Kostel svatého Kryštofa (Kryštofovo Údolí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Kryštofa
v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa
v Kryštofově Údolí
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Liberec
Obec Kryštofovo Údolí
Souřadnice
Kostel sv. Kryštofa v Kryštofově údolí
Kostel sv. Kryštofa
v Kryštofově údolí
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát liberecký
Farnost Kryštofovo Údolí
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh rané baroko
Výstavba 16831686
Specifikace
Umístění oltáře sever
Odkazy
Kód památky 36695/5-4355 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí je raně barokní sakrální stavba uprostřed církevního areálu v prostředí starého hřbitova.[2] Kostel od doby neprodělal větší architektonické úpravy a zůstal zachovaný tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Od roku 1966 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na posazení v krajině církevního areálu v Kryštofově Údolí
Loď kostela v Kryštofově Údolí a zvonice
Vchod do kostela v Kryštofově Údolí
Informační tabule u kostela
Interiér kostela v Kryštofově Údolí

Roubený raně barokní kostel v horské údolní vesnici pochází z let 1683-1686.[4] Nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Vystavěl ho Michl Schnöbel[2] (M. Schnoebel). Upraven byl v letech 17601761[4] a roku 1781 doplněn o zděnou sakristii na jih od presbytáře (stavitel J. J. Kunze). Od roku 1893 kryje vnějšek stěn břidlicový obklad, v 90. letech 20. století byl celý areál opraven.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o stavbu orientovanou od jihu k severu. Kostel je obdélný s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií.[2]

Vnitřek je s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou.[4] Je bohatě malovaný rokokovou ornamentikou. Na poprsni kruchty je 17 obdélných malovaných výjevů z Nového zákona a dvě signované krajinomalby od J. J. Schölera (J. J. Schoellera) z Liberce z roku 1760. V presbytáři jsou zbytky původních ornamentálních raně barokních maleb.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení je rokové z doby úpravy kostela. Hlavní oltář je sloupový, portálový s vysokým nástavcem a novou plastickou skupinou. V kostele jsou dva boční oltáře. Levý je zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům. Má bohatou zlacenou rokokovou ornamentiku a dobře řezané sochy sv. Apolény a sv. Heleny z roku 1776. Obraz Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1774 od J. J. Hinkenickela z Jablonného v Podještědí. Pravý oltář sv. Josefa je původní z konce 17. století. Je sloupový se dvěma obrazy. Raně barokní křtitelnice je kamenná. V presbytáři jsou lavice s malovanými rokokovými čely. V kostele jsou tři umělecky kvalitní sochy: sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána a průměrnější sochy sv. Prokopa a sv. Jakuba na poprsnici kruchty. V presbytáři je socha Panny Marie Pomocné. Jedná se o lidovou práci na malovaném pozadí, s anděly držícími plášť. V sakristii je iluzívní malba na rokokové kredenci, která je vestavěná do zdi. Nacházejí se zde tabulové lidové obrázky sv. Starosty a sv. Vendelína z 18. století.[2]

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní fara[4] (čp. 24) byla dokončena roku 1768.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Stranou kostela stojí dřevěná zvonice,[4] která byla postavena při barokních úpravách areálu kostela v roce 1754. Stavba zřejmě souvisela s chystaným zřízením farnosti. V 90. letech 20. století důkladně opravena.

Vzhledem k umístění areálu v příkrém svahu má zvonice poměrně vysokou zděnou podezdívku z lomového kamene. Dřevěná hranolová část je dvoupatrová, obedněná,[2] s vyznačenými římsami. Ve druhém patře je otevřena okny s kruhovým horním zakončením (na sever a jih po dvou, na západ a východ po jednom). Střecha je mansardová, zvoncového tvaru, krytá břidlicí. Zvonice stojí v jihozápadním rohu hřbitova.

Márnice[editovat | editovat zdroj]

Před zvonicí se nachází raně barokní, čtvercová, ploše krytá márnice. Je v ní sloupový, portálový oltáří ze 2. čtvrtiny 17. století, který je však rozebrán. Na stěnách márnice je osm pohřebních rokokový štítů, které jsou vykrajované na dřevě. Jsou na nich mravoličné výjevy a nápisy z období kolem roku 1760.[2]

Drobné kaple[editovat | editovat zdroj]

U domu čp. 67 se nachází zděná kaple Panny Marie Pomocné. Na západním konci osady je kaple sv. Kryštofa, která není vysoké umělecké hodnoty. Při silnici do Liberce u domu čp. 33 stojí kaple Panny Marie Bolestné. Jedná se o sloupovou, odstupněnou edikulu se segmentovým štítem z roku 1742.[2]

Socha sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Rokoková[2] socha sv. Václava pochází z roku 1763,[4] která stojí pod kostelem má na podstavci reliéfy sv. Ludmily a sv. Václava. Při cestě ke kostelu se nachází železný, empírový kříž. Jedná se o umělecky kvalitní dílo pěkných tvarů stojící na kamenném soklu z roku 1810.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 102. 
  2. a b c d e f g h i j POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kryštofovo Údolí /Liberec/, s. 154-155. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 148567 : Kostel sv. Kryštofa s farou, Kryštofovo Údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 125. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]