Dolní Řasnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Řasnice
Kovárna Andrease Stelziga
Kovárna Andrease Stelziga
Znak obce Dolní ŘasniceVlajka obce Dolní Řasnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 563994
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální území Dolní Řasnice
Katastrální výměra 12,94 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 531 (2019)[1]
Nadmořská výška 355 m n. m.
PSČ 463 67
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dolní Řasnice
č. p.335
463 67 Dolní Řasnice
Starosta Marek Kratochvíl
Oficiální web: www.dolni-rasnice.cz
Email: o.u.d.rasnice@volny.cz
Dolní Řasnice
Dolní Řasnice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Řasnice (německy Rückersdorf[2]) je obec a vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 6 km severovýchodně od města Frýdlantu na silnici do Jindřichovic pod Smrkem. Obec má 531[1] obyvatel, je v ní mateřská a základní škola.

Dolní Řasnicí prochází železniční trať 039Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem.

Součástí Dolní Řasnice je osada V Lukách (německy Wiesenhäuser, popř. Neu Amerika), která se rozkládá jižně od vsi mezi návrším Písečník (405 m) a údolím Lomnice, na okraji přírodního parku Peklo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi se nachází ve frýdlantském urbáři roku 1381. Tehdy šlo o vrchnostenskou vesnici s přibližně 40 domy, ve které se od poloviny 16. století nacházelo léno rodiny Resselů a posléze také Knebelů a Maxenů. Roku 1651 ve vsi žilo 353 osob v zhruba stovce usedlostí. Tento počet však následně poklesl v důsledku protireformačních akcí, kdy v letech 1653–54 bylo obydleno pouze 30 usedlostí osídlených 32 muži a 34 ženami hlásícími se ke katolické víře. Po třicetileté válce a dalších konfliktech 18. a 19. století počet obyvatel znovu narůstal a Dolní Řasnice se začala stávat jednou z nejlidnatějších zemědělských obcí Frýdlantska. Zemědělský ráz si obec zachovala dodnes, snad jedinou výjimkou je založení jedné z prvních textilek na výrobu polovlněných a bavlněných látek – firma Josef Ressel vznikla roku 1864 a na počátku 20. století zaměstnávala 400 lidí.

V období kolem druhé světové války, mezi roky 1938 a 1945, patřila obec do území zabraném Německem.[3] Po poválečném odsunu nahradili původní obyvatele spolu s českými reemigranty také přistěhovalci z vnitřních částí Československa.[4] Budovy místní továrny sloužily po znárodnění nejprve liberecké Severochemě, pak jako sklady pro různé zemědělské subjekty.

Od roku 2004 udržují v čas Velikonoc péčí Milana Maršálka tradici vajíčkovníku.[5] Nejprve je strom vztyčen.[6] Následně jsou pak na něj zavěšována vyfouknutá vajíčka, v nichž je ukryti tajné přání či sen osoby, jež vajíčko na strom věší.[5]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Mezi lidmi, kteří po druhé světové válce přicházeli do Dolní Řasnice, byli také křesťané. Ti, co se hlásili k Českobratrské církvi evangelické, si v obci založili kazatelskou stanici, jež se roku 1947 stala součástí sboru v Novém Městě pod Smrkem. Po téměř šedesáti letech ale roku 2006 zanikla jako poslední ze stanic novoměstského sboru.[4]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Andreas Stelzig – kovář a vůdce odboje frýdlantských poddaných v letech 1679–87
  • Adolf Hausmann – akademický malíř, který působil jako profesor na vysoké škole v portugalském Domaru
  • Franz Ressel – učitel na akademickém institutu pro církevní hudbu v Berlíně
  • Franz Schäfer – komponista

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Wildner (do října 2018)
  • Marek Kratochvíl (od října 2018)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. Kapitola Dolní Řasnice, s. 127. [Dále jen Nešpor]. 
  4. a b Nešpor, s. 128.
  5. a b ŠVECOVÁ, Jana. Vajíčkovník. Nová tradice, nebo starý zvyk?. Deník [online]. 2013-03-29 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 
  6. HÁVOVÁ, Naděžda; KOPECKÁ, Mahulena. Tipy na víkend v Libereckém kraji [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-04-18 [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]