Přeskočit na obsah

Benešov nad Ploučnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benešov nad Ploučnicí
Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice
Znak města Benešov nad PloučnicíVlajka města Benešov nad Ploučnicí
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBenešov nad Ploučnicí
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°44′30″ s. š., 14°18′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 526 (2025)[1]
Rozloha9,77 km²[2]
Nadmořská výška210 m n. m.
PSČ407 22
Počet domů639 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 1
407 22 Benešov nad Ploučnicí
urad@benesovnpl.cz
StarostaPetr Jansa
Oficiální webwww.benesovnpl.cz
Benešov nad Ploučnicí na mapě
Benešov nad Ploučnicí
Benešov nad Ploučnicí
Další údaje
Kód obce562351
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Ploučnicí (německy Bensen) je město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Leží na řece Ploučnice asi sedm kilometrů jihovýchodně od Děčína. Žije v něm přibližně 3 500[1] obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.

Geografická poloha

[editovat | editovat zdroj]
Náměstí Míru se sloupem Nejsvětější Trojice

Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice. Sousedními obcemi sídla jsou Dobrná, Heřmanov, Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí a Dolní Habartice.

V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 metrů), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304–1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Název města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.[4]

Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283.[5] Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.[6][7] V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.

Dolní zámek

Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.

Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.

V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.

Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 379 2 597 3 486 3 957 4 166 3 877 4 531 3 286 3 570 3 630 4 758 4 233 4 062 3 785 3 540
Počet domů 360 347 397 446 471 481 578 627 549 545 584 599 601 629 639
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Benešov nad Ploučnicí[10][11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 952 2 159 3 080 3 567 3 797 3 507 4 150 3 125 3 471 3 554 4 684 4 196 3 991 3 705 3 484
Domy 304 290 341 389 414 424 520 582 549 532 574 590 588 611 620
Tabulka zahrnuje údaje osad Novina, Reifen, v letech 1991–2001 také Theresienthal v roce 1961 domy místní část Ovesná.

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná,[13] které zároveň tvoří katastrální území.[14] Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny.[15]

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Horní Habartice.[16]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[17]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice v Benešově nad Ploučnicí po rekonstrukci

Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.

Muzea a galerie

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Ploučnicí.
Kostel Narození Panny Marie

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
    Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
  • Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
    Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
  • Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
    Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
  • Panorama města z Ploučnické vyhlídky
    Panorama města z Ploučnické vyhlídky
  • Řeka Ploučnice
    Řeka Ploučnice
  • Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
    Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
  • Horní zámek
    Horní zámek
  • Dolní zámek
    Dolní zámek
  • Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
    Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
  • Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
    Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
  • Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
    Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
  • Městský znak na východním průčelí radnice
    Městský znak na východním průčelí radnice

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PLOUČNICÍ, Benešov nad. Město Benešov — Benešov nad Ploučnicí. Benešov nad Ploučnicí [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie města [online]. Město Benešov nad Ploučnicí [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  6. ↑ Jaroslaus Schaller: Topographie des Königreichs Böhmen. Band 5: Leutmeritzer Kreis, Wien 1787, S. 268–269, Ziffer 1).
  7. ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Band 1: Leitmeritzer Kreis, Prag 1833, S. 299–300.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 282. 
  12. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Děčín, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  14. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  15. ↑ Archivní kopie na Internet Archive.
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 152. 
  17. ↑ Udělené symboly – Benešov nad Ploučnicí [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 68. 
  19. ↑ Arno Glaser. Pomník Jan Šverma [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ Benešov nad Ploučnicí – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  21. ↑ Lípa v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Modřín u zámku [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ Tis v Benešově nad Ploučnicí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Benešov nad Ploučnicí
Části obce
Města a obce okresu Děčín

Arnoltice • Benešov nad Ploučnicí • Bynovec • Česká Kamenice • Děčín • Dobkovice • Dobrná • Dolní Habartice • Dolní Podluží • Dolní Poustevna • Doubice • Františkov nad Ploučnicí • Heřmanov • Horní Habartice • Horní Podluží • Hřensko • Huntířov • Chřibská • Janov • Janská • Jetřichovice • Jílové • Jiřetín pod Jedlovou • Jiříkov • Kámen • Krásná Lípa • Kunratice • Kytlice • Labská Stráň • Lipová • Lobendava • Ludvíkovice • Malá Veleň • Malšovice • Markvartice • Merboltice • Mikulášovice • Rumburk • Růžová • Rybniště • Srbská Kamenice • Staré Křečany • Starý Šachov • Šluknov • Těchlovice • Valkeřice • Varnsdorf • Velká Bukovina • Velký Šenov • Verneřice • Veselé • Vilémov

legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benešov_nad_Ploučnicí&oldid=25496388“