Żary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Żary
zámek s palácem
zámek s palácem
Żary – znak
znak
Żary – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 51°38′ s. š., 15°8′ v. d.
Nadmořská výška 160 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Lubušské vojvodství Lubušské
okres Żary
Żary na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,24 km²
Počet obyvatel 39 365 (2011)
Hustota zalidnění 1175,4 obyv./km²
Správa
Starosta Danuta Madej
Oficiální web www.zary.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 1
68-200 Żary
Telefonní předvolba 68
PSČ 68-200 až 68-205
Označení vozidel FZA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Żary (výslovnost zvuk [ˈʐarɨ] IPA, dolnolužickosrbsky Žarow, německy Sorau, česky Žarov) jsou město na západním okraji Polska v Lubušském vojvodství ležící mezi dvěma přítoky Odry, Bobrem a Nisou, zhruba v půli cesty mezi Berlínem (180 kilometrů na severozápad) a Vratislaví (140 kilometrů na jihovýchod). Ke konci ledna 2014 mělo město 38 527 obyvatelů. a je největším městem polské části Dolní Lužice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Żary jsou jedním z nejstarších měst na území Polska. Poprvé jsou zmíněny v kronice Dětmara z Merseburgu v roce 1007. Okolní kraj byl osídlen původním slovanským kmenem, jejžž Dětmar uvádí vedle Lužičanů a Slubjanů pod jménem ŽŽarované. Okolo roku 1030 bylo spolu s celou Lužicí za vlády Měška II Lamberta z dynastie Piastowců se stalo součástí Polska. Tímto místem procházela solná stezka. To mělo od středověku značný vliv na rozvoj města i celého regionu. V roce 1207 byli postaveny hradby s baštami. V roce 1260, kdy byla oblast pod vládou rodu Wettinů, město figurovalo jako sídliště na solné stezce z Lipska do Vratislavi. V roce 1274 zde vznikla pobočka řádu menších bratří. Do roku 1364 bylo pod vládou Piastovců. Během spanilých jízd husitů (taboritů a sirotků) do Horní Lužice bylo město roku 1427 vyrabováno. Do roku 1635 patřilo k území ovládanému českými králi. Město vyhořelo v letech 1424, 1619, 1684 a 1701. Od roku 1635 patří Sasku. Na základě Vídeňského kongresu připadlo město roku 1815 náleželo k Pruska a do roku 1945 bylo součástí Pruska. Po druhé světové válce připadlo v rámci rozhodnutí z postupimské konference Polsku. Zde náleželo k Zelenohorskému vojvodství (1950–1998), od roku 1999 k Lubušskému.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Lidé, kteří se v měste narodili nebo žili:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]