Páni z Biberštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Biberštejnové
(Bieberstein)
Erb pánů z Biberštejna
Erb pánů z Biberštejna
země České královstvíČeské království České království
tituly svobodní páni, říšská hrabata
zakladatel Rulík (Rudolf) z Biberštejna
rok založení 13. století
vymření po meči 1551 (Kryštof z Biberštejna)
vymření po přeslici 1683 (Eliška z Biberštejna)

Páni z Biberštejna (též z Bibrštejna, z Bibirštejna či Bieberštejna, německy (von) Bieberstein) byli panský rod, do Čech přišlý ve 13. století pravděpodobně z Míšně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po příchodu v 13. století jako první ve známost vešel Rudolf Biberstein (též zvaný Rulík nebo Rulek) tím, že v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. panství s hradem Frýdlant. Jeho syn Jan získal Nymburk, v hromadění majetku úspěšně pokračoval i Bedřich z Biberštejna. Právě po příchodu do Čech nabyli největšího jmění, kromě Frýdlantu získali po roce 1340 i Tuchoraz, Chotěbuz a několik statků v Lužici a dokonce i ve Slezsku. Bedřichovi synové si roku 1416 rozdělili otcův majetek mezi sebe. V pozdějších letech se rod rozdělili na dvě větve. Tu první, frýdlantskou, založil Oldřich a roku 1551 jeho vnukem Kryštofem vymřela, majetek větve se dostal do rukou krále a část odkoupili Lobkovicové. Druhou založil Václav, další příslušník této větve, Karel z Biberštejna, se marně snažil získat Frýdlant zpět, ale ani jeho děti nedokázaly udržet dosavadní majetek rodu. Poslední potomek rodu, Eliška z Biberštejna, zemřela v roce 1683.

Do historie města Mimoně se zapsal roku 1570 Karel z Biberštejna tím, že zde nechal postavit panský dům, z něhož se pozdějšími přestavbami stal zámek.[1]

Příbuzenství[editovat | editovat zdroj]

Spojeni byli s Lobkovici, Berky z Dubé, Šliky, Trčky, Vartemberky a dalšími rody.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve zlatém poli měli červený jelení paroh, Paprockým z Hlohol nazývaný pro svůj tvar jako korál. Později svůj znak rozšířili o dvě další pole s jelenem a třemi kosami.

Města která ve svém znaku mají rudé paroží biberštejnského rodu:

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Nejmovitější příslušník rodu, Bedřich z Biberštejna, podle pověsti měl hrát s ďáblem v kostky, prohrál duši, avšak za odměnu mu pekelník rozoral skálu pod hradem. Při Bedřichově pohřbu tvrdili ti, co nesli jeho rakev, že byla nápadně lehká, a že tedy si ho sám vládce pekel odnesl.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Mimoň, s. 194. 
  2. Hermann Hallwich: Biberstein, Johann von (gest. 2. Hälfte 14. Jahrhundert). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB), sv. 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, str. 611/612
  3. a b Heinrich Metzger: Geschichte der Papiermühle zu Friedland in Böhmen. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Svazek 48, 1909, sešit 3, str. 302–345

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Bibirštejna, s. 22. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]