Żary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Żary

zámek s palácem
Żary – znak
znak
Żary – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 160 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Lubušské vojvodství Lubušské
okres Żary
Żary na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,24 km²
Počet obyvatel 39 365 (2011)
Hustota zalidnění 1 184,3 obyv./km²
Správa
Starosta Danuta Madej
Vznik 1030
Oficiální web www.zary.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 1
68-200 Żary
Telefonní předvolba 68
PSČ 68-200 až 68-205
Označení vozidel FZA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náměstí (Żary)

Żary (výslovnost výslovnost [ˈʐarɨ] IPA, dolnolužickosrbsky Žarow, německy Sorau, česky Žarov) jsou město na západním okraji Polska v Lubušském vojvodství ležící mezi dvěma přítoky Odry, Bobrem a Nisou, zhruba v půli cesty mezi Berlínem (180 kilometrů na severozápad) a Vratislaví (140 kilometrů na jihovýchod). Ke konci ledna 2014 mělo město 38 527 obyvatelů. a je největším městem polské části Dolní Lužice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Żary jsou jedním z nejstarších měst na území Polska. Poprvé jsou zmíněny v kronice Dětmara z Merseburku v roce 1007. Okolní kraj byl osídlen původním slovanským kmenem, jejžž Dětmar uvádí vedle Lužičanů a Slubjanů pod jménem ŽŽarované. Okolo roku 1030 bylo spolu s celou Lužicí za vlády Měška II. Lamberta z dynastie Piastovců se stalo součástí Polska. Tímto místem procházela solná stezka. To mělo od středověku značný vliv na rozvoj města i celého regionu. V roce 1207 byli postaveny hradby s baštami.

V roce 1260, kdy byla oblast pod vládou rodu Děvínů, město figurovalo jako sídliště na solné stezce z Lipska do Vratislavi. V roce 1274 zde vznikla pobočka řádu menších bratří. Do roku 1364 bylo pod vládou Piastovců. Během spanilých jízd husitů (taboritů a sirotků) do Horní Lužice bylo město roku 1427 vyrabováno.

Do roku 1635 patřilo k území ovládanému českými králi. Město vyhořelo v letech 1424, 1619, 1684 a 1701. Od roku 1635 patřilo Sasku. Na základě výsledků Vídeňského kongresu připadlo město roku 1815 Pruskému království a součástí Pruska bylo do roku 1945.

Po druhé světové válce připadlo v rámci rozhodnutí z postupimské konference Polsku. Zde náleželo k Zelenohorskému vojvodství (1950–1998), od roku 1999 k Lubušskému.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejzajímavějších objektů ve městě rozlehlý zámecký komplex, jenž napovídá o jeho dlouhé a bohaté historii. Zámek však byl během spojeneckého náletu roku 1944 zasažen a vyhořel, a přes veškerou snahu, se zámek do dnešního dne nepodařilo dostat do původního stavu.

Jeho historie sahá nejpravděpodobněji do 13. století. Vládl zde saský rod Děvínů/Devin (polsky Dewinowie). S jistotou se dá tvrdit, že poslední z rodu Děvínů, Albrecht, zemřel roku 1280 a v té době již stál kamený hrad, čemuž odpovídá severní křídlo zámku. Dům byl třípatrový (1. patro/suterén kamenné, další 2 patra cihlová) a vstupní brána na východní straně.

Oblast přebírá rod Pačků (polsky Paczkowie, německy von Patschkau) a hrad dále rozšiřoval. Mezi lety 1320-1329 se přistavělo západní křídlo a jižní věž. Postaveny jsou také ochrané hradby a spojeny s městskými.

V roce 1355 získal rod Biberštejnů zámek jako věno. Východní křídlo se staví počátkem 15. století v gotickém stylu. Stejně jako během předešlé výstavby je přízemí kamenné a vyšší patra cihlová. Další úpravy se zámek dočká během první poloviny 16. století během vlády Jeronýma z Biberštejna a jeho bratra Kryštofa, které je již v renesančním slohu. V nádvoří jsou přistavěny arkády v jižní a východní části. Dále vnitřní klenby s lunetami, malířské a štukové výzdoby a další úpravy.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Osoby spojené s městem:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]