Přeskočit na obsah

Kostel svatého Kryštofa (Kryštofovo Údolí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecKryštofovo Údolí
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostKryštofovo Údolí
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníSvatý Kryštof
Architektonický popis
Stavební slohrané baroko
Výstavba16831686
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
Kód památky36695/5-4355 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí je římskokatolický farní kostel[1] postavený jako roubená stavba v raně barokním slohu v letech 1683–1686. Společně s přilehlou farou a márničkou tvoří uzavřený celek uprostřed církevního areálu v prostředí starého hřbitova. Je citlivě zasazen do krajiny na východní stráni nad nedalekým centrem obce Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji.[2] Kostel od doby svého vzniku neprodělal větší architektonické úpravy a zůstal zachovaný tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Od roku 1966 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.[3]

Areál kostela sv. Kryštofa: posazení v krajině
Loď kostela v Kryštofově Údolí a zvonice
Vstup do kostela v Kryštofově Údolí
Interiér márnice u kostela
Interiér kostela v Kryštofově Údolí

Roubený raně barokní kostel v horské údolní vesnici pochází z let 16831686,[4] kdy nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Roubenou stavbu vystavěl Michl Schnöbel[2] (Schnoebel). Ta byla upravována v letech 17601761[4] a roku 1781 doplněna o zděnou sakristii na jih od presbytáře (stavitel J. J. Kunze). Od roku 1893 kryje vnějšek stěn břidlicový obklad, v 90. letech 20. století byl celý areál opraven.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o stavbu situovanou od jihu k severu. Kostel je obdélný s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií.[2]

Vnitřek je s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou.[4] Je bohatě malovaný rokokovou ornamentikou. Na poprsni kruchty je 17 obdélných malovaných výjevů z Nového zákona a dvě signované krajinomalby od J. J. Schölera (J. J. Schoellera) z Liberce z roku 1760. V presbytáři jsou zbytky původních ornamentálních raně barokních maleb.[2]

Zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je rokové z doby úpravy kostela. Hlavní oltář je sloupový, portálový s vysokým nástavcem a novou plastickou skupinou. V kostele jsou dva boční oltáře. Levý je zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům. Má bohatou zlacenou rokokovou ornamentiku a dobře řezané sochy sv. Apolény a sv. Heleny z roku 1776. Obraz Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1774 od J. J. Hinkenickela z Jablonného v Podještědí. Pravý oltář sv. Josefa je původní z konce 17. století. Je sloupový se dvěma obrazy. Raně barokní křtitelnice je kamenná. V presbytáři jsou lavice s malovanými rokokovými čely. V kostele jsou tři umělecky kvalitní sochy: sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána a průměrnější sochy sv. Prokopa a sv. Jakuba na poprsnici kruchty. V presbytáři je socha Panny Marie Pomocné. Jedná se o lidovou práci na malovaném pozadí, s anděly držícími plášť. V sakristii je iluzívní malba na rokokové kredenci, která je vestavěná do zdi. Nacházejí se zde tabulové lidové obrázky sv. Starosty a sv. Vendelína z 18. století.[2]

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní fara[4] (čp. 24) byla dokončena roku 1768.

Stranou kostela stojí dřevěná zvonice,[4] která byla postavena při barokních úpravách areálu kostela v roce 1754. Stavba zřejmě souvisela s chystaným zřízením farnosti. V 90. letech 20. století důkladně opravena.

Vzhledem k umístění areálu v příkrém svahu má zvonice poměrně vysokou zděnou podezdívku z lomového kamene. Dřevěná hranolová část je dvoupatrová, obedněná,[2] s vyznačenými římsami. Ve druhém patře je otevřena okny s kruhovým horním zakončením (na sever a jih po dvou, na západ a východ po jednom). Střecha je mansardová, zvoncového tvaru, krytá břidlicí. Zvonice stojí v jihozápadním rohu hřbitova.

Před zvonicí se nachází raně barokní, čtvercová, ploše krytá márnice. Je v ní sloupový, portálový oltáří ze 2. čtvrtiny 17. století, který je však rozebrán. Na stěnách márnice je osm pohřebních rokokový štítů, které jsou vykrajované na dřevě. Jsou na nich mravoličné výjevy a nápisy z období kolem roku 1760.[2]

Drobné kaple

[editovat | editovat zdroj]

U domu čp. 67 se nachází zděná kaple Panny Marie Pomocné. Na západním konci osady je kaple sv. Kryštofa, která není vysoké umělecké hodnoty. Při silnici do Liberce u domu čp. 33 stojí kaple Panny Marie Bolestné. Jedná se o sloupovou, odstupněnou edikulu se segmentovým štítem z roku 1742.[2]

Socha sv. Václava

[editovat | editovat zdroj]

Rokoková[2] socha sv. Václava pochází z roku 1763,[4] která stojí pod kostelem má na podstavci reliéfy sv. Ludmily a sv. Václava. Při cestě ke kostelu se nachází železný, empírový kříž. Jedná se o umělecky kvalitní dílo pěkných tvarů stojící na kamenném soklu z roku 1810.[2]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 102. 
  2. a b c d e f g h i j POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kryštofovo Údolí /Liberec/, s. 154–155. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 148567 : Kostel sv. Kryštofa s farou, Kryštofovo Údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 125. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]