Frýdlantský výběžek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Frýdlantský výběžek je oblast v severních partiích České republiky, součást Libereckého kraje. Rozkládá se na ploše asi 15 × 20 kilometrů a z jihu je vymezen úpatím severních zlomových svahů Jizerských hor a na západě, severu i východě je ohraničen česko-polskou státní hranicí.[1][2] Je řazen mezi pět severních výběžků republiky (spolu se Šluknovským, Broumovským, Jesenickým a Osoblažským výběžkem).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší důkazy o pobytu lidí v oblasti se nacházejí na Pohanských kamenech poblíž Višňové, kde se našly kamenné sekery pocházející z pozdní doby kamenné.[4] Nad Raspenavou je znělcový vrch Chlum, na němž v době bronzové bývalo hradiště.[4] První soustavnější osidlování kraje začalo během 6. století po Kristu, kdy se zde usadili slovanští lovci a rybáři přicházející sem z Lužice.[4] Pobývali na hradištích poblíž dnešní Loučné a Předlánců.[4] Ve 13. století dochází k jejich poněmčení kolonisty přicházejícími ze Saska a z Lužice.[4]

Albrecht z Valdštejna

V polovině 13. století dochází k založení Frýdlantského hradu.[5] Od českého krále Přemysla Otakara II. jej v roce 1278 koupil Rudolf z Biberštejna a rodu Biberštejnů patřil až do roku 1551, kdy vymírá zdejší rodová větev.[4][5] Od začátku 14. století patřila pod správu hradu i osada Liberec. V té době vznikají i další obce ve výběžku: Hejnice (1346), Ludvíkov pod Smrkem či Lázně Libverda (1381).[4] Když panství v roce 1558 koupil Bedřich z Redernu, změnil všechny kostely z katolických na protestantské.[4] Pouze bazilika v Hejnicích, do níž směřovaly četné poutě z okolí a kvůli nim nemohl být změněn, byl alespoň uzavřen.[4] Za vlády rodu Redernů nastal rozvoj oblasti (především díky podpoře plátenictví).[4][5] Protože však podporovali Fridricha Falckého, byly jim po bitvě na Bílé hoře všechny statky zabaveny.[4][5] Roku 1622 je koupil Albrecht z Valdštejna a na panství se opět vrátilo katolictví.[4][5] Když v roce 1634 zemřel, získal panství Matyáš Gallas od Ferdinanda II. odměnou za věrnost při taženích proti Albrechtovi z Valdštejna.[4][5] V letech 16791687 probíhaly na území nevolnické bouře, jejichž hlavní postavou byl kovář Andreas Stelzig z Dolní Řasnice. Roku 1757 přechází Frýdlantské panství pod nově vzniklý rod Clam-Gallasů, jímž patřil až do roku 1945.[5]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Kodešova skála

Frýdlantský výběžek je vyplněn Frýdlantskou pahorkatinou, jejíž nejvyšším bodem je Andělský vrch dosahující výše 572 m n. m.[1] K dalším vrcholům patří Vyhlídka (512 m n. m.), Hřebenáč (566 m n. m.), Nad nádražím (522 m n. m.), Chlum (495 m n. m.) a Pekelský vrch (487 m n. m.). Odvodňována je oblast severním směrem řekou Smědou.[1] K dalším významnějším tokům se řadí říčky Lomnice a Řasnice spolu s Bulovským potokem.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ve Frýdlantském výběžku se nachází Přírodní park Peklo a zasahují sem i severní části Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Nalézají se zde přírodní rezervace Křížový vrch, Meandry Smědé a Vápenný vrch, spolu s přírodními památkami Bílá skála, Hadí kopec, Kamenný vrch a Kodešova skála.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím v dřívějších dobách procházely obchodní stezky spojující Čechy s Lužicí a se Slezskem, o čemž svědčí archeologické nálezy římských mincí.[4] V současné době je v oblasti síť silniční i železniční dopravy.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Výběžkem prochází ve směru od jihu (od Liberce) silnice I/13 pokračující přes Frýdlant na sever k česko-polským hranicím a městu Zawidów. Ve Frýdlantě na tuto komunikaci navazují dvě silnice II. třídy. Jedna (II/290) vedoucí přes Raspenavu, Hejnice a jizerskohorskou Smědavu až do Desné a následně směrem na Jilemnici. Druhá (II/291) přes Nové Město pod Smrkem na státní hranici u polského města Świeradów-Zdrój.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Od Liberce na jihu přes masiv Jizerských hor vstupuje do území železniční trať číslo 037, která dále pokračuje přes Raspenavu a Frýdlant až na sever ke státní hranici, kterou překračuje u obce Černousy. V Raspenavě z ní východním směrem odbočuje trať číslo 038 vedoucí přes Hejnice do Bílého Potoka. Ve Frýdlantě dále z tratě od Liberce odbočuje východním směrem železniční trať číslo 039 do Jindřichovic pod Smrkem. Ve Frýdlantě také začínala dnes již zrušená úzkorozchodná železniční trať do Heřmanic.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Ve výběžku se nachází 18 obcí:[3]

Dominanty oblasti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Frýdlantský výběžek [online]. Brno: Optimus, 2000-03-14, rev. 2002-09-01, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  2. Jizerské hory [online]. Praha: Tisícovky, [cit. 2013-03-12]. Kapitola Charakteristika Jizerských hor. Dostupné online.  
  3. a b ŠTĚPÁNOVÁ, Zuzana. Frýdlantsko – Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2012. 86 s. Dostupné online. Kapitola Vymezení regionu Frýdlantsko, s. 16.  
  4. a b c d e f g h i j k l m n BÍMA, Petr. Historie regionu Frýdlantsko [online]. Peklo (u Raspenavy): Petr Bíma, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  
  5. a b c d e f g Historie hradu a zámku Frýdlant [online]. Frýdlant: Hrad a zámek Frýdlant, [cit. 2012-11-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]