ve vsi žilo 353 osob v zhruba stovce usedlostí. Tento počet však následně poklesl v důsledku protireformačních akcí, kdy v letech 1653–54 bylo obydleno pouze 30 usedlostí osídlených 32 muži a 34 ženami hlásícími se ke katolické víře. Po třicetileté válce a dalších konfliktech 18. a 19. století počet obyvatel znovu narůstal a Dolní Řasnice se začala stávat jednou z nejlidnatějších zemědělských obcí Frýdlantska. Zemědělský ráz si obec zachovala dodnes, snad jedinou výjimkou je založení jedné z prvních textilek na výrobu polovlněných a bavlněných látek – firma Josef Ressel vznikla roku 1864 a na počátku 20. století zaměstnávala 400 lidí.
V období kolem druhé světové války, mezi roky 1938 a 1945, patřila obec do území zabraném Německem.[3] Po poválečném odsunu nahradili původní obyvatele spolu s českými reemigranty také přistěhovalci z vnitřních částí Československa.[4] Budovy místní továrny sloužily po znárodnění nejprve liberecké Severochemě, pak jako sklady pro různé zemědělské subjekty.
Od roku 2004 udržují v čas Velikonoc péčí Milana Maršálka tradici vajíčkovníku.[5] Nejprve je strom vztyčen.[6] Následně jsou pak na něj zavěšována vyfouknutá vajíčka, v nichž je ukryti tajné přání či sen osoby, jež vajíčko na strom věší.[5]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Mezi lidmi, kteří po druhé světové válce přicházeli do Dolní Řasnice, byli také křesťané. Ti, co se hlásili k Českobratrské církvi evangelické, si v obci založili kazatelskou stanici, jež se roku 1947 stala součástí sboru v Novém Městě pod Smrkem. Po téměř šedesáti letech ale roku 2006 zanikla jako poslední ze stanic novoměstského sboru.[4]
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Andreas Stelzig – kovář a vůdce odboje frýdlantských poddaných v letech 1679–87
- Adolf Hausmann – akademický malíř, který působil jako profesor na vysoké škole v portugalském Domaru
- Franz Ressel – učitel na akademickém institutu pro církevní hudbu v Berlíně
- Franz Schäfer – komponista
Starostové obce[editovat | editovat zdroj]
- Robert Wildner (do října 2018)
- Marek Kratochvíl (od října 2018)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. Kapitola Dolní Řasnice, s. 127. [Dále jen Nešpor].
- ↑ a b Nešpor, s. 128.
- ↑ a b ŠVECOVÁ, Jana. Vajíčkovník. Nová tradice, nebo starý zvyk?. Deník [online]. 2013-03-29 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online.
- ↑ HÁVOVÁ, Naděžda; KOPECKÁ, Mahulena. Tipy na víkend v Libereckém kraji [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-04-18 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Řasnice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Dolní Řasnice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Statistické údaje na stránce ČSÚ
- Řasnička[nedostupný zdroj] – oficiální stránka místní základní a mateřské školy
